25.11.2020 | Svátek má Kateřina


USA: New York

24.10.2020

Abeceda amerických voleb

Hlasy dvaceti devíti volitelů ze státu New York získá jistě Joe Biden. Odpovídá tomu nejen volební historie tohoto státu amerického Severovýchodu, ale také všechny vážně brané předvolební průzkumy. Hillary Clintonová zde v roce 2016 porazila Donalda Trumpa o 22 % (58,4 : 36,2 %). Demokratickou většinu zde tvoří bílí katolíci a židé. Demokraté jsou silní hlavně ve městě New York, republikáni naopak ve venkovských oblastech tzv. Horního New Yorku.

Republikán zde získal důvěru naposledy v roce 1984, kdy Kaliforňan Ronald Reagan obhajoval svůj prezidentský mandát před demokratickým kandidátem Walterem Mondalem z Minnesoty. Reagan svůj druhý mandát obhájil se ziskem 525 volitelů oproti třinácti pro Mondala. Ve vyjádření počtu volebních hlasů skončil Reaganův boj o Bílý dům v poměru 58,8 % ku 40,6 %. V roce 1984 měl však Reagan za sebou už čtyři roky prezidentování, takže voliči dobře věděli, co je zač a jak s pravomocemi prezidentského úřadu nakládá.

Daleko jiné volby byly ty předchozí, v roce 1980, kdy svou kandidaturu Reagan ohlásil vlastně jen jako sympatický bývalý herec. Ale i tehdy rozsekal demokrata Jimmyho Cartera, dosluhujícího prezidenta a bývalého guvernéra státu Georgie. Ten naopak svého probíhajícího prezidentského angažmá pro svou druhou výhru nevyužil, a zařadil se tak na celkem krátký seznam těch, kteří se pro Američany stali bezbarvými, nevýraznými prezidenty. K prezidentu Carterovi je možno ještě říci to, že stále žije, je mu 96 let. A také bychom neměli nikdy zapomenout na jeho slogan : „Nemůžeme být světovým vůdcem míru a současně světově největším výrobcem zbraní.“

Třetí nejbohatší v USA

Stát New York je velký asi jako Řecko, HDP státu činí asi 1,8 bil. USD – to je skoro osmkrát více než výkon České republiky. Tato neobyčejná ekonomika řadí stát na třetí příčku pořadí v rámci USA. Vyšší výkon má už jen první Kalifornie a druhý Texas. Newyorská ekonomika je jedenáctou nejsilnější ekonomikou světa, je výkonnější než hospodářství Jižní Koreje, Ruska nebo Austrálie.

Stát New York má okolo dvaceti milionů obyvatel, z nichž skoro polovina žije v New York City (NYC). Je to stát světového finančnictví, nejvyspělejších technologií, zábavy a cestovního ruchu, ale také třeba vinné révy a javorového sirupu.

V demokratických primárkách zde získal Sanders nečekaně málo, jen 17,4 %. Vítěz Biden si odnesl důvěru 70,1 % delegátů. Bývalý starosta NYC Michael Bloomberg skončil až čtvrtý (3,1 %), předběhla ho i Elizabeth Warrenová (4,4 %).

Zajímavé na demokratických volbách v New Yorku bylo snad jen korespondenční hlasování, které, jak pevně doufám, bylo i derniérou posedlé snahy demokratů o usnadnění volby životem znuděným voličům. Z korespondenčního hlasování muselo být totiž vyřazeno přibližně 40 % volebních hlasů (které možná patřily Sandersovi – ale těžko říci).

Stát New York zastupují v Kongresu téměř výhradně demokraté, v Senátu je to Kirsten Gillibrandová a Chuck Schumer, ve Sněmovně reprezentantů USA je to 21 demokratů a pouze šest republikánů. Z těch i u nás známých demokratů můžeme zmínit skálopevnou příznivkyni Bernieho Sanderse Alexandriu Ocasio-Cortezovou z Bronxu. Guvernérem státu New York je také demokrat, Andrew Cuomo.

Co se týče stavu souboje Trump versus Biden, ten je v New Yorku zatím nejjasnější. Biden aktuálně vítězí s 61 %, na Trumpa zbývá necelých 30 %. Pokud se ptáte na další procenta do sta, ta patří ostatním kandidátům, a to přesto, že z boje již odstoupili nebo jde o různé nezávislé a pro nás fakticky neviditelné kandidáty. V New Yorku se za průzkumy ale moc neutrácí, situace je zde víc než jasná.

Odliv obyvatel

Dobrou zprávou z New Yorku oproti stále sytějšímu modrání je, že po letošním sčítání lidu stát určitě přijde minimálně o jedno kongresové křeslo. Ještě ve čtyřicátých letech drželi Newyorčané 47 volitelů, ale vlivem rychle rostoucí populace v jiných státech Unie o své hlasy postupně přišli. Své také dělají vysoké ceny nemovitostí a nájmů, které starousedlíky stále rychleji vyhánějí do levnějších lokalit mimo obrovské městské aglomerace New Yorku, New Jersey, Marylandu a Filadelfie. Místo zabírají stále nové milióny metrů čtverečních kancelářských prostor (jen v Manhattanu je jich okolo 48 milionů).

Oproti Mittu Romneyu získal Donald Trump ve volbách v New Yorku v roce 2016 sice o 300 tisíc hlasů víc, ale to je asi všechno dobré, co lze k listopadové volbě prezidenta v New Yorku říci. Zajímavější budou klání o místa v Kongresu. I v New Yorku můžeme tvrdit, že městské části jsou více levicové, a fandí tedy spíše demokratům a venkovské oblasti straní více GOPíkům (GOP – Grand Old Party – Republikánská strana USA).

New York má 27 kongresových obvodů. V prvním obvodu svede boj současný člen Kongresu, republikán a žid Lee Zeldin s demokratkou Nancy Goroffovou. Šance má republikán z průzkumů větší než Goroffová, profesorka chemie z Stony Brook University, která je mj. členkou Union of Concerned Scientists. To je skupina asi 200 000 vědců, kteří se usilovně snaží vědecky podpořit různé politické cíle (boj s počasím, výhody zelené energie, boj s palmovým olejem apod.). I tato organizace stojí za politizací vědeckého bádání v USA i když její preambule diktuje pravý opak. O tom, jak se tu do roku 2050 určitě ugrilujeme zaživa, se můžete dočíst zde.

Další pěkné klání o místo ve Sněmovně reprezentantů USA svede také nám dobře známá demokratka a padlá katolička Cortezová (30), zvolená v roce 2018 ve čtvrtém obvodě (hispánská východní část Bronxu a část Queensu). Volby v roce 2018 vyhrála se ziskem 78 % (republikán Anthony Pappas získal necelých 14 %). Svůj post i letos bezpečně obhájí. Z jejích politických pozic je důležité zmínit, že jde o člověka s komunistickým přesvědčením, nenávidí kapitalismus a stoprocentně se spoléhá na obnovitelné zdroje. Je spolu s Berniem Sandersem nejlevicovějším členem Kongresu, její názory jsou v USA všeobecně považovány za extremistické (v Evropě by však patřila k tzv. umírněným socialistům).

Newyorská republikánka

Stefanik

Nejvíce se mi z členů Kongresu za stát New York líbí republikánka Elise Stefaniková (36) z hlavního města státu, z Albany. Ve Sněmovně reprezentantů USA sedí už od roku 2015, zvolena byla tedy již třikrát po sobě. Je česko-italského původu. Od počátku podporuje Donalda Trumpa, čímž se lišila od svých straníků na východě Spojených států, kde Trump čelil vážné kritice z řad tradiční Republikánské strany. Na druhou stranu Trumpa kritizovala za odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Kritika však směřovala ke způsobu jeho komunikace. Trump, jak víme, se evropským socialistickým vládcům otevřeně vysmíval, čímž podle Stefanikové ztratil v tomto tématu jejich důvěru. V kritice Trumpa musíme dát Stefanikové alespoň trochu za pravdu, neboť prezident byl z odstoupení Spojených států od této ekologistiky ze sebe samotného tak nadšen, že zapomněl předtím vyzvat k odstoupení i ty státy EU, které z ní tolik nadšené nebyly. Takový postup by byl jistě vnímán v mezinárodním měřítku o kousek lépe. Trump však tuto pařížskou ekologistickou encykliku zmuchlal, hodil do koše a řekl, že větší hovadinu nečetl.

Stefaniková je proti potratům, ale tak nějak po newyorsku, tedy především nechce, aby byl hrazen z veřejných peněz. Hlasovala pro zrušení Obamacare a jako správná Newyorčanka hlasovala také pro práva sexuálních podivínů. Nepodpořila obžalobu Donalda Trumpa a je mnohými považována za „budoucnost (republikánské) strany“, ale některé postoje prý musí ještě přehodnotit.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.