Začátkem roku jsem si přečetl v americkém tisku (samozřejmě liberálním – což je tam nějaký jiný?), jak se jeden z devítky úctyhodných soudců Nejvyššího soudu, pan Scalia, zesměšnil výrokem, že v Kongresu schválené reformy zdravotnictví v praxi znamenají, že vláda může nutit občany kupovat brokolici, protože je zdravá.

Nejvyšší soud tehdy projednával stížnost Republikánů na jeden z hlavních reformních kroků, které zavádí povinné zdravotní pojištění pro všechny americké občany. Dosud bylo nějakých 45 milionů nepojištěných, což je v civilizovaném světě prostě nepochopitelné a podle mého názoru ostudné. Přirovnávat zdravotní pojištění ke konzumaci zeleniny je opravdu groteskní, ale po přečtení příspěvku pana Hampla vidím, že se to tak humorně nejeví každému.

Oposice v tom vidí prvek diktatury, která je v demokratickém systému a obzvláště v USA nepřijatelná. Je to prý zásah do svobody individuálního rozhodování, kterážto je Američanům tou nejcennější svátostí. Ale to je naprostá demagogie a myšlení primitivů. Takovýchto "zásahů" do svobod občanů je celá řada a i jejich uzákonění v minulosti narážela na silný odpor a obstrukce, než konečně rozum zvítězil. Není to ani tak dávno, kdy byla uzákoněna povinnost používat bezpečnostní pásy v automobilech, nošení přileb motocyklistů – jen tak na ukázku. Jak to souvisí s povinným zdravotním pojištěním? Ano, setkal jsem se před časem s lidmi, kteří tvrdili, že žádné pojištění nepotřebují - že si lékaře, když budou potřebovat, zaplatí. To zní hezky, ale co se stane, když takový nepojištěný onemocní nějakou těžkou chorobou, jejíž léčba přesáhne jeho platební možnosti? Samozřejmě, že se nejdříve vyčerpají všechny dostupné zdroje, padne veškerý majetek, pokud nějaký má, a co potom? Potom na tohoto nezodpovědného človíčka platí všichni, kteří na takovou možnost pamatují a poctivě pojištění a daně platí.

Je hezké a chvályhodné, že se Neviditelný pes zabývá událostmi a politikou sahající i mimo rámec tak bohaté agendy České republiky. A je ku cti pana redaktora, že uveřejňuje příspěvky v celém širokém spektru a přenechává jejich hodnocení čtenářům. A tak se zde dočítáme i takové zajímavosti, že vlastně USA mají nelegitimního presidenta, který se narodil bůhví kde a který navíc nasliboval ve své předvolební kampani i reformu zdravotnictví a je prvním presidentem, kterému se to, po stoletém, s prominutím, "kecání" jakžtakž v Kongresu podařilo protlačit. Není to pouze, jak se teď zrovna možná zdá, otázka mandatorního pojištění, těch reformních kroků je celá řada. Jeden, na příklad, podle mne veledůležitý je, že pojišťovna nesmí odmítnout žadatele pro tzv. "preexisting condittion" (stav – nemoc, kterou už tento člověk trpí nebo již měl v minulosti) .Doposud tomu tak nebylo a právě mnoho nešťastníků bylo tzv. nepojistitelných právě z tohoto důvodu.

Těch uzákoněných reformních kroků je mnoho a je nutno říci, že jich mělo být více, ale celé jednání trvalo téměř rok a to, co se nakonec přece jen podařilo, není zdaleka všechno, co bychom v tak bohaté a vyspělé zemi, jakou Spojené státy jsou nebo za kterou jsou považovány, opravdu rádi viděli. Ale jak se zde říká – zaplať pánbůh zato!