Hledat dějinné paralely ke Krymu je ošidné. Tak třeba Sudety se sudetskými Němci nefungují vůbec a odtržení Karlových Varů je jen propagandistická fikce. Také někdo argumentoval rozdělením Československa, což by nebylo tak nepřípadné, pouze s tím malým rozdílem, že by Slováci chtěli zpět k Maďarsku jako tzv. Horní Země s historickým hlavním městem Pozon.

Tak to ale nebylo, takže paralela s rozdělením Československa také nefunguje. Navíc tyto naše dva národy mají příliš málo "pošuků", kteří by na Václaváku takový čurbes spáchali a pod (spíše před) hlavněmi samopalů politikům něco vnucovali.

Ale poměrně dobrou paralelou by mohla být americká občanská válka (1861-1865). Měla více příčin, nejen zrušení otroctví. To asi bylo tou poslední kapkou, kterou pohár trpělivosti jižních států USA přetekl.

A tady už by paralela s Ukrajinou být mohla, samozřejmě kromě toho, že se nedělí na Sever a Jih, ale na Východ a Západ. Jižním státům USA se politika hlavního města a tedy Severu, nelíbila natolik, že se některé státy USA rozhodly vystoupit z Unie.

A jakousi takovou ... ehm, ehm ... třešinkou na dortu mohla být, ale tehdy nebyla Florida. Kdybychom si přestavili, že na tomto poloostrově má Velká Británie svou největší námořní základnu, pak by samozřejmě paralela byla o dost dokonalejší.

Samozvaným, zbraněmi instalovaným novým vládcům Kyjeva musí být zcela jasné, že nové volby také mohou být jejich politickým hrobem. Že většina ukrajinského obyvatelstva netouží po "hodnotách" EU, jako jsou sňatky homosexuálů a podobně.

I když hospodářská integrace jako taková je samozřejmě skvělou věcí, tak centrální řízení z Bruselu, které ovlivňuje každodenní život nás všech, tak skvělou věcí není. Před časem zde byl diskutován rozdíl mezi EU a RVHP, ale podívejme se na rozdíl mezi USA a EU.

USA jsou jednoznačně federací. Nikdo nepředstírá, že by tomu kdy bylo jinak. Prezident, vláda, měna, jazyk atd. Ale kupodivu v některých věcech, jako je třeba trest smrti, mají státy USA, sdružené ve federaci, více svobody než státy EU, které formálně ve federaci ještě sdružené nejsou.

Takže myšlenka, že vstup do EU odstraní všechny problémy země a jako zázračným proutkem stoupne životní úroveň lidí v novém státu na životní úroveň občanů zakládajících zemí EU je zcela naivní a v případě Ukrajiny pak nejméně trojnásobně.

Představme si zem, tedy Ukrajinu, jako jakýsi autobus. Takový, kde je místo řidiče a průvodců zcela oddělené od míst pro pasažéry. Ale pasažéři nejsou žádní vězni, nýbrž občané Ukrajiny. A tito pasažéři, občané se před pár lety rozhodli pro nějakou cestu a zvolili si pro ni příslušného řidiče, prezidenta Janukovyče. Ale ti, kdo seděli sedadlu řidiče nejblíže, tedy v Kyjevě, se ozbrojili, řidiče vyhnali a k volantu posadili toho svého "mašinfíru".

Ale oni nemají potvrzeno, kam si většina toho osazenstva autobusu přeje jet. V českých poměrech bychom třeba řekli, zda do Plzně na pivo nebo do Mikulova na víno. Jistě, vzdělanci pijí spíše víno, je to takové ušlechtilé, reprezentativní, jako EU.

Ale co když většina pasažérů chce jet, obrazně řečeno, do Plzně na pivo a ne do Mikulova na víno. Jistě, víno je ušlechtilé a též se rád napiji, ale pivo hasí žízeň a o to možná jde lidem na Ukrajině víc než o "ušlechtilé ideály EU", na které většina z nich zvysoka…

Takže, co nejrychleji spáchat jakýsi "nevratný" fait accompli, kterým bude to směřování na "EU víno" potvrzeno, bez ohledu na to, jaký dopad to bude na normální obyvatelstvo Ukrajiny mít. Je to svým způsobem taková havlovská elitářská politika, která se ale může velmi vymstít.