Trump pokračuje v koperníkovském obratu v Sýrii

Washington se shodne s Moskvou, že prioritou války v Sýrii je porazit Islámský stát. To je dobře. Ale neshodnou se jinde. Lze vojensky vytěsnit IS ze Sýrie a zároveň potlačit Asadův režim? (Tak to chtějí USA.) Lze vytěsnit IS a zároveň potlačit protiasadovské rebely? (Tak to chce Rusko.) Přitom jde o otázku zásadní. Vcelku banální fakt, že Američané sestřelili jedno syrské vládní letadlo, vede nejenom k vážnému sporu s Moskvou, ale i k tomu, že Austrálie stahuje z útoků proti IS svých šest letounů – kvůli riziku.

Na pohled obyčejné sestřelení letadla může mít vážné důsledky. Když Američané 28. února 1994 sestřelili srbské stroje nad Bosnou, znamenalo to vůbec první bojovou akci NATO po 45 letech jeho existence. Leč to bylo v době, kdy: 1) pro bezletové oblasti v Bosně existoval mandát, 2) oslabené Rusko se do bojů na Balkáně nemíchalo. Sýrie je jiný případ: 1) nebyly vyhlášeny bezletové zóny ani by neprošel mandát k nim, 2) Rusko se tam vojensky účastní velmi intenzivně, a ještě si nárokuje legitimitu pozváním od syrské vlády.

Situace po sestřelení syrského vládního letadla nenabízí žádné jednoduché řešení. Může-li celý spor a následná opatrnost při útocích někomu jasně prospět, pak jedině Islámskému státu. I proto bude Amerika muset cosi „překousnout“. Jakkoliv jsou to poměry nesouměřitelné s druhou světovou válkou, jeden společný rys tam asi najdeme. Aby mohl Západ ve 40. letech porazit Hitlera, musel spolupracovat se Stalinovou Moskvou a přitom leccos „překousnout“. Například pravdu o Katyni (kdyby se exiloví Poláci dozvěděli pravdu, že jejich důstojníky povraždili Sověti, koalice proti Hitlerovi by se dost možná zakymácela). Nebo předání kozáků, kteří prchali před Rudou armádou, Sovětům, neboť bez nich by Hitlera porazit nešlo.

Teď se v Levantě rýsuje podobná otázka. Je možné porazit IS a aspoň jakž takž uchovat státnost Sýrie, aniž by bylo nutné jednat s její vládou? Hillary Clintonová ještě loni na podzim v kampani říkala, že ne. Chtěla jednostranně vyhlásit bezletové zóny v Sýrii, což by přivodilo konflikt s vládou Sýrie a hlavně s Ruskem. Donald Trump působil jako protipól, který USA z konfliktu vyváže a boj proti IS nechá na Rusku. Letos ale – a stačil mu na to pohled na záběry zabitých dětí – udělal koperníkovský obrat. Otázka ovšem zní: Má Trump recept na vítězství a na nějaký Pax Americana v Sýrii?

LN, 21.6.2017