Univerzitám chybí peníze, to je problém celoevropský. Jedna z nejrenomovanějších evropských univerzit, Svobodná univerzita v Berlíně, jejíž absolventy najdete po celém světě, se na začátku tohoto století rozhodla založit v New Yorku kancelář, která by v bohatých Spojených státech sbírala profesionálně dary. Kancelář v New Yorku založil spolek bývalých absolventů Alumni. Po první společenské akci v New Yorku uskutečněné v roce 2008 na 42. ulici na Manhattanu, které se zúčastnil i profesionál na sbírání darů Walther Leisler Kiep a třeba i dlouholetý prezident americké centrální banky Paul Volcker, deník New York Times napsal pod fotografii z galavečera: Mezi přáteli.

Jenže jak se brzy ukázalo, dobrá nálada a přátelské vztahy trvaly jen velice krátce. Tenkrát šlo o to, jak sehnat co nejvíce peněz, v roce 2010 ale tento americký sen splaskl jako bublina. Podle důvěrné zprávy z prezidia univerzity z letošního roku, kterou mají novináři k dispozici, na konto newyorské kanceláře bylo od roku 2003 převedeno více než milion eur a příjmy činily méně než čtvrt milionu. Místo aby kancelář univerzitě pomohla, přinesla jí jen problémy a výdaje, a to navíc i právní, které jsou, jak známo ve Spojených státech obzvláště, ale i v Německu, velmi drahé.

Tato situace je zvlášť nešťastná, protože se týká excelentní univerzity, která je zapojena do sítě špičkových vysokých škol a dokonce byla za své výkony, ale i za iniciativu, která vedla k otevření kanceláře ve Spojených státech vyznamenaná. Ohodnoceny byly dva trendy, které měly sloužit jako příklad pro jiné univerzity, a sice být aktivní v zahraničí a udržovat spojení s bývalými absolventy.

Jeden úspěch kancelář v New Yorku zaznamenala: nadace ji přislíbila dar ve výši 600 000 dolarů na renovaci budovy v Berlíně, v němž mělo být auditorium pojmenované po zakladateli nadace Henry Fondovi. Jenže zase se objevil problém: Do Německa byla převedena z New Yorku jen půlka této sumy, protože kancelář druhou půlku ve Spojených státech utratila. A to je zároveň důvod, proč newyorská organizace provozující kancelář nemůže podle amerického práva být ani rozpuštěna, protože má vůči Německu nevyřízenou pohledávku. Nejprve totiž musí doplatit sumu, kterou se smluvně zavázala univerzitě věnovat.

Univerzitě proto zřejmě nezbude nic jiného, než nejprve do Spojených států na konto kanceláře peníze poslat, a ta je pak zpět pošle univerzitě. Takové jednání ale zase vykazuje znaky daňového podvodu a může mít, řečeno kulantně, neblahé právní důsledky. Viceprezidentka univerzity se vyjadřuje tvrději a říká, že se Svobodná univerzita v Berlíně takovým krokem stává komplicem v potenciálním daňovém podvodu.

Za celým sporem se ale skrývá zřejmě ještě jeden problém, který známe i z domova. A sice boj tzv. starých hlav s novými. Od vedení univerzity totiž nebyl celý zahraniční projekt dostatečně podporován, a proto byl asi předem odsouzen k zániku a nyní slouží k tomu, aby se vyměnilo vedení univerzity. Oficiálně univerzita odmítá ke všem těmto spekulacím zaujmou stanovisko, ale v neveřejném dokumentu stojí jasně napsáno: Příslušné oddělení univerzity, které mělo provádět kontrolu, je podezřelé ze spoluúčasti na zpronevěře veřejných prostředků a privátních darů.

Z dostupných informací je těžko si učinit závěr, jestli šlo od počátku o podvodný úmysl, nebo jestli naopak špatně fungující projekt byl zneužit k tomu, aby se vyměnilo vedení univerzity. Jedno se ale zdá být jisté, a to platí i pro naše univerzity: ve Spojených státech evropské univerzity, pokud se nepodílejí na konkrétních vědeckých programech, budou peníze asi shánět těžko.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6