Byl to apel, výhrůžka nebo varování? Bývalý generální tajemník NATO, Anders Rasmussen, pronesl 7. června několik vět, které média okomentovala jako výzvu k vytvoření aliance několika ochotných států NATO, jež poskytnou na pomoc Ukrajině své vojáky. Jinými slovy – Rasmussen oznámil přímou účast členských států v ukrajinském konfliktu. Zavádějící interpretace. Rasmussen ve skutečnosti řekl, že Polsko (a Pobaltí) se budou chtít více angažovat v ukrajinské válce a je reálné, že vyšlou pozemní jednotky (viz zde). Rasmussen zjevně chtěl varovat před nejednotou v řadách NATO, jakož i poukázat na přicházející eskalaci konfliktu.

Tři dny poté, 10.6., ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil všem „nezávislým dobrovolnickým oddílům“ bojujícím ve speciální operaci podepsat do konce června smlouvy s ministerstvem a zařadit se tak pod jednotné velení ruské armády.

Na první pohled ty dvě události spolu nesouvisí. Při hlubší analýze ale propojení nalezneme. Světová média nezajímal samotný Šojgův pokyn, ale s chutí publikovala reakci Jevgenije Prigožina, zakladatele Wagner Group, nejznámější „dobrovolnické organizace“ působící na Ukrajině (např. zde). Prigožin bez servítek poslal Šojgua někam a prohlásil, že nic nepodepíše.

Šojgu musel předvídat Prigožinovu odezvu, a při vší úctě, všechny ostatní paramilitární dobrovolnické sbory nestojí vedle Wagner Group za řeč. Proč tedy to divadlo?

Wagner Group je u nás chápána jako žoldnéřská organizace, připodobňována k bývalým francouzským zahraničním legiím či americkým soukromým vojenským dodavatelům typu Blackwater. Omyl. Pokud je Wagner Group s někým srovnatelná, pak jedině s britskou Východoindickou společností v kondici první poloviny 19. století. Wagner Group (WG) nezaměstnává jen vojáky a bývalé vězně. Pro WG pracují advokáti, bankéři, IT specialisté, účetní, brusiči diamantů, tlumočníci, atd., atd. Jen na Ukrajině má WG 50 tisíc lidí, celosvětově pro ni odhadem pracuje na 100 tisíc lidí, z čehož 10% jsou civilisté. WG má kontrakty od ruského státu, ale nesporně na nich není závislá. Je samofinancovatelná, vydělávající. Pod WG přímo či nepřímo spadají desítky (možná stovky) korporací registrovaných v jurisdikcích po celém světě. WG obchoduje s uranem, diamanty, zlatem, obilím a samozřejmě se zbraněmi. Ve třech afrických zemích – Mali, Mosambiku a Středoafrické republice – jsou místní vlády existenčně závislé na přítomnosti WG. A nejméně v dalších osmi afrických zemích (včetně Súdánu a Madagaskaru) má WG významné kontrakty. Paradoxně poté, co se Francie stáhla a USA paběrkují, jediným skutečným soupeřem WG v Africe je Čína. Jen na okraj, WG poskytuje „právní rady“ i venezuelskému prezidentu Madurovi.

Objektivně, Jevgenij Prigožin je po Putinovi druhým nejmocnějším Rusem na planetě. On sám možná to pořadí vnímá obráceně. Jisté ale je, že kremelské elity Prigožinovi úctu neprokazují, v jejich očích není Cecil Rhodes, ale spíš Ernst Röhm. A Prigožin, záměrně potupně označován jako Putinův kuchař, byť jeho skutečnou původní prací byla filmová produkce, kremelskými postavami pohrdá. Že nadává ministrům a generálům, budiž. Ale Prigožin si dovolil urazit i Putina. Prohlásil, že „děda je čurák“ (v originále mudak). Děda je familiární oslovení Putina ruským lidem. Žádný Rus ale neřekne veřejně, že děda je mudak, natož aby to nahrál na kameru a pustil miliardě lidí. V každé normální diktatuře by za ta slova Prigožina zavřeli do blázince nebo rovnou zastřelili. V Rusku se nestalo nic. Respektive nic zásadního až do 10. června, kdy byl zveřejněn Šojgův pokyn, evidentně primárně mířící na WG, aby se i Prigožinova organizace začlenila do státních struktur.

Možná je to tak, jak to vypadá. WG příliš vyrostla a Rusko tahá za záchrannou brzdu. Ostatně svého času musela i britská koruna zasáhnout vůči Východoindické společnosti; Reichswehr zlikvidovat oddíly SA; a Francie popravit všechny templáře.

Ale možná je to velká fikce. Ve stejný čas Prigožin spustil inzertní kampaň pro nábor nových členů WG, a to pro práci v Polsku. Náhoda? Ne, Polsko je kamufláž, signál pro NATO.

Jestliže Rasmussen nastínil situaci, kdy NATO nebude ve válce s Ruskem, ale současně někteří členové NATO vyšlou pozemní síly na Ukrajinu, pak Rusko tímto způsobem odpovídá. Rusko nebude ve válce s NATO, ale soukromá organizace Wagner Group, od které se Kreml distancuje, a celý svět ví, že vztahy WG a ruské vlády jsou nepřátelské, bude privátně válčit s některým členským státem NATO. Můžeme i odhadnout, který stát to bude.

Nepochybně Lotyšsko. Země čítající 1,94 mil. obyvatel, z toho 530 tisíc lidí oficiálně se hlásících k ruské národnosti. Kolik Rusů se vypočítavě přihlásilo k lotyšské národnosti zřejmě nevědí ani statistici. V necelé dvoumilionové populaci státu etničtí Lotyši tvoří sotva dvě třetiny. Připomíná vám to Československo před druhou světovou válkou? Podobnost jen povrchní. V Československu i ten poslední sudetský Němec, neznající slovo česky, měl plná občanská práva, nikdo ho nenutil učit se česky. V Lotyšsku jsou statisíce žijících Rusů, kteří nemají státní občanství, jsou bez volebního práva (zde), Rusové v Lotyšsku narození (každý třetí narozený člověk) nemají ani vlastní střední školu, ve které by se učilo v jejich mateřštině. EU předstírá, že to nevidí – ochrana menšin, nezájem. Po tři dekády byl ale klid, založený na faktu, že Rusové v Lotyšsku mají vyšší životní úroveň než Rusové v Rusku. To se změnilo. Dva roky po sobě má Lotyšsko inflaci ve výši přes 20%, kdežto inflace v Rusku dosahuje pouhých 3,5%. Reálné mzdy v Lotyšsku klesly o 9%, v Rusku vzrostly o 3%. Přímý důsledek sankcí. Křehký smír je pryč a začínají nepokoje, v květnu došlo k incidentu mezi lotyšskými bezpečnostními orgány a místními Rusy (zde).

Lotyšsko je ideální zemí pro invazi Wagner Group. I kdyby WG nasadila jen polovinu mužů, co měla na Ukrajině, lotyšská armáda o síle 6 tisíc můžu (se zálohami 12 tisíc) mnoho nezmůže. Lze očekávat, že WG zaútočí z území Běloruska (ne Ruska), které se v těchto dnech stává jadernou zemí. WG vstoupí do krajů obydlených převážně Rusy. Se svým pověstným způsobem boje – nebereme zajatce – a mediální kampaní, že přináší svobodu utiskovaným, dosáhne zamýšleného cíle. Aktivace článku 5 zakládací listiny NATO. Můžeme si zaspekulovat, jestli státy jako Turecko, Maďarsko a Řecko odmítnou jít bojovat proti Rusům hned nebo budou vyčkávat, a jestli na Slovensku a v Bulharsku propuknou lidové nepokoje. Přitom, aby NATO wagnerovce z Pobaltí vytlačilo, bude potřeba nejméně stotisícový kontingent s plnou výstrojí a výzbrojí a s těžkou technikou. A i pak bude hrozit zamrzlý konflikt.

Otázka, která se nabízí a je hrozná, zní – je výše zmíněný scénář jen odpovědí Rasmussenovi anebo byl vytvořen již před lety jako part, který se odehraje; a v březnu 2022 se v Kremlu modlili, aby Západ ty sankce uvalil a neodvolal je?

Autor článku napsal i román Hamižnost