To vzkázal v podstatě z dálněvýchodního Vladivostoku do Washingtonu tvůrce současného ruského státu Vladimír Putin. Reagoval tak na modifikovaný Obamův plán nové americké protiraketové obrany. Připomeňme si, že americký prezident ustoupil soustavnému ruskému tlaku a zrušil původně plánované segmenty amerického protiraketového systému v Polsku a České republice.

Jak se zdá, vyprchala počáteční ruská euforie z toho, že antirakety u Bialystoku na východě Polska a radar na jižním cípu vojenského prostoru v českých Brdech se podařilo zažehnat, a Rusové si uvědomili, že desítky až stovky amerických mobilních raketových systémů, které by tyto prvky měly nahradit, budou pro Rusko (přinejmenším hypoteticky) nakonec podstatně nebezpečnější než to, od čeho Američané ustoupili.

Putin ve Vladivostoku neřekl, jak Rusko hodlá konkrétně americkému antiraketovému systému čelit, ale shrnul důvody, jež jeho zemi k tomuto postupu inspirovaly. Doslova prohlásil, že protiraketový deštník by mohl v Američane probudit pocit nezranitelnosti a beztrestnosti, což by podle ruského premiéra mohl vést "k vyšší agresivitě jak v oblasti politické, tak na poli ekonomiky". Připomeňme si, že ve fázi, kdy se počítalo s radarem v Čechách a antiraketami v Polsku, Rusové hrozili, že umístí v Kaliningradské oblasti raketové systémy Iskander a že některé stabilní i mobilní strategické střely namíří na cíle v zemích Severoatlantické aliance. Putin přitom ještě jako ruský prezident tvrdil, že ruská reakce na americký antiraketový systém, koncipovaný proti tzv. darebáckým státům bude "asymetrická", rozuměj mohutnější než americká soustava a přitom prý i levnější.

Tyto výroky, staré sotva dva roky či ještě méně, připomínáme proto, že ani tehdy, ani dnes Putin v podstatě nesdělil nic konkrétního a jeho slova se tedy pohybovala v rovině blíže nespecifikované pohrůžky. Přesto velmi zdatná ruská diplomacie a v tomto ohledu velmi tvrdá ruská zahraniční politika dosáhly svého. Jak se zdá, Vladimír Putin jen sáhl do arsenálu, který se prostě osvědčil. Americký státní department okamžitě přišel s prohlášením, že ruské obavy, týkající se amerického protiraketového systému jsou naprosto neopodstatněné a že jednání o nové rusko-americké smlouvě o útočných strategických zbraních, která by nahradila právě vyprševší smlouvu START 1, a o nové americké protiraketové iniciativě budu nadále pokračovat odděleně, protože tyto dva problémy spolu, alespoň podle Američanů, nijak nesouvisejí.

A právě tady je patrně jádro pudla. Přestože prezidenti Medveděv a Obama během červencové návštěvy hlavy amerického státu prohlašovali, že nová smlouva, která nahradí START l, bude podepsána ještě do 5. prosince, kdy platnost předchozí dohody vypršela, nestalo se tak a jak se zdá, ani hned tak nestane. Podle některých signálů je důvodem snaha ruské strany propašovat do nové rusko-americké smlouvy bod, který by protiraketovou iniciativu USA významně omezoval. Státní department tedy vyslovil americký postoj k věci, s nímž ruská strana viditelně a velmi příkře nesouhlasí.

V následujících dnech a týdnech bude proto velmi zajímavé sledovat, jak si obě strany s tímto úskalím poradí.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6