Od brutálního masakru izraelských civilistů teroristickým Hamásem uplynul měsíc a Izrael pokračuje v razantní odvetě. Po necelých třech týdnech nejsilnějšího bombardování cílů Hamásu, jaké Pásmo Gazy pamatuje, do něj před deseti dny vstoupila pěchota a dělostřelectvo, a aniž to Izrael oficiálně oznámil, zahájily pozemní operaci.

Pomocí půldruhého milionu letáků, dvaceti tisíc telefonátů a šesti milionů esemesek vyzvala armáda více než milion Gazanů k odchodu ze severu pásma, aby se nestali obětí chystaného bombardování. Odešlo jich na 800 000, přestože Hamás jim v odchodu bránil. Vojáci na něj útočí ze vzduchu, z moře a země i v podzemí. Jen do neděle provedli na 2500 útoků a zlikvidovali 12 000 cílů Hamásu, jako jsou velitelství, sklady zbraní nebo raketová odpaliště, ale i tisíce teroristů, včetně nejméně dvanácti významných velitelů. Armáda rozdělila Pásmo Gazy na severní a jižní polovinu, obklíčila město Gazu, vstoupila do něj a začala je čistit od nástrah a výbušnin. Zároveň podniká výpady do jižní části pásma a připravuje půdu pro další akce. Zlikvidovala i desítky útočných tunelů teroristů, ale ztratila už třicet vojáků. Izrael také povolil kontrolované dodávky humanitární pomoci, ale odmítá dodávat palivo, které Hamás potřebuje k provozu tunelů. Hamás ho proto krade nemocnicím.

Zatím stále není jisté, zda mu chce více vojensky pomáhat ze severu íránská prodloužená ruka, libanonské hnutí Hizballáh. Několikrát denně Izrael ostřeluje a v pondělí odpálil třicet raket až k Haifě. V neděli střela zabila prvního izraelského civilistu. Přesto si někteří izraelští analytici myslí, že se Hizballáh zapojit do konfliktu naplno nechce a bude pokračovat v dosavadních občasných útocích.

Do války na příkaz Íránu vstoupili i jeho hútíjští spojenci z Jemenu, kteří na Izrael odpálili několik raket; všechny však byly buď sestřeleny, nebo dopadly do Jordánska a Egypta.

Útočí i Palestinci na Západním břehu, kde má však izraelská armáda navrch a odpor úspěšně likviduje. Pozatýkala více než 1400 hledaných teroristů, včetně zhruba 900 členů Hamásu, a zlikvidovala přes 130 útočníků. Napětí panuje i ve východním Jeruzalémě, kde palestinský chlapec v pondělí ubodal policistku.

Přestože vláda Joea Bidena celý rok kritizovala kabinet Binjamina Netanjahua kvůli oslabování demokracie, poskytuje mu teď velkorysou pomoc. Posílá Izraeli zbraně, slíbila mu čtrnáct miliard dolarů a je jeho hlavním zastáncem na mezinárodní scéně, přestože na americké základny začali útočit íránští spojenci v Iráku a Sýrii. Washington kvůli odstrašení vyslal do Středozemního a Rudého moře dvě letadlové lodě a atomovou ponorku a v pondělí vzkázal Íránu, hlavnímu strůjci současné situace, že jestli jeho spojenci na Izrael zaútočí, vstoupí do konfliktu vojensky i Spojené státy. Bezvýhradná americká podpora neslábne, přestože Biden riskuje vlastní šance na znovuzvolení.

Kromě jedné vojákyně se Izraelcům zatím nepodařilo osvobodit více než 240 rukojmí. Je to však hlavní cíl pozemní operace a armáda pokračuje ve shromažďování informací. Navíc se dodnes nepovedlo identifikovat všechny brutálně zavražděné Izraelce, protože někteří byli při masakru Hamásu znetvořeni k nepoznání.

Izrael také ještě neochromil útočné schopnosti Hamásu, a teroristé tak dál odpalují na Izrael rakety, včetně střel dlouhého doletu, třebaže jsou mezi ostřelováním mnohahodinové pauzy. A jeho nejvyšší velitelé Jahjá Sinwár a Muhammad Dajf jsou stále naživu.

S pokračujícími nálety slábne mezinárodní podpora Izraeli, kterou vyvolala krvavá jatka ze sedmého října. Hamás nadsazuje počty obětí izraelských náletů a svět jeho údajům věří. Povážlivě sílí antisemitismus a přibývá útoků na Židy. Jordánsko, Turecko, Bolívie, Honduras a Jižní Afrika odvolaly z Izraele velvyslance.

Nejochotnějším spolupracovníkem teroristů Hamásu je OSN, která jejich krvavé řádění nikdy neodsoudila a v čele se svým generálním tajemníkem naznačuje, že si za ně Izrael může sám. Vytrubuje do světa každou dezinformaci Hamásu, líčí situaci v Gaze mnohem horší, než ve skutečnosti je, a zamlčuje, že teroristé sídlí v civilních a zdravotnických objektech a odpalují rakety z blízkosti školek a dětských hřišť. OSN naříká nad údajnou smrtí zaměstnanců Úřadu pro palestinské uprchlíky v Gaze, ale ani slovem nekomentovala skutečnost, že desítky jeho učitelů ve školách OSN oslavovaly masakr Izraelců provedený „hrdiny džihádu“ nebo že Hamás útočí z nemocnic a zneužívá sanitky k přepravě ozbrojenců a zbraní. Bez povšimnutí nechala i to, že Hamás v neděli zakázal odvoz raněných Gazanů do Egypta poté, co Izrael zabránil pokusu o převoz teroristů v sanitkách. OSN také nevadí, že Hamás střílí po Gazanech, kteří se snaží odejít na jih.

Izrael se však nenechává odradit od svého cíle – úplně zlikvidovat celé nejvyšší velení Hamásu, jeho útočné schopnosti i jeho vládu nad Gazou a osvobodit rukojmí. Armáda přiznává, že splnění těchto záměrů může trvat řadu měsíců i několik let. Potlačení druhé intifády na Západním břehu po roce 2000 trvalo tři roky.

V mezinárodním prostoru sílí výzvy k příměří, ale Izrael je rezolutně odmítá, protože by znamenalo vítězství pro Hamás. Člen jeho politbyra Ghází Hamád nedávno v rozhovoru pro libanonskou televizi prohlásil, že hnutí bude masakry jako ten ze sedmého října provádět „znovu a znovu, dokud Izrael nevyhladí“. Příměří by mu umožnilo v takových brutálních pogromech pokračovat.

Psáno pro ČRo Plus