Proč Němci nevolí ty či ony alternativy ani Schulze

Německo si dopřává luxus. Není to luxus všudypřítomných mercedesů – jinde jich vidíte více. Není to luxus drahého bydlení – jinde se bydlí v nájmu méně. Je to luxus voleb. Německo se oproti jiným velkým zemím EU voleb nebojí. Nebojí se, že se v nich prosadí extremisté, populisté, šovinisté či protisystémové strany, a stále spoléhá na strany tradiční. Toto vše projde pozorovateli hlavou, dívá-li se na výsledky voleb v Severním Porýní-Vestfálsku.

Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatější (22 procent obyvatel) volební zkumavka Německa. A když tam neuspěje protisystémová alternativa (AfD, 7 procent), propadnou Piráti (1) i Zelení (6), posílí liberálové (FDP, 13) a křesťanští demokraté po dlouhých letech porazí sociální demokracii (33:31), něco to znamená. Nechme teď stranou čísla. Jakkoliv jsou významná, nelze z nich vyvozovat závěry pro všeobecné volby v září. Ale skládají zajímavý společenský obrázek.

Už ve třetích zemských volbách po sobě odešel poražen Martin Schulz, nový lídr SPD, jenž budil dojem, že může vyzvat, ba porazit kancléřku Merkelovou. Dělal pro to hodně. Stylizoval se do role německého Trumpa či Macrona. Do role politika, který vlastně není politik a nemá nic společného s matrixem (Schulz spadl do německé politiky z Evropského parlamentu). Politika, jenž stále mluví o spravedlnosti (Trump o férovosti) a příliš se nestará, jak to zaonačit a kde na to vzít. Politika, jenž sází na emoce voličů, je neokoukaný, a proto má šanci uspět proti kancléřce, která je okoukaná až až. A přece se Schulzův úspěch ukazuje jako fata morgana: čím víc se přibližuje září, tím více jako by se rozplýval.

Nelze stručně a jednoznačně říci, proč to takhle je. Možná se na tom podílí Schulzova špatná strategie. Vůči Merkelové se nevymezuje tam, kde by mu to přineslo body – třeba v migrační politice. A naopak se vůči ní vymezuje tam, kde mu to body ubírá – hlásá solidaritu s méně úspěšnými členy eurozóny. Ale zkuste s tím uspět v zemi, kde nejctihodnější týdeník (Der Spiegel) dá na obálku fotku nového francouzského prezidenta a pod ní nápis: „Drahý přítel: Macron zachraňuje Evropu... a Německo má platit.“

Zdá se, že němečtí voliči si po opadnutí vítací euforie posílili odpor k experimentům a drží se jistot. Ať už se podívají na západ, na východ, na sever či na jih, nejvíce jistot stále vidí doma v Německu Angely Merkelové.

LN, 16.5.2017