Nová italská vláda začala razit nové metody, ale...

Itálie má novou vládu a ta se činí. V neděli odmítla, aby loď s 629 migranty zachráněnými na moři mohla zakotvit v italském přístavu. Obrátila se na Maltu, ale i ta odmítla. „Malta nikoho nepřijímá. Francie lidi na hranicích posílá zpět. Španělsko chrání svou hranici zbraněmi,“ napsal na Facebook ministr vnitra Matteo Salvini. „Ode dneška bude i Itálie říkat ‚ne‘ obchodování s lidmi a byznysu s nelegální migrací.“

Je to rázný krok, který mění dosavadní zvyklosti. Můžeme samozřejmě spekulovat, co k němu Salviniho vedlo. Zda se chtěl ukázat před svými voliči, či spíše před partnery z EU, aby získal pro Itálii větší pozornost i podporu. Ale je tu i další moment, o kterém se moc nemluví. Italský krok mění dosavadní zvyklosti, jenže může změnit dosavadní pravidla?

Záchrana lidí na moři nepodléhá pravidlům EU, ale širším dohodám. Ty koření v reakci na tragédii Titaniku a vyústily v Mezinárodní úmluvu pro bezpečnost života na moři. Pokud země jako Francie, Španělsko, Rakousko či Maďarsko hranici zavře, je to věc mechanismů EU, jako jsou Schengen či Dublin. Či pokud je jednostranně otevře, jako Německo v srpnu 2015. Pak tvrdí, že dublinský mechanismus je nefunkční (Angela Merkelová v Evropském parlamentu použila Trumpův oblíbený výraz obsoletní – přežilý, překonaný, zastaralý.) Ale pořád se pohybujeme na smluvním půdorysu EU. Platí to i pro záchranu na moři?

Mezinárodní úmluva pro bezpečnost života na moři vycházela z toho, že v mezinárodních vodách se odehrávají katastrofy, které je třeba řešit. Ale její autory by nenapadlo, že přijde doba, kdy pašeráci lidí budou migranty cíleně dostávat do si tuace trosečníků, aby vynutili jejich záchranu (rozuměj dopravu do Evropy). V tomto smyslu je dosavadní úmluva věru překonaná, chcete-li obsoletní. Ale má nějaký lídr „koule“, aby to řekl nahlas? Tak jako kancléřka Merkelová v srpnu 2015 prohlásila za přežitý dublinský mechanismus? To je otázka pro italskou vládu i ministra Salviniho.

LN, 12.6.2018