Ještě včera tvrdilo Rusko, že deset příslušníků ruské armády překročilo ukrajinskou hranici „omylem“ a vzdalo se bez boje. Dnes se hovoří o boji a třech padlých ruských vojácích.

Polský premiér Tusk potvrdil zprávy, že na Ukrajině bojují ruští vojáci. Postavil se proti dalším sankcím vůči Rusku a řekl: „Ukrajině pomůžeme tehdy, pokud přimějeme Evropskou unii, Spojené státy, Kanadu a NATO ke krokům v ukrajinský prospěch.“ Současně však odmítl volání opozice, aby Varšava přijala ještě ostřejší sankce proti Rusku.

Máme proto všechny důvody k tomu, abychom místo komentování „občanské“ války už zcela jednoznačně hovořili o rusko-ukrajinské válce, kde proti sobě bojují jednotky pravidelné ruské armády a jednotky ukrajinské. Z tohoto důvodu je další lží Putina tvrzení, že Kyjev musí o míru na východě Ukrajiny jednat s představiteli ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny na Donbase. Není s kým jednat, jestliže je politika těchto samozvaných loutek plně závislá na ruské vojenské přítomnosti.

Ruská propaganda je tak konfrontována s tím, jak se zvyšuje počet padlých ruských vojáků a armáda má tuto skutečnost oznámit rodičům a příbuzným padlých. Poprvé se i v ruských médiích hovoří otevřeně o tom, že na Ukrajině umírají ruští vojáci. To je pro vůdce Putina nepříjemné téma. To se už nedá zamést pod koberec a s rostoucím počtem mrtvých ruských vojáků padlých na Ukrajině se bude snižovat podpora Putinovy politiky. Je tedy čas na stažení ruských jednotek z Ukrajiny.

Ti naši experti, kteří věří tomu, že Rusové vydrží „mnohem více“ než my, zhýčkaní Evropané, by neměli zapomínat, že více vydrží i Ukrajinci, kteří také prošli bolševickým terorem v SSSR.

Putin má co vysvětlovat. Obávám se, že se ale nic dobrého z jeho úst nedovíme.