Chtějí-li Řekové platit eurem, nezbývá nic jiného

Němci ponižují Řeky a v jejich zemi zavádějí protektorát. Ta heslovitá zkratka obsahuje celý emoční náboj řecké krize. Emoce přebíjejí racionalitu. A slova jako ponížení a protektorát přebíjejí i takové návyky, jako že dluhy se mají platit. S tím nelze příliš hnout. Ale můžeme se snažit to nějak pochopit, nejlépe z obou stran sporu.

Německý postup může připadat neracionální. Už proto, že každý ví, že Řecko celý dluh nikdy nesplatí. Ekonomové jako Wolfgang Münchau už léta tvrdí, že Evropa (rozuměj Německo) by měla většinu dluhu škrtnout. Ne z principu, ale z prosté selské úvahy: je lepší notnou část odepsat a dostat zpět aspoň něco než puntičkářsky trvat na všem a nakonec nedostat nic. Ale puntičkářské (někdo by řekl umanuté) lpění na pravidlech není prvoplánové ponižování.

Co se týče pocitu ponížení, jistou sebereflexi by mohli učinit sami Řekové. Jsou právem hrdí na svou velkou (antickou) minulost. Na to, že na Krétě de facto založili Evropu, její kulturu, civilizaci, pravidla i zvyky. Na to, že tisíc let byli její první hvězdou – civilizační, ekonomickou i kulturní. Jako takoví by mohli vědět, jak sami ve svých hvězdných hodinách vnímali ponížení. Nejvíc ponížen se cítil ten, kdo se zadlužil. Kdo se zadlužil tak, že nebyl schopen platit věřiteli, nezbylo mu než se prodat do otroctví. Za vlastní ponížení platil ztrátou vlastní svobody, čímž není řečeno, že to muselo být až do smrti.

Dohoda, kterou nyní věřitelé předkládají Řecku, má daleko k zotročení. Ale nelze nevidět, že posiluje evropský protektorát (už fungující pět let). Řecko bude muset reformovat vše od DPH přes systém důchodů a justici až po statistický úřad (aby byl „zcela nezávislý“). Nejde jen o to, že musí převzít nadiktovaná pravidla. Klíčem pro poskytnutí půjčky bude jejich realizace, praví dokument. Web Spiegel Online ho v titulku nazval „katalogem krutostí“. Jde skutečně o protektorát, což je v principu špatně. Ale jakou alternativu zvolit, aby to bylo v principu i v praktickém životě dobře? Jak jinak udržet Řeky v eurozóně, když to sami chtějí? Dobrá rada je drahá.

U nás se slovo protektorát pojí výhradně s nacismem a okupací z března 1939. Ale byly i jiné protektoráty. Třeba ten, který Francie ustavila v roce 1881 v Tunisku: byl ukázkou dobré správy a plusu v historii kolonialismu. Dokud se Řekové jasně nevysloví, že je jim přednější vlastní hrdost než členství v eurozóně, bude fungovat protektorát.

LN, 14.7.2015