... je jako Nobelova cena za ekonomii pro Lehman Brothers

Za cenu míru, která byla v minulosti udělena například Matce Tereze, se po jejím udělení Evropské unii musí Alfred Nobel obracet v hrobě. A jistě to není poprvé. Cena pro Al Gora a jeho klimatický panel nebo pro teroristu Arafata je ze stejné kategorie.

Nobel si uvědomoval, že jeho objevy na poli výbušnin přinesly také svá negativa. Proto ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Letos ji dostala Evropská unie. Je to, jako kdyby Nobelovu cenu za ekonomii, která mimochodem v závěti vůbec nebyla zmíněna, dostala Evropská centrální banka za tisk inflačních peněz, provozovatelé pyramidových her nebo Lehman Brothers a Merrill Lynch za poskytování hypoték v USA.

Podobně by mohli cenu za fyziku jako důkaz existence perpetuum mobile dostat systematičtí příjemci dotací, když vykazují zisk, nebo cenu za fyziologii a medicínu dostat ti, co dokázali účinnost waterboardingu na lidskou psychiku. Přesně tak dnes vypadá Nobelova cena pro za mír pro Evropskou unii, když na jejím účtu jsou přímé účasti ve válce v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, při vojenské invazi do Libye, dodávkách zbraní a peněz rebelům v zemích Arabského jara nebo chybná přistěhovalecká politika, která má na starém kontinentu za důsledek stále hlubší rozkoly v soužití s islámem, který si osvojuje právo pomalé kolonizace starého kontinentu salámovou metodou, když místo plné akceptace a respektu k našim zvykům a tradicím zde uplatňuje své pojetí života a světa, zatímco my mu ustupujeme v bláhovém domnění, že nás tento multikulturalistický umělý koktejl zachrání před budoucím konfliktem.

Jsem si jistý tím, že Nobel měl v úmyslu oceňovat konkrétní lidi. Bohužel i jeho odkaz byl zprzněn a zneužit politickou korektností nejhrubšího zrna a jeho cena za mír se stala špinavou politikou, která má za cíl alibisticky obhajovat válku a humanistické bombardování jako cestu k míru. Alfréd Nobel kdysi řekl: "Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády." Kéž by tehdy tušil, komu se jeho objevy dostanou do ruky a kdo za jejich praktické užití bude dostávat jeho cenu míru. Možná by tehdy šel a sám by ty továrny vyhodil do povětří. Nebo alespoň upravil závěť - ačkoli z příkladu ceny za ekonomii, která v závěti zmíněna nebyla, je vidět, že by tam tu cenu za mír někdo s ledovým klidem dnes narouboval taky. Vždyť někteří z nás přece tak rádi malují na bomby mírovou ratolest...

P.S. Z reakce, za kterou děkuji, protože sedí jak zadek na mísu: "Uvážíme-li to nepřeberné množstvní předpisů a směrnic, jakož i pohádek, proč že vlastně je těchto zapotřebí, měla by Evropská unie dostat Nobelovu cenu spíše za literaturu." Tak třeba příště, ne?

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora