19.3.2024 | Svátek má Josef


GLOSA: Lukašenko a past

27.11.2021

Jaké je poučení z krize na polsko-běloruské hranici

Heslo „u Madridu se bojuje za Prahu“, známé z občanské války ve Španělsku, se v různých obměnách používá dodnes. Takže si položme otázku. Za co se bojuje na polsko-běloruské hranici?

Mediálně to dění působí už lehce vyčpěle. Ve čtvrtek běloruské úřady začaly vyklízet některé tábory migrantů, které do Běloruska dopravila letadla státní společnosti Belavia. Objevily se dokonce články o tom, co říkají první navrátilci zpět doma, třeba v Iráku. V úterý prohlásila šéfka Evropské komise von der Leyenová, že EU hodlá společnosti dopravující migranty do Běloruska potrestat. Belavia, jež používá letadla pronajatá na západě Evropy, by si pak v EU neškrtla. Z toho všeho vyplývá pár postřehů.

Za prvé. Když se Lukašenkovi vzdoruje aspoň tak, jak hájí hranici svého státu i vnější hranici EU Poláci, couvne.

Za druhé. Problém na samotné hranici není až takového rázu, aby ho Polsko svými silami nezvládlo. Či abychom Polsku museli vnucovat vojenskou pomoc.

Za třetí. EU, i když se odhodlala k razantní hrozbě pro Minsk, trpí jistou setrvačností. Hrozba z úst von der Leyenové přichází ve chvíli, kdy letecký most Blízký východ – Minsk už ustává, ba začíná se obracet. Ale může zapůsobit do budoucna.

Za čtvrté. Je-li tu v EU nějaký zásadnější rozpor, pak v tomto. Jedni (třeba analytik Michal Lebduška v úterních LN) tvrdí, že když Poláci vracejí běžence, kteří prorazí hranici, zpět do Běloruska, lezou do pasti nastražené Lukašenkem a dávají mu propagandistickou munici. Jiní vidí riziko Lukašenkovy pasti a propagandy naopak. To Lukašenko přece tvrdil, že hlavním motorem ilegální migrace je vstřícnost EU vůči ní a že to otestuje. Takže Polsko by vlezlo do Lukašenkovy pasti právě tím, že by běžence přijalo.

Úhrnem. Který názor převáží? Bude to platit i pro jiné hranice EU než jen pro tu s režimem diktátora Lukašenka? Zde se skrývají odpovědi na úvodní otázku.

LN, 25.11.2021