GLOSA: K obrácení Lauren Bothové
Senzace? Nebyla by, kdyby Bothová nepatřila mezi blízké příbuzné bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Jako nevlastní sestra jeho manželky přitahuje pozornost podobně jako silný elektromagnet kovové piliny.
Co je na tom tak zajímavého? Kromě toho, že je Tonyho švagrovou, vlastně nic. Není první, ani poslední. Obrácení z jednoho náboženství na jiné je v první řadě privátní věcí každého jednotlivce – tedy mělo by tomu tak být.
A je tomu tak – v civilizované části světa, na „křesťanském“ Západě.
Bothová se obrátila k Alláhovi a v její vlasti jí za změnu víry žádný postih od státu, úřadů, justice samozřejmě nehrozí.
Své rozhodnutí odůvodnila silným duchovním zážitkem, který měla během návštěvy islámské svatyně v íránském Kómu.
OK. „A“ tedy bylo řečeno, vezměme její rozhodnutí na vědomí. A dodejme „B“. Jak by asi dopadla jakákoli pravdu hledající íránská žena, kdyby během návštěvy Británie prožila silný duchovní zážitek na evangelizačním shromáždění, stala se křesťanskou, zřekla se islámu a měla odvahu vrátit se do své vlasti?
Byla by to ne senzace, ale zázrak, kdyby ji čekal stejný osud jako Lauren Bothovou ve Spojeném království. Kdyby své obrácení bez úhony přežila.
Takto viděno je konverze Lauren Bothové více než užitečná. Aniž by to měla v úmyslu, připomněla nám tato dáma pravou podobu náboženství, v němž našla zalíbení. Madam, děkujeme.
