Když jsem četl první reakce většiny komentátorů a západních vlád na oznámení Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí odstoupit od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), tak jsem získal dojem, že Trump je považován za větší nebezpečí než Vladimír Putin.

S Trumpovým plánem dosud souhlasí britská vláda a někteří bezpečnostně-političtí odborníci. Při vší skromnosti se k nim počítám a upozorňuji na to, že existují oprávněné obavy, že se Rusko snaží smluvu INF „vykládat“ po svém. Již sama tato skutečnost dostatečně zdůvodňuje Trumpovo oznámení.

Chování amerického prezidenta má ale ještě jedno vysvětlení. Na rozdíl od svého (médii milovaného, ale spíše pasivního) předchůdce Obamy provádí Trump energickou politiku odpovídající americkým zájmům a mocenským možnostem.

Trump si dobře uvědomuje, že Amerika slábne a chce-li účinně ovlivňovat mocensko-politické procesy, tak si musí uvolnit ruce. Proto Američané od některých smluv odstoupili a jiné (jako smlouvu NAFTA s Mexikem a Kanadou) ve svůj prospěch revidovali. Tato politika se nemusí líbit ostatním státům a může dlouhodobě přinést i některá rizika. Ale krátkodobě prospívá americkým zájmům.

Není jistě náhodou, že šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev při nedávné schůzce s Trumpovým bezpečnostním poradcem Johnem Boltonem vyjádřil ochotu Ruska spolupracovat na odstranění výhrad ohledně neplnění dohody.