Je okurková sezóna a Francie se teď baví demonstracemi proti novému zákonu o covidpasech, které bohužel nejsou natolik masové, aby na nastupující novodobé totalitě něco změnily. Sám jsem byl před pár týdny na jedné z nich ve Štrasburku, ale před koncem jsem se vrátil domů. Nejhlasitější byli nejrůznější bojovníci proti kapitalismu, levičácké Žluté vesty a podobná směsice. Je vůbec zajímavé, že stejně jako v ČR se i ve Francii rekrutují „bojovníci“ za svobodu proti chřipkové diktatuře národního státu zejména z prostředí ultralevice, odborů a tzv. ultrapravice, tedy kolektivistických národovců. Zavedené strany jdou i tady více méně s oficiálním světovým proudem, no, chovají se prostě tzv. státotvorně.

Mám pocit, že všechno to, co jsme viděli v různých filmech z budoucnosti o centrálně sledované společnosti, se prostě a jednoduše stává realitou a občané jsou ještě vládám vděčni, protože podlehli neustále propagovanému strachu a mají pocit, že je vlády chrání před pandemií. Myslím si také, že se to všechno politikům podaří protlačit a že se svobodomyslní občané ještě budou za pár let hodně divit.

V kontextu těchto událostí se na jihu Francie objevilo několik reklamních ploch s plakátem prezidenta Macrona s Adolfovým knírkem a velkým nápisem: „Poslechni! Očkuj se!“ Chtěl jsem o tom něco napsat, ale hned se to objevilo ve všech našich hlavních zpravodajských médiích, takže je to již vlastně zbytečné. Jednoho aspektu si přece jen všimnu.

Emanuel Macron se několikrát v médiích vyjádřil, že Francouz ve Francii se může rouhat, a postavil se tak jednoznačně na obranu těch, kteří ať již karikaturami nebo nějak jinak kritizovali islámského proroka Mohameda nebo Alláha (arabský výraz pro Boha). Nyní však na srovnatelný žert, jenž je namířen proti jeho osobě, reaguje tak, že kvůli veřejné urážce prezidenta republiky podal trestní oznámení na tvůrce happeningu, což je podnikatel z města Toulon.

Michel-Ange Flori, autor kampaně, jenž je známý podobnými kousky, se k tomu vyjádřil na Twitteru tímto způsobem: „ Dozvěděl jsem se, že jsem na základě žaloby prezidenta republiky předvolán na komisariát v Toulonu. A tak v macronii si můžeme dělat srandu z prorokova zadku, což je satira, ale zesměšnit prezidenta coby diktátora je rouhání.“ Celý tento úvod mne vede ke konstatování, že to, co jsem si dlouhodobě myslel o Francii a co vysvětluje i její specifickou a mnohem tvrdší formu sekularizovaného státu, než je tomu v anglosaském světě nebo třeba i u nás, je patrně pravdou. Stát je ve Francii nad náboženstvím a prezident patrně stojí nad Bohem. Těžko říct.

Další věc, která mne nedávno opravdu překvapila, je skutečnost, že ve Velké Británii dostal pětiletý trest vězení muž, jenž utratil několik cizích koček. Když si vzpomenu, že autor vraždy Čecha řetězem na kolo byl ve stejné zemi propuštěn na svobodu a řízení bylo zastaveno, kladu si mnohé otázky o tom, kudy se současný svět ubírá a přestávám mu rozumět.

Na závěr přidám k poslechu svou poslední skladbu, Yggdrasil Viking Blues. Jedná se o závěrečnou část triptychu Yggdrasil, což je strom světa zobrazující vesmír v severské mytologii. Do své eurořeči, kterou jsem začal v textech používat, jsem zařadil i ruštinu, ostatně Rusové mají k Vikingům blízko.

Tady je text refrénu:

Sang et amour. Blut und liebe. Blood and love. Кровь и любовь. Láska a krev. Hasta la vista, baby. Yggdrasil Viking blues.

No a tady je ten song, Yggdrasil Viking Blues:

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem