Ani puč právě před 50 lety nevypudil Řecko z NATO

Často se hovoří o rozdílu mezi hodnotovým společenstvím, jakým je Evropská unie, a vojenskou aliancí, jakou je NATO. Zátěžovým testem je teď Turecko: Erdoganova vláda pevné ruky, jeho msta za loňský pokus o puč i referendum, které z něj udělá samovládce, to vše uzavírá Turecku dveře do EU. Ale v NATO – přes veškerou kritiku i řeči, že Turecko je více součástí problému než jeho řešení a že alianci by bylo lépe bez něj – Ankara zůstává. Nejen proto, že má po USA nejsilnější armádu, ale i kvůli stabilitě v předpolí Evropy. Komu se to nelíbí, ať si připomene daleko silnější zátěžový test, který alianci před 50 lety nachystalo Řecko.

21. dubna 1967 ovládla Řecko poslední vojenská junta v Evropě. Proti „anarchokomunismu“ ve společnosti bojovala tím, že rozpustila strany, internovala politiky včetně premiéra, zrušila ústavní svobody názoru i tisku a pozatýkala (mnohdy i mučila) tisíce lidí. Byla to junta, před níž bledne i generál Jaruzelski se svým výjimečným stavem. Kdyby chtěl juntu parodovat třeba Petr Čtvrtníček, na řecký originál by neměl. Podíváte-li se do Wikipedie na heslo Greek military junta of 1967–74, spatříte snímek drsných mužů v uniformách a černých brýlích. Jak mohli udržet vládu po sedm let?

I proto, že sice ořezali politické svobody, ale nemalé části společnosti dopřáli ty sociální a kulturní. Koluje historka českých jachtařů, kteří se v dubčekovském létě volnosti (1968) plavili po Egejském moři, narazili na střežený ostrůvek s vězni a došlo jim, že poprvé vidí komunisty v řetězech. Jenže plukovníci nechali žít liberální kulturu ze Západu i hipícké komuny na Krétě. Tam se Joni Mitchellová inspirovala pro písničku Carey (1971). Junta dojela až na to, že v červenci 1974 podnítila puč na sousedním Kypru a Turecko reagovalo invazí. To už hrozila proxy válka mimo území NATO.

Byla to sonda, která leccos napovídá k dnešku. Řecko plukovníků nepřestaly považovat za spojence USA, Británie či Spolková republika. Naopak skandinávské země a Nizozemsko dělaly vše pro to, aby Řecko vyštípaly z Rady Evropy. Ale jeho členství v NATO zpochybněno nebylo – a podobně by dnes nemělo být zpochybňováno členství Turecka.

Španělsko to mohlo brát úkorně: samo bylo do NATO přijato až po smrti diktátora Franka (též proto, že za války nebylo v koalici proti Hitlerovi ani nemělo rivalského souseda typu Turecka). Nicméně na členství v EU si musely Řecko a Španělsko počkat de facto společně do 80. let. To vše připomíná 50 let starý puč řeckých plukovníků.

LN, 21.4.2017