19.3.2024 | Svátek má Josef


EVROPA: Míříme k bídě

19.9.2020

Ursula Von der Leyenová právě načrtla ve svém poselství o stavu Unie budoucnost: má být zelenější a mířit k propojenému zdravotnictví. Nejkonkrétnější z celého poselství je plán snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % proti 1990. Plán iracionální, vzbudil však překvapivě mírné reakce, v Evropě i u nás. Radim Fiala (SPD) má plán za nerealizovatelný, zato Věra Jourová přiznala, že se jí projev líbil. Ministr Havlíček označil plán za diplomovou práci studenta bez faktů. Česko takový plán nedokáže splnit mj. proto, že nové atomové bloky nebudou do té doby v provozu.

Marně jsem se těšil, že se konečně najde nějaký evropský nebo český funkcionář, který prohlásí nahlas to, co odborná veřejnost už několik let ví (viz např. Přemysl Souček v NP 1.9.2020), že totiž celá kauza „skleníkové plyny“ je humbuk, který nás stál a bude stát biliony eur. Příčinná souvislost mezi teplotou planety a CO2 je právě opačná než to, co nám léta lžou vědci ze spolku IPCC zřízeného OSN. Ve skutečnosti obsah CO2 v atmosféře roste s teplotou, nejdřív roste teplota, pak s určitým zpožděním obsah CO2. Stojí za to tento mechanismus stručně rozvést.

Jediným tepelným zdrojem Země je Slunce. Aktivita Slunce kolísá v cyklech, nejkratší cyklus je jedenáctiletý, nejdelší několik staletí. Cyklům odpovídá kolísání teploty Země, v současnosti jsme na začátku teplého období. Např. mezi 15. až 17. stoletím byla malá doba ledová. Ohřívá se nejen pevnina, ale i oceány a zde je podstata věci: S teplotou klesá rozpustnost plynů a z oceánů se uvolňuje CO2. Lidmi vytvořený CO2 je ve srovnání s tím zanedbatelný. Snižování emisí proto není jen mrháním penězi a energií, hlavně přináší ohromné škody.

Na polích se místo potravin pěstují suroviny do pohonných hmot. Místo polí hyzdí krajinu fotovoltaické panely. Evropa líje do pohonných hmot palmový olej, který jihoasijské země rády dodají, ovšem kvůli tomu kácejí lesy a vysazují palmové plantáže. Všechny tzv. obnovitelné zdroje jsou drahé a zhoršují jak konkurenceschopnost průmyslu, tak i životní úroveň.

Jsou tu ovšem i vyšší důvody, proč zapudit protiskleníkové aktivity a připravit se na oteplování, které je nevyhnutelné. Spalování uhlí není nic jiného než vracení přírodě, co její jest. Uhlí bývaly stromy, které kdysi zkonzumovaly svojí dávku CO2. Ta přírodě chybí. Vyšší koncentrace CO2 podporuje růst rostlin. V teplých obdobích se lidstvo mělo vždycky lépe. Nebyl hlad, bylo méně válek. Víc pršelo a Grónsko i Sahara byly zelené.

To všechno už odborná veřejnost několik let ví. Politici a novináři si však sedí na uších.