Rakousko se začíná vymezovat vůči politice Berlína

Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit, napsal v roce 1848 František Palacký. Ne proto, že by se tak zamiloval do habsburské monarchie, ale proto, že si dobře uvědomoval roli rakouského státu v Evropě. Roli státu, který nejprve bránil osmanské expanzi (definitivně ji odrazil v roce 1683 u Vídně) a pak se snažil vytvářet mocenskou rovnováhu v té části Evropy, jež podléhala přetahování mezi zájmy německými a ruskými. Jakkoliv se v revolučním roce 1848 fandilo německým liberálům, Palacký viděl, že jejich cílem je jednota Německa bez ohledu na menší sousedy. Proto říkal, že je zapotřebí Rakouska.

Teď si to občas připomínáme. Včera mohl větu „Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit“ opakovat maďarský premiér Orbán. Kdyby Rakouska nebylo, působilo by maďarské referendum divně. Otázka, k níž se vyjadřovali voliči, zněla: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“ Nemusíte být zarytým protiorbánovcem, abyste v tom viděli jasnou ukázku populismu. Každý přece ví, že středovýchodní Evropa je většinově proti kvótám. A že Maďarsko jako země na vnější hranici Schengenu schytává problém běženců a migrantů z první ruky. Tak proč se ptát voličů na tak samozřejmou věc?

Jenže díky Rakousku se pohled mění. Vytrácí se samozřejmost, s níž byla EU dělena na západ (otevřený, liberální, tolerantní) a východ (uzavřený, zapšklý, reakční). Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz jako první vysoký politik „západní EU“ toto klišé pominul a vyzval ke zrušení kvót. Zkuste si malý kvíz a přečtěte si větu: „Místo prosazování politiky, která je dobře míněna, ale nakonec může mít negativní důsledky pro všechny, protože přijde ještě více migrantů, by mělo Německo i další státy dělat víc pro ochranu vnějších hranic EU.“ Kdo to řekl? Maďarský premiér Orbán? Ne, rakouský ministr Kurz pro německé noviny Welt am Sonntag (s tím, že kdyby ochrana vnější hranice Schengenu byla od počátku prioritou, referendum v Maďarsku se konat nemuselo).

Jistě, nepřeceňujme jeden výrok jednoho ministra. Ale Kurzova slova posilují vzpomínku na Palackého. Rakousko opět nachází identitu i v tom, že se vymezuje vůči Německu. Je to zajímavá zpráva pro ty, kteří se obávají, že po brexitu Berlín převálcuje EU zcela k obrazu svému.

LN, 3.10.2016