Tak se jeden z hlavních představitelů Evropské unie, José Barroso, nechal slyšet, že v roce 2014 by mělo dojít k federalizaci EU.

Co to vlastně znamená? Jen takovou maličkost, že veškerá moc bude předána členskými státy Bruselu, který pak bude od stolu rozhodovat o potřebách jednotlivých obyvatel na daném území. Hlavou EU by byl všemi volený prezident, který by si sestavil svou vlastní evropskou vládu.

Co si o tom myslet? Věc je naprosto jednoduchá. Současným evropským mocipánům jde o to, aby si udrželi svou moc i nadále a navíc ji ještě posílili. Zde jde už zcela nezakrytě o vytvoření Superstátu - shora, aniž by se někdo občanů žijících v prostoru EU vůbec na něco ptal.

Myslíte si, že by i nadále existovalo velké množství úředních jazyků? Ani omylem. Zdůvodnilo by se to racionalizací a úřední jazyk by se smrskl na velmi malý počet. Němčina a francoužština jsou jasné, stejně jako angličtina. Aby se učinilo lidnatějším jižním státům zadost, přibyla by ještě italština a španělština.

Najdou se tací, kteří si myslí, že se v orgánech EU nekrade. Krade a mnohem více než na národních úrovních, protože vše je natolik nepřehledné, že přilepšit si jde přímo radostně a beztrestně. Bruselské centrum je natolik vzdálené, že na ně vůbec není vidět a navíc neexistuje nikdo, kdo by je mohl kontrolovat.

Nadáváme na naše politiky, že jsou vzdáleni od reality a nevnímají potřeby lidí, a přitom se najde poměrně velké množství těch, kteří chtějí předat moc politikům, kteří jsou vzdáleni mnohonásobně více. Opravdu si tito lidé myslí, že eurobyrokratům, kteří o nás rozhodují, leží na srdci náš osud?

Jako příklad takového rozhodování v "náš prospěch" svědčí nedávná informace Radiožurnálu, že členské státy přispívají do Fondu pomoci rozvojovým státům. Jenže z tohoto fondu peníze odcházejí například takovým státům jako Brazílie, Turecko nebo Argentina.

Právě Argentina je pro Brity výbušné téma. Oba státy se nemají v lásce, není to tak dávno, kdy spolu válčily, a nyní jsou peníze britských daňových poplatníků prostřednictvím EU posílány jako pomoc Argentině. Nejhorší na tom je, že státy EU, které se v rámci unie považují za chudé, jsou nuceny podporovat státy bohatší.

Zaslepenost mnohých politiků Evropy je neskutečná. Snad si myslí, že když se jim podaří zaprodat vlastní stát, dostanou za to teplé místečko anebo se jednoduše chtějí zbavit zodpovědnosti za vedení státu, který svou politikou dovedli do úzkých.

Problém je ale v tom, že i kdyby nakrásně došlo k vytvoření Superstátu, potíže se nevyřeší, jen budou zahnívat. Příklad USA není na místě. USA vznikly z malého počtu nových států s krátkou historií. Evropské státy mají historii tisíciletou a určitě by to neskončilo jako v USA pouze jedinou občanskou válkou.

Evropská unie se rapidně od doby naší přihlášky proměnila k horšímu. Dnes už bych pro vstup nehlasoval, protože EU není nic jiného než horší obdoba RVHP, aneb Václav Klaus měl zase pravdu.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora