EK chce harmonizovat rodinné právo v oblasti práv stejnopohlavních párů

Rodinné právo, manželství či rodičovství patřilo vždy do sféry národních států. Ostatně se jedná o oblast, kde je v současné době stěží možné vyhnout se kontroverzím. Každá země EU má v současnosti legislativu nastavenou jinak.

Např. mnohé členské státy mají zavedené stejnopohlavní sňatky a s tím spojenou možnost adoptovat děti. V jiných státech zase něco takového přípustné není. Platí, že členské země mají v těchto věcech relativně volnou ruku.

Evropská komise ale chce současný stav změnit. Má totiž v úmyslu harmonizovat rodinné právo v oblasti práv stejnopohlavních párů na celoevropské úrovni. Přišla totiž s návrhem nařízení, který jde jasně na ruku stejnopohlavním párům, kteří cestující do jiné země EU, kde je uznáváno stejnopohlavní rodičovství a náhradní mateřství, aby zde legálně získali dítě. Při návratu do své země požadují, aby jim právo v domovské zemi umožňovalo stejnopohlavní rodičovství.

Dva režimy rodinného práva?

Navrhované nařízení by členské státy fakticky nutilo přijmout progresivní legislativu zemí, které mají uzákoněné sňatky osob stejného pohlaví. Jak připomíná právník Jan Gregor z Aliance pro rodinu, mělo by to fakticky za následek vznik dvou režimů rodinného práva. Jeden vnitrostátní a vedle něho paralelně druhý, převzatý ze zemí, který by musel členský stát respektovat, přestože ve vnitrostátním právu neexistoval (stejnopohlavní sňatky a stejnopohlavní rodičovství). Výsledkem by byl samozřejmě naprostý legislativní chaos v řadě členských států.

A to nemluvím o dalších problémech s tím spojených, které by vydaly na další článek. Komise s touto iniciativou také podporuje byznys s tzv. surogátním mateřstvím, kdy nejen dítě, ale i žena, která má dítě porodit, jsou degradovány na pouhý obchodní artikl.

Ale zpět k samotnému návrhu. Snaha obejít státy a jejich legislativu je více než zjevná. Pokud však Komise uvidí, že návrh nemá dostatečnou podporu, nebude se dále opatření snažit vůbec protlačit. Povzbudivé proto byly reakce na veřejných konzultacích, kam mohli jak občané, tak různé organizace do 12. května posílat své připomínky.

Sešlo se zde 760 reakcí. Nejvíce jich bylo z Maďarska (31 %), Slovenska (23 %) a dokonce i Česka (13 %). Vyjádření z těchto zemí tvořila 67 %, tedy dvě třetiny všech zpětných vazeb. Drtivá většina z těchto zemí byla odmítavých. Zatím nikdo neví, jak vše dopadne. Jedna věc je ale jasná: Komise si svým zasahováním do věcí, o nichž by si měly rozhodovat samotné státy, podřezává větev a dává tím jen ostrou munici euroskeptikům!

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu