Jak pravice přebírá od levice osvědčenou taktiku

Působí-li dnes nějaký společenský trend jako vyslovená diagnóza, je to přecitlivělost. Přecitlivělost dosahující až patologických rozměrů. Přecitlivělost napájející politickou korektnost, hledající všude diskriminaci a nenávist. Jistě že slušnost, nediskriminace a potírání nenávisti jsou kýžené cíle. Ale pokud se ten boj přefukuje, vede k inflaci, ke znehodnocení významu. Dvě čerstvé ukázky.

Ve čtvrtek Facebook zablokoval stránky Identitárního hnutí v Německu a Rakousku, neboť to hnutí prý šíří nenávist. A týž den se z Itálie ozvala kritika na adresu šéfa Evropské komise. Jean-Claude Juncker prý řekl, že Italové – chtějí-li zlepšit si tuaci ve své zemi – mají více pracovat a potírat korupci. Podle Mattea Salviniho, šéfa Ligy, je ten výrok „ostudný a rasistický“. Pane jo.

Dejme tomu, že identitáři fakt jsou nenávistníky, šovinisty a rasisty. Pak ale dodejme, že politika identit vznikla před půlstoletím v USA. Že je vlajkovou lodí levice. Že nejprve se jí chopili Afroameričané, pak sexuální menšiny (LGBT), genderisté a tak dále. Ti všichni se vymezují vůči jiným. Svět měří skupinovou identitou lidí, ne jejich argumenty. Navážejí se do „civilizace bílého muže“ (chcete-li „bílých šovinistických prasat“) a pohybují se na hraně toho, co lze vykládat jako šíření nenávisti. Proč by se toho modelu nechopili i evropští domorodci? Jenže ti u přecitlivělého Facebooku narazí.

Co se týče předsedy Junckera, ten je terčem kritiky dlouho. Ale ve čtvrtek jen opakoval to, co už léta říká německý narativ. Ten káže německou politiku úspor a de facto podporuje tezi o „líných jižanech“, kteří ji odmítají. Je-li rasismem to, co nyní řekl Juncker, musí být rasistický i sám německý narativ. Samozřejmě že to tak není. Ale v době, jíž vládne přecitlivělost odhalující nenávist v každém slovíčku, by musel být Salvini hlupák, aby to nevyužil. Vidíme klasickou ukázku toho, jak pravice přebírá od levice taktiku, která se osvědčila. A vsaďte se, že to není ukázka poslední.

LN, 2.6.2018