Nové kolo násilí zahájili v pátek teroristé z pásma Gazy, kteří odpálili kaťušu a několik minometných střel na izraelský Aškelon. Ostřelování naštěstí způsobilo jen hmotné škody a několika lidem šok. Izrael připisuje každý raketový útok vládci Gazy, Hamasu, a reaguje záměrně tvrdě, aby útočníky zastrašil.

Podnikl nálet na jeho cíle a zabil dlouho hledaného vojenského velitele Issu Batrana – prvního představitele Hamasu od ukončení operace v pásmu Gazy začátkem loňského roku. Následovaly další palestinské rakety, které poničily rehabilitační středisko ve Sderotu, a po nich obligátní izraelské vzdušné odvety – tentokrát bez ztrát na životech. Islámský džihád pohrozil Izraeli novými sebevražednými atentáty a v pondělí bylo odpáleno pět raket na jihoizraelský Ejlat a sousední jordánskou Akabu. Ejlat však minuly, ale zabily jednoho Jordánce a tři další zranily.

A v úterý vyvolala na severních hranicích libanonská armáda zcela bez důvodu přestřelku, při které byl zabit jeden izraelský důstojník, tři libanonští vojáci a jeden tamější novinář. Že příměří porušil Libanon, potvrdila i mise OSN.

Podle izraelských i jordánských složek nebyl jižní útok namířen na Ejlat, ale na Akabu. Dodnes není známo, kdo a odkud rakety odpálil, ale zřejmě ze Sinajské pouště, přestože Egypt to vzhledem k své silné vojenské přítomnosti vylučuje. Na Sinajském poloostrově však s pomocí místních beduínů operuje Al-Kajda, která zřejmě stojí i za pondělními raketami. V tentýž den došlo k podobnému útoku i na egyptský Aríš u Středozemního moře; podle bezpečnostních složek tak chtěli islamisté zřejmě ukázat, že dokážou udeřit na dva cíle amerických spojenců na Blízkém východě současně. Jordánsko ani Egypt ostatně nebyly terčem teroristického útoku poprvé. Jižní útok také nezvykle vehementně popřel Hamas, který dokonce prohlásil, že si nepřeje válku.

Hamas pravděpodobně neodpálil ani první rakety z pásma Gazy, ale pouze připustil, aby to udělala jiná teroristická skupina – působí zde nejméně pět radikálních uskupení, která se hlásí k Al-Kajdě. Loňská vojenská odveta za osmileté ostřelování dala Hamasu za vyučenou a Izrael je přesvědčen, že si hnutí zatím nepřeje rozpoutat nový ozbrojený konflikt, i když se na něj systematicky připravuje.

Důvodem útoků jsou nepochybně očekávaná přímá mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci. Radikální odpůrci mírového procesu se vždycky snažili podobná jednání odvrátit nějakým teroristickým činem a nezřídka se jim to podařilo. Izraelská odveta za takový útok často poskytla Palestincům záminku, proč na rozhovory nepřistoupit. První raketa na Aškelon byla odpálena jen několik hodin poté, co Liga arabských států podpořila zahájení přímých izraelsko-palestinských jednání. A kdyby při izraelských odvetných náletech přišli o život civilisté, měl by předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás další výmluvu, proč rozhovory nezahájit.

Ani tak to ale zatím neudělal. Dál trvá na svých podmínkách, které však Izrael odmítá předem splnit – tedy slíbit palestinský stát s hranicemi z roku 1967 a trvale zastavit výstavbu osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Tlak na Abbáse však sílí. Palestinská politička Hanan Ašráví dokonce uvedla, že Američané Palestincům pohrozili přerušením vztahů a finanční pomoci, jestli nebudou s Izraelem jednat. Spojené státy to sice popřely, ale jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Prezident Barack Obama má velmi zvláštní blízkovýchodní strategii – nejprve nepřiměřeně tlačil na Izrael a nekriticky favorizoval Palestince, a teď je to najednou přesně naopak.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu je však navzdory palestinskému odmítání přesvědčen, že jednání začnou ještě v srpnu, i když zdroj svého optimismu neudal. Spekuluje se také o trojstranném summitu se Spojenými státy, který by rozhovory zahájil a určil jejich agendu i časový rámec. Zatímco Palestinci chtějí nejprve znát hranice svého budoucího státu, pro Netanjahua jsou prioritou záruky bezpečnosti Izraele – a nejnovější útoky z jihu i severu mu dávají za pravdu. Izraelské obavy vyvolává také chystaný odchod amerických vojáků z Iráku, po němž může židovskému státu hrozit nové nebezpečí i z východu.

Pokud přímé rozhovory opravdu začnou, lze očekávat další ozbrojené pokusy teroristů o jejich narušení. Hamas se podle zpravodajských služeb od loňska vyzbrojil tisíci nových raket a panuje přesvědčení, že má také íránské střely, které dokážou zasáhnout Tel Aviv.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6