Na dnešní den (25/4) připadá výročí stažení izraelské armády ze Sinaje (1982). Byl to jeden z klíčových plodů (kromě nastolení samotného míru) egyptsko-izraelské mírové smlouvy z roku 1979.

Pětadvacátý duben 1982 můžeme vnímat jako symbolické ukončení jedné přelomové etapy, na jejímž počátku stála do té doby nepředstavitelná odvaha. Tehdejší egyptský prezident Anvar Sadat dokázal to, co v politice málokdo – překročil svůj stín. 19. listopadu 1977 přiletěl do Izraele, podal si ruku se svými úhlavními nepřáteli (oni si podali ruku s ním, chcete-li) a o den později se stalo něco, co je možné považovat za politický zázrak. Egyptský prezident promluvil v izraelském parlamentu, doprovázen bouřlivými ovacemi.

Osobně vnímám tuto událost jako jeden z milníků dvacátého století.

O pár let později, onoho 25. dubna dvaaosmdesátého roku, dosáhl Egypt toho, o co usiloval v době, kdy bylo jasné, že Izrael vojensky zničit nelze. Získal zpět své území - celý Sinajský poloostrov, přičemž cena, kterou za to zaplatil, byla důstojná a velice nízká. Stačilo souhlasit s mírem a částečnou demilitarizací poloostrova a uvolněním plavby Tiranskou úžinou pro izraelská plavidla (něco tak samozřejmého nebylo v časech nepřátelství vůbec samozřejmé).

Nebylo a nemohlo mu být vráceno Pásmo Gazy, přestože ho od skončení první arabsko-izraelské války (1948-1949) Egypt spravoval (okupoval), neboť Pásmo je součástí historické Palestiny. Jediný územní problém představovala Taba na severu Akabského zálivu, kde vznikl spor o to, na kterou stranu hranice toto malé město patří. Mezinárodní arbitráž přiřkla v roce 1988 město Egyptu a Izrael po vytyčení nové hranice oblast Egyptu na začátku roku 1989 předal. Pak nastal turistický boom, letoviska na Sinaji navštívily po pádu železné opony také tisíce českých turistů a málokdo si uvědomil, že řada staveb vznikla v době, kdy poloostrov spravoval Izrael.

Namátkou: letiště v Tabě, hotel Sonesta na tabské riviéře, na jihu poloostrova Ofira v oblasti Šarm aš Šajchu – mimochodem tamní mezinárodní letiště, které zná spousta českých turistů, je původní izraelská letecká základna stejného jména, tedy Ofira. Také první hotely v Naama Bay u Šarmu, stejně jako tamní příjemná promenáda, byly vybudovány v 70. letech, tedy v době, kdy Sinaj patřil pod izraelskou vojenskou správu.

Není pochyb o tom, že na míru s Izraelem Egypt ekonomicky vyzískal, i když za to zaplatil vysokou politickou cenu. Zavilí nepřátelé Izraele ho vyloučili z Arabské ligy a sám Sadat za svůj odvážný krok zaplatil životem.

Turistika na Sinaji, zejména na pobřeží mezi Tabou a Šarmem utěšeně vzkvétala, dokud se neobjevila nová hrozba – terorismus. Turisté na poloostrově se stali terčem tří masivních útoků s děsivými následky (2004 Hilton v Tabě, 2005 Šarm a Naama Bay, 2006 Dahab). Byla to rána pro cestovní ruch, nicméně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že egyptské úřady udělaly následně pro bezpečí turistů maximum možného.

Když už se zdálo, že je vše na dobré cestě, přišlo Arabské jaro. Jestliže pád Mubaraka neměl fatální vliv na pocit, že na Sinají není bezpečno (sám jsem bez obav odcestoval do Taby tři měsíce po revoluci z 25. 1. 2011 – a vše bylo OK), pak sesazení Mursího znamenalo zásadní změnu. Na poloostrově začali operovat džihádistické skupiny (teroristé), kteří představovali něco jako morovou ránu pro turistický ruch.

Kvůli nim začalo platit: Taba je tabu. Tato perla mezi sinajskými letovisky z nabídek cestovních kanceláří z bezpečnostních důvodů zmizela.

Zejména sever Sinaje se stal místem protiteroristické kampaně egyptských bezpečnostních sil, přičemž více než neblahou roli zde hraje Pásmo Gazy, jemuž vládnou teroristé z organizace Hamas. Jsou nebezpeční stejně tak Izraeli jako Egyptu.

Návrat Sinaje pod svoji suverernitu si tato země každoročně připomíná jako Sinai Liberation Day. Letos bylo při této příležitosti ústy generámajora Mohameda El Šahata, velitele 2. armády (která na Sinaji operuje s povolením Izraele dle mírové smlouvy), veřejnosti sděleno, že ozbrojené síly mají poloostrov plně pod kontrolou, a to navzdory tomu, že teroristé na něm stále působí. Jenom pro představu: generál uvedl, že během 1380 vojenských akcí bylo zlikvidováno 1583 (!) tajných tunelů spojujících Pásmo se Sinajem (další jsou na hranici Pásmo – Izrael), kterými jsou do Egypta pašovány zbraně (jistěže i v opačném směru) a zabaveno 3957 zbraní.

Zbývá závěrečná otázka: Je na Sinaji tak bezpečno, aby bylo možno znovu létat do Taby? Nikoli. Věc musíme totiž vzít od opačného konce. Bezpečno tam bude, až cestovní kanceláře oznámí, že obnovují zájezdy na tabskou riviéru. Taba je i nadále tabu. A to je vážně škoda.

********************************************

Z archivu autora

... na promenádě v Naama Bay

... na letišti v Šarm aš Šajchu (dříve izraelská základna Ofira)

... na letišti v Tabě (dříve izraelská základna Ecion)

... Sonesta. Pohled ze střechy jednoho hotelového křídla

... krása tabské riviéry. Pohled z hotelu Sonesta na záliv

Stejskal.estranky.cz