Podle Izraele zavraždil argentinského prokurátora Alberta Nismana íránský agent

Velké rozhořčení vyvolala v Argentině záhadná lednová smrt prokurátora Alberta Nismana, který byl zavražděn těsně předtím, než veřejně obvinil Írán z teroristického útoku na židovské středisko v Buenos Aires v roce 1994 a argentinskou prezidentku Cristinu Kirchnerovou ze zatajování této skutečnosti. Vyšetřování Nismanovy smrti zatím nic převratného nepřineslo, přestože se zdá jasné, že s výsledky jeho šetření dvacet let starého atentátu přímo souvisela. Jediný posun představovalo podání žaloby na prezidentku nejvyšším státním zástupcem, jenž Nismanovým závěrům věří.

Zato koncem týdne nabídl nepříjemné překvapení federální soudce Daniel Rafecas, když žalobu na Kirchnerovou zamítl a její trestní stíhání zastavil. Důkazy prý nejsou průkazné a prezidentka žádný zločin nespáchala.

Nisman vyšetřoval atentát, jenž si vyžádal 85 mrtvých, deset let a jako první přinesl jasné důkazy, že jej spáchal libanonský Hizballáh na objednávku a za peníze Íránu. Vypátral i konkrétní íránské politiky, kteří útok připravili, a dal vydat mezinárodní zatykač na bývalého prezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního, někdejší ministry zahraničí a obrany Alího Akbara Velajátího a Ahmada Vahídího, bývalého velitele Revolučních gard Mohsena Rézáího, někdejšího šéfa tajných služeb Alího Fallahidžána a další Íránce. Nisman také zajistil odposlechy, které dokazovaly, že Kirchnerová a ministr zahraničí Héctor Timerman se snažili íránský podíl na útoku zahladit výměnou za výhodné obchodní dohody s Íránem. Policie po Nismanově smrti našla v jeho bytě návrh zatykače na prezidentku. Nisman však také těsně před vraždou veřejně prohlásil, že ví, jak dostat íránské politiky před soud, a stopa tak vedla oběma směry.

Zatímco argentinská veřejnost podezřívá spíše okruh Kirchnerové a ještě před týdnem požadovalo v Buenos Aires spravedlnost skoro 400 000 lidí, zajímavé rozuzlení případu nabídly izraelské zpravodajské zdroje. Podle nich Nismana zavraždil íránský agent, jenž si jeho důvěru získával čtyři roky. Vydával se za zběha z íránské tajné služby a sliboval mu citlivé materiály týkající se argentinského atentátu. Aby ho navnadil, předal mu autentické dokumenty, které z přípravy útoku usvědčovaly vysoce postaveného zpravodajce Mohsena Rabbáního, jenž působil na íránském velvyslanectví v Buenos Aires. Když agent Nismana přesvědčil, že je nepřítelem íránského režimu, namluvil mu, že z Teheránu přijíždí další zběh s důležitými dokumenty. Zavázal ho k mlčení, nařídil mu, aby poslal pryč svých deset bodyguardů a byl doma sám, až k němu s druhým Íráncem přijde. Na smluvené schůzce pak Nismana zastřelil pistolí, kterou si prokurátor vypůjčil na svou ochranu. Vrah po činu opustil dům v přestrojení a odletěl z Argentiny dřív, než bylo Nismanovo tělo nalezeno.

Podle izraelských zpravodajců se Írán snažil Nismana umlčet devět let a úzce spolupracoval s vládou a tajnými službami Argentiny. Nisman byl v kontaktu s izraelským Mosadem a CIA a vypátral nejen konkrétní strůjce atentátu, ale odhalil i nepříjemné detaily tajných operací íránské rozvědky proti Západu.

I když izraelskou verzi Nismanovy vraždy nelze ověřit, nevypadá nepravděpodobně a alespoň za zmínku stojí. Íránské bezpečnostní složky se politických vražd dopouštějí často na domácí půdě i na Západě a Alberto Nisman mohl íránské představitele ohrozit zvláště nyní, kdy se Teherán snaží dosáhnout výhodné mezinárodní dohody o svém jaderném programu.

Argentinské vyšetřování pokračuje a nekončí ani případ prezidentky Kirchnerové, neboť se očekává, že nejvyšší státní zástupce se proti zastavení jejího trestního stíhání odvolá.