Jen málo komentátorů mělo kdy odvahu mluvit o „kostlivci ve skříni“, kterým je to, že pro mnoho muslimů je „nenávist k Židům“ prostě dogma. Všech 114 súr (kapitol) Koránu přetéká nenávistí k Židům. Na snímku: Setkání Adolfa Hitlera a Velkého jeruzalémského muftího Mohameda Amína al-Husajního v Berlíně 28. listopadu 1941. (Foto: německý Spolkový archiv)
____________________________________________________________

„My nejsme podlidé. Dovolte mi to zopakovat: Nejsme podlidé,“ řekl Rijád Mansúr, zástupce Palestinské samosprávy při OSN, po zvěrstvech spáchaných na nevinných civilistech v Izraeli příslušníky jeho národa, palestinskými Araby. Na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN konaném v říjnu 2023 toto tvrzení zopakoval dvakrát, ve snaze nás o tom přesvědčit. Vražednou invazi údajně zorganizovaly Hamás a Írán. Hamás a Palestinský islámský džihád nadále zadržují v Pásmu Gazy nejméně 240 izraelských rukojmích.

Bezprostředně po brutálních masových vraždách spáchaných Hamásem 7. října v izraelských městech a vesnicích u Pásma Gazy začali mediální komentátoři referovat o příznivcích Hamásu demonstrujících v univerzitních kampusech a v ulicích amerických měst. Mnozí demonstranti zločiny Hamásu odůvodňovali a vehementně obhajovali.

Profesor Kolumbijské univerzity Rašíd Chalídí přednesl „historickou“ přednášku o izraelské válce za nezávislost v roce 1948 a tvrdil, že Židé provedli v Palestině etnickou čistku a vyhnali odtamtud palestinské Araby. Ve skutečnosti to bylo trochu jinak – pět arabských armád zaútočilo na Izrael několik hodin po jeho zrodu 15. května 1948 a jimi vyvolanou válku poté prohrálo. Řada Arabů žijících na území nově vzniklého Státu Izrael během této války na výzvu arabského vůdce odešla, aby „nepřekáželi“ invazním arabským armádám. Izrael jim po válce nedovolil návrat s tím, že nebyli k novému státu loajální. Tak se zrodili „Palestinci“ – jednalo se o 472–650 000 lidí, kteří se ocitli bez státní příslušnosti poté, co je země, kterou odmítli bránit, odmítla vzít zpět. Přibližně 160 000 Arabů zůstalo v Izraeli i během války a získalo plné občanství Státu Izrael.

Bohatí arabští „bratři“ vyhoštěným Palestincům ve svých zemích odmítli udělit občanství a místo toho je nahnali živořit do uprchlických táborů, v kterých byly většinou velmi špatné podmínky. A samozřejmě že vinu za to připsali Izraeli.

Z arabských a muslimských zemí bylo naproti tomu od roku 1948 vyhoštěno nebo nuceno uprchnout mnoho Židů – téměř 1 milion – a ti byli v malém, zbídačeném Izraeli přivítáni a bylo jim uděleno občanství.

Arabové od té doby tuto válku, kterou zahájili a prohráli, označují jako Nakba (katastrofa) a Izraeli vyčítají, že odmítá vlastní likvidaci. Inu, tohle si měli lépe rozmyslet předtím, než tu válku rozpoutali.

Gazané nyní nazývají současné bombardování Pásma Gazy Izraelem „novou Nakbou“. O tom, že tato nová takzvaná Nakba je přímou reakcí na arabský útok ze 7. října a masakr 1 400 Židů během jediného dne, včetně nemluvňat, kterým byly uřezány hlavy, nebo byla upálena zaživa, už samozřejmě mlčí. Jiní komentátoři se své rozhořčení snažili zdůvodnit 16letou blokádou Pásma Gazy Izraelem a Egyptem, ale o barbarském útoku ze 7. října se nezmínili ani slovem. Arabové také „zapomínají“, že blokáda byla zavedena, protože Gazané pašovali do Pásma Gazy obrovské množství zbraní a střeliva, aby mohli vraždit Židy. Proč se ti otravní Židé prostě nenechají zabít?

Jen málo komentátorů mělo kdy odvahu mluvit o „kostlivci ve skříni“, kterým je to, že pro mnoho muslimů je „nenávist k Židům“ prostě dogma. Pro muslimy je Korán, každé jeho slovo, slovem vysloveným Alláhem, jak ho nadiktoval archanděl Džibril (Gabriel) Alláhovu proroku Mohamedovi. V kontrastu k velké části Bible se Korán neskládá z popisných příběhů, kterým lze nebo nelze věřit, jak si čtenář zamane. Korán je více preskriptivní podobně jako Desatero přikázání. Věřící si nemůže říci: „Ach, on ve skutečnosti to přikázání o cizoložství tak přísně nemyslel.“

Ať už se vám to líbí nebo ne, tak tato „božská“ Alláhova slova, sestavená do 114 súr (kapitol) Koránu, přetékají nenávistí k Židům. Jako příklad nám může posloužit třeba tento verš:

„A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte! A potom je buď omilostněte, anebo je propusťte za výkupné, pokud válka neodloží své břímě.“ — Korán 47:4.

Uřezávání hlav „nevěřícím“ je v islámu staletou tradicí, která je stále čerstvá: vzpomeňme si na učitele Samuela Patyho ve Francii, který svým studentům ukázal „kontroverzní“ karikatury proroka Mohameda, britského vojáka Lee Rigbyho ve Spojeném království a 7. října 2023 děti v Izraeli (zde a zde).

Hamás zahrnul toto přikázání do své původní Charty (zejména do článku 7), která hlásá nejen zničení Izraele, ale i zabíjení Židů po celém světě. Podobný útok na vesnice a města u hranic s Pásmem Gazy plánoval Hamás i v roce 2014. Teroristé Hamásu – útoku se jich tehdy mělo zúčastnit nejméně 200 – plánovali k invazi použít svůj tunelový systém v Pásmu Gazy a chtěli zaútočit v době židovského Nového roku – Roš ha-šana (v roce 2014 tento svátek připadal na 24. září). Izraelské bezpečnostní služby zaznamenaly, že i tehdy Hamás plánoval únos izraelských občanů.

V Koránu Alláh proklel Židy za neposlušnost. V Koránu se o Hebrejcích píše, že neposlouchají Alláha a jeho proroky. Alláhova kletba zahrnuje rozptýlení Židů po celém světě a jejich věčné vyhnání z jejich starověké vlasti.

Někteří „pravověrní“ muslimové jsou proto přesvědčeni, že mají právo vraždit Židy kdekoliv a kdykoliv. Věří, že historická realita biblického Izraele nemá důvěryhodnost a že geopolitické oblasti Judeje a Samaří (známé jako Západní břeh Jordánu) nemají žádnou legitimitu. Muslimové falešně označují „sionisty“ (Izraelce a Židy) za „okupanty“ a „kolonialisty“, kteří musí být vymeteni ze země, přestože v ní žijí nepřetržitě téměř 4 000 let. Podle nich žádná „národní domovina židovského lidu“ nemá právo na existenci, přestože ji zaručují mezinárodní dohody uzavřené po 2. světové válce a usnesení OSN.

Nenávist muslimů k Židům nemá nic společného s půdou, s „uprchlíky“ ani s „dvoustátním řešením“. Ve skutečnosti jde o to, že mnoho muslimů mírové soužití s Židy naprosto odmítá. Propalestinští demonstranti skandují heslo: „From the River to the Sea, Palestine will be free.“ (Přeloženo do češtiny: „Od řeky [Jordán] po [Středozemní] moře bude Palestina svobodná.“ Nebo chcete-li, aby se to rýmovalo, tak jako se to rýmuje v angličtině: „Od řeky k moři, Palestina se vynoří.“). Osvobozením Palestiny je myšleno její „očištění“ od Židů. Tento záměr islamistů je zdůrazňován v učebnicích arabských škol, v mapách, které Izrael vynechávají, jako kdyby neexistoval, a dokonce i v křížovkách. Když před deseti lety američtí vojáci rozmístění na Blízkém východě letěli leteckou společností Spojených arabských emirátů do Kataru a Kuvajtu, tak řekli, že na mapách v letových brožurách není Stát Izrael. Zdá se, že mnoho lidí v současnosti pracuje na tom, aby tomu tak bylo nejen na mapě, ale i ve skutečnosti.

Dr. Lawrence A. Franklin byl poradcem ministra obrany USA Donalda Rumsfelda pro Írán. Dr. Franklin aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a byl plukovníkem Letectva Spojených států amerických v záloze.

Překlad původního textu: ‚The Elephant in the Room‘: The Real Source of Jew-Hatred in the Middle East
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

Posytl Gatestone Institute