Vypadá to, že spí hlubokým spánkem. Neboť sociální sítě a některá média nejenže zaplavili odpůrci vyhlašovaných restrikcí, ale růžky tu vystrkují i odpůrci vakcinace.

Ti se rekrutující převážně z řad popíračů pandemie choroby covid-19 sužující druh Homo sapiens po celém širém světě. Homo sapiens sice značí člověka moudrého, avšak u některých tvorů tohoto druhu lze o jejich moudrosti pochybovat. U některých zas moudrost vystřídala naivita a pověrčivost, pro kterou sedají na lep výtečníkům, co oprášili některé staré mýty. Třeba těm, co nás znovu varují před geneticky modifikovanými organismy, zkratkou GMO, tedy organismy, jejichž genetický materiál byl v laboratořích umělou cestou změněn či přesta­věn (rekom­bi­nován) tak, aby získaly novou vlastnost. Například u rostlin se tak činí proto, aby byla rostlina odolnější vůči určité chorobě, hmyzu nebo suchu, nebo aby se zvýšila výnosnost plodin. Ovšem EU zavedla velmi přísná pravidla a komplexní povolovací postupy, pokud jde o jejich pěstování a uvádění na trh. A od dubna 2015 mají všechny země EU možnost zakazovat pěstování GMO na svém území.

Naproti tomu se geneticky modifikované organismy po celé Evropě uplatňují v medicíně, třeba při přípravě diagnostických souprav, v nichž se bakterie a viry vážou na rekombinantně připravené protilátky, čímž umožňují velmi přesnou a rychlou diagnostiku infekčních onemocnění. Také léčivé přípravky vyrobené pomocí geneticky modifikovaných organismů (GMO) jsou již zcela běžné. I v našem Registru povolených geneticky modifikovaných organismů najdeme léčivé přípravky jako CAR T-buňky CD44v6, CART 19, Inhibitory replikace HIV, nebo modifikovaný onkolytický lidský adenovirus typu 5, který není u zdravých jedinců schopen množení.

Biotechnologie se totiž stále výrazněji prosazují v oblasti zdravotnictví a farmacie. Zde se hovoří o skupině tzv. rekombinantních léčiv, kam patří např. vakcíny proti infekci lidským papilomavirem, která může vést k rakovině děložního čípku, vakcína proti hepatitidě B, ale i různé typy inzulínu a také mnohé léky na vzácná onemocnění. Geneticky modifikované mikroorganismy jsou zde použity výhradně v procesu výroby, konečný produkt obsahuje pouze chemickou nebo biologickou účinnou látku. Údaj o tom, že se jedná o rekombinantní technologii výroby, u těchto léčiv najdeme na obalu i v příbalovém letáku.

Druhou, prozatím daleko menší skupinu, tvoří léky obsahující viry coby živé geneticky modifikované organismy, tedy GMO léčiva. I tyto léčivé přípravky jsou označovány jako rekombinantní. Veterináři již mají k dispozici několik nových vakcín, např. Purevax Rabies k očkování koček proti vzteklině nebo ProteqFlu k očkování koní proti chřipce. A není bez zajímavosti, že prvním GMO léčivem pro humánní použití se stala také očkovací látka – v roce 2011 byl schválen nosní sprej proti chřipce Fluenz pro děti, obsahující oslabené rekombinantní viry. Kromě použití ve vakcínách mohou být GM viry nástrojem genové terapie v případech některých vrozených poruch nebo onkologických onemocnění.

Ale co je důležitější, ve všech sdělovacích prostředcích se dnes se hovoří o RNA vakcíně Pfizeru a BioNTechu a RNA vakcíně od americké biotechnologické společnosti Moderna (její název je složen z pojmů „modifikovaná“ a „RNA“). Obě RNA vakcíny byly hotové již pár týdnů po přečtení genomu viru nazývaného SARS-CoV-2, tedy původce nemoci covid-19. Od té doby se důkladně testují, čemuž se u žádné vakcíny, kterou mají dostat lidé, farmaceutické společnosti nevyhnou.

Jeden i u nás se šířící mýtus pak přichází s tvrzením, že vakcína BNT162b2 od Pfizeru, kterou již očkuje Velká Británie, obsahuje virus SARS-CoV-2, jímž se můžeme nakazit. Ve skutečnosti se však jedná o vakcínu založenou na messengerové RNA (mRNA). I když je její výroba ve srovnání s tradiční výrobou vakcín relativně snadná a rychlá, žádná mRNA vakcína či léčivo až dosud nebyly schváleny pro použití u člověka. To proto, že jde o úplně nový princip. RNA vakcíny fungují tak, že vpašují do buněk lidského těla něco jako návod na výrobu (neškodného) virového proteinu v podobě mRNA. Buňka protein vyprodukuje a imunitní systém se na něj vrhne jako na cizorodou látku. Když pak do těla člověka očkovaného takovouto vakcínou vnikne pandemický virus, tak ho „vyškolený“ imunitní systém rozpozná a zlikviduje (zájemcům o toto téma doporučuji článek o RNA vakcínách publikovaný 9.12.2020 na Oslu). Jinak řečeno, farmaceutické společnosti, které pracují s RNA, k výrobě vakcíny samotný virus vůbec nepotřebují.

Naproti tomu vakcína z Oxfordu, kterou u nás také budeme očkováni, virus potřebuje. Jenže o virus SARS-CoV-2 tu nejde ani náhodou. Britská vakcína AZD1222, vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, dříve známá jako ChAdOx1 nCoV-19, je vyráběna z oslabené verze adenoviru, který způsobuje infekce u šimpanzů. Tedy vakcína využívá metodu, kdy se část genomu viru definující protein, jímž se napojuje na buňku, vnese pomocí genetického inženýrství do virového nosiče, jímž je adenovirus. Na podobném principu vznikala i Gam-COVID-Vac v Rusku (s velkou slávou přejmenovaná na Sputnik V), což je vektorová vakcína založená na adenoviru.

Pokud některá z diskutovaných dnes vakcín obsahuje virus SARS-CoV-2, pak je to čínská BBIBP-CorV, kterou vyvinul Pekingský institut pro biologické produkty, jenž vlastní státní Čínská národní farmaceutická skupina Sinopharm. Základ při vývoji vakcíny tvořily tři kmeny SARS-CoV-2 izolované ze vzorků bronchoalveolární laváže nebo výtěrů z krku tří hospitalizovaných pacientů při propuknutí covid-19, které jsou rozptýleny na fylogenetickém stromu vytvořeném ze všech dostupných sekvencí, což naznačuje pokrytí hlavních populací SARS-CoV-2. Vzniklá vakcína aktivuje v těle velké množství protilátek, které mohou blokovat napadení buněk a tím zamezit množení viru, přičemž BBIBP-CorV vykazuje účinnou produktivitu a dobrou genetickou stabilitu při výrobě vakcín. Tedy čínská vakcína BBIBP-CorV obsahuje inaktivovaný kmen viru SARS-CoV-2, původce nemoci covid-19. A nutno zde podotknout, že Čína již brzy začne vyvážet vakcínu společnosti Sinopharm do mnoha zemí. Přestože o čínské vakcíně stále panují pochybnosti, některé země si s koronavirovou pandemií nedokáží poradit samy a žádají Čínu o pomoc. Což výrazně posílí čínský vliv ve světě.

Čínská vakcína se nám dozajista vyhne. Otázkou však zůstává, kterou vakcínou (kdy a kde) se my vlastně budeme očkovat. Vakcína od Moderny se bude celkem dobře transportovat a distribuovat, protože se uchovává při teplotě minus dvacet stupňů, zatímco ta od Pfizeru a BioNTechu při minus 75 stupňů Celsia, čímž nebude moc vhodná pro očkování v ordinacích praktických lékařů. Naproti tomu vakcínu AZD1222, dodávanou britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca, bude možné uchovávat v běžné chladničce. Nicméně ve Velké Británii se vakcínou od Pfizeru, dováženou z belgické továrny, už očkuje. A sousední Německo, přestože na finální povolení objednané vakcíny ještě čeká, buduje očkovací centra. Naproti tomu u nás je v případě vakcinace pořád jaksi ticho po pěšině.

Před pár dny se pod článkem o vakcínách jeden čtenář rozčilovat, že naše vláda nemá žádný vakcinační plán. Načež další přispěvatel do diskuse v odpovědi na jeho nářky situaci pěkně vystihl: No co, maximálně místo vakcíny na kovid dostanete očkování proti rakovině děložního čípku. Vy toho naděláte...