V prvé řadě je třeba si upřesnit základní pojmy, která se, i v médiích, neustále pletou.

Smrtnost neboli letalita nemoci je poměr mezi počtem úmrtí a počtem nakažených. Pro každý typ onemocnění je specifickým ukazatelem charakterizujícím jeho klinickou závažnost, ale neříká nic o jeho frekvenci. Úmrtnost neboli mortalita nemoci je poměr mezi počtem zemřelých a skupinou obyvatelstva, zpravidla celkovým počtem obyvatelstva. Popisuje, jak často dochází v určité populaci k úmrtí na určitou nemoc. Závisí tedy na řadě dalších faktorů, například nakažlivosti. Tak například smrtnost běžné chřipky v ČR nepřevyšuje 0,1 %, ale na následky chřipky zemře cca 1.500 až 2.000 obyvatel. Naproti smrtnost eboly dosahuje až 60 %, ale na ebolu v ČR nezemřel nikdo.

Na počátku epidemie covidu-19 v ČR se v médiích objevovaly silné, do jisté míry oprávněné obavy, že by po příkladu Itálie mohlo dojít až k desetitisícům úmrtí. Poněkud se přitom zapomenulo, že každý stát má své zcela specifické podmínky, například imunitní, zdravotní a dokonce i jiné složení obyvatelstva. Dosavadní neobvyklá smrtnost cca 14 % a nerovnoměrné územní rozložení svědčí o tom, že tomu tak je.

O vývoji smrtnosti a jejich souvislostech V ČR zatím příliš oficiálních informací není, a proto je dobré se na tuto problematiku podívat blíže.

Zatímco první případy onemocnění jsou hlášeny 3.3, je první případ úmrtí v souvislosti s nakažení covidem-19 hlášen 22.3. Ale již v průběhu čtrnácti dnů se ukázalo, že růst celkového počtu úmrtí má, s určitým posuvem, obdobný průběh jako růst celkového počtu nakažení. I když vzhledem k tomu, že počet úmrtí je podstatně menší než počet nakažení, bude tvar kumulační křivky více odpovídat rozdělení méně početních jevů.

Jak ukazuje následující obrázek, dochází od dvacátého pátého dne (14.4) k určitému zlomu v tendenci vývoje počtu úmrtí od parabolického k zatím přibližně lineárnímu vztahu.

Pro analýzu a zejména předpověď smrtnosti je nezbytné mít nejen zjištěná data o počtu úmrtí, ale mít i možnost jejich předpovědi.

Pokud jde o předpověď počtu nakažení, chrlily vládní orgány jednu prognózu za druhou. Ovšem pokud jde o předpověď počtu úmrtí, tak zachovávaly a zachovávají skromnou mlčenlivost.

Pokusil jsem se proto již od poloviny března postupně odhadovat vývoj počtu úmrtí v souvislosti s covidem-19, a to pro 25.3. na 6 (skutečnost 9), pro 30.3. na 29 (29), pro 5.4. na 75 (78), pro 10.4. na 122 (128) a pro 15.4. na 173 (167), pro 30.4. na 240 (235) a poslední pro 9.5. na 263 (k 6.5 je 262).

I když chyby odhadu nepřevyšují 5 %, což je s ohledem na složitost problému uspokojující, bylo nutno pro stanovení smrtnosti analýzu upřesnit.

Podle výsledků z dalšího obrázku lze současný vztah mezi celkovým počtem onemocnění na covid-19 a celkovým počtem úmrtí na jeho následky s vysokou pravděpodobností popsat rovnicí:

Celkový počet úmrtí = 0,0542 * celkový počet onemocnění – 177,6

Tento vztah sice potvrzuje, že covid-19 není žádnou zvláštní epidemií a že má své zákonitosti, obdobné, jako ostatní virové epidemie, ale předpovědní hodnota tohoto vztahu není zase tak veliká, protože jak pro celkový počet úmrtí, tak pro celkový počet onemocnění jsou k dispozici pouze časové řady.

Jako jedna z kontrolních možnost se ukázalo využití skutečnosti, že mezi prokázaným nakažením a prokázáním úmrtím uplyne určitá doba a že rozhodně všichni pacienti, u kterých se v určitý den nakažení covidem-19 prokáže, ve stejný den neumřou. Po řadě zkoušek byl, ve shodě s klinickými zkušenostmi, tento posuv (lag) v průměru odhadnut na cca 10 dnů. Tento přístup byl nyní potvrzen čerstvou studií zveřejněnou ve Focusu, podle které nastává u některých pacientů sedmý den po nakažení k radikálnímu zhoršení zdravotního stavu a následnému úmrtí.

Takže byl zkoumán poměr počet úmrtí v čase T / počet nakažení v době T-10.

Podle následujícího grafu se od devatenáctého dne (15.4.) tento poměr ustálil na hodnotě cca 3,6 %.

Potom platí „faustregel“:

Celkový počet úmrtí v čase T = 0,036 * Celkový počet nakažení v čase T-10

Platnost tohoto vztahu byla kontrolována regresní analýzou mezi vypočtenými hodnotami celkového počtu úmrtí a skutečně zjištěnými celkovými počty úmrtí.

Jak patrno, shoda je velmi dobrá.

Předcházející rovnici lze přepsat do tvaru:

Celkový počet úmrtí / celkový počet nakažení = 3,6 %

To však není nic jiného než smrtnost a na předchozím grafu je zřejmé, jak se v případě covidu-19 vyvíjela v ČR smrtnost. Znovu je však třeba zdůraznit, že počet úmrtí je správnější vztahovat počtu nakažení zjištěných k datu nakažení a ne k datu úmrtí.

Zjištěné výsledky:

1. Celkový počet nakažení v první vlně covidu-19 bude s vysokou pravděpodobností koncem května 8.900 +- 5%. Celkový počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 bude s vysokou pravděpodobností koncem května 320 +- 5%. Bude tedy přibližně stejný jako o jiných virových epidemií SARI (2017/18 261úmrtí)

2. Smrtnost bude s vysokou pravděpodobností 3,6 +- 5%. Bude tedy cca 30 až 40krát vyšší než u běžné chřipky.

3. Úmrtnost na covid-19 bude cca 0,0028 %. U běžné chřipky je úmrtnost cca 5 až 7krát vyšší.

Ale jsou tu velká ALE! Spolehlivost veškerých získaných výsledků je výrazně závislá na spolehlivosti použitých podkladů. A to převážně na spolehlivosti použitých odběrů a testů. Původní předpoklad, že budou testování ti, kteří mají příznaky nakažení, se zásadně změnil. V prvé řadě se ukázalo, že tzv. příznaky nejsou příliš průkazné. Testování se masově rozšířilo, takže testovány jsou nejen osoby s podezřením na nákazu, ale i ti, kteří již jednou testování byli, a dokonce i ti, kteří jenom potřebují potvrzení „pro jistotu“, že nejsou nakaženi. Testy jsou nejrůznějšího původu a nejrůznější účinnosti. Také počet i složení testovacích míst se neustále mění. A z testování se stal výhodný ekonomický artikl. Skutečnost, že v současnosti je z počtu testovaných na covid-19 pozitivních jen 0,5 až 1 %, svědčí o „efektivnosti“, metody.

Také výsledek bombastické studie promořenosti není příliš slavný. U 26.549 testovaných se našlo jen 107 pozitivních, to je 0,4 %, což je přibližně stejná hodnota jako u dosavadního způsobu testování. Přesto se neustále klade důraz na testování.

Dosud zcela nevysvětlenou otázkou je, proč se „dobré“ výsledky v ČR významně liší od výsledků v jiných, zejména blízkých státech. Určitou zásluhu na tom mohou mít některá, byť i tvrdá protiepidemická opatření, ale neví se která, nakolik a proč. O účelnosti a ekonomických důsledcích těchto opatření se teprve teď začíná vést rozsáhlá věcná diskuse. V každém případě však lze původně nastalou nebývalou ekonomickou krizi úspěšně svést na covid-19.

Takže všechny dosavadní údaje i analýzy je třeba brát se značnou rezervou.

Co je však nejdůležitější?

Česká republika zatím úspěšně překonala všechny virové epidemie – asijskou, hongkongskou, prasečí, ptačí. Ročně umírá z nejrůznějších příčin cca 113.000 obyvatel, tj. cca 310 denně. Ale obrovská pozornost jak vlády, tak bohužel i médií je věnována tomu, jestli se v určitý den nakazilo o několik desítek lidí více nebo méně než v den předchozí. A jestli umřelo o tři pacienty více nebo méně než předchozí den. Obrovská část mediálního prostoru zabírají všemožné informace s větší nebo menší souvislostí s nákazou. Je to sice pochopitelné, protože „se to žádá“ a zvyšuje to prodejnost i sledovanost médií, ale vše by mělo mít své rozumné meze.

Přes veškeré katastrofické „prognózy“ o zdravotních důsledcích epidemie, tato pomalu doznívá. Na covid-19 jsme nevymřeli. Ale nastal čas se reálně kriticky podívat na vážné důsledky nařízených více než sedmdesáti opatření vlády a MZČR. Úmrtí Dušana Vančury a řady dalších pro omezení lékařské péče jsou jen jednou z četných oblastí vyžadujících pozornost. O nárůstu kriminality a nových kriminálních činech, například v oblasti nákupu roušek, nemluvě.

Budeme si muset ještě dlouho lízat rány, ale nastal již čas začít žít normálně. Rozhodně však nezapomeňme na panikáře, kteří podle V + W tloukli na buben, kterým se třásla kolena, měli hlavu ve smutku, strach jim koukal z očí a nesli Jobovy zvěsti!