1.10.2020 | Svátek má Igor


VĚDA: Vývoj smrtnosti u covidu-19

11.5.2020

V prvé řadě je třeba si upřesnit základní pojmy, která se, i v médiích, neustále pletou.

Smrtnost neboli letalita nemoci je poměr mezi počtem úmrtí a počtem nakažených. Pro každý typ onemocnění je specifickým ukazatelem charakterizujícím jeho klinickou závažnost, ale neříká nic o jeho frekvenci. Úmrtnost neboli mortalita nemoci je poměr mezi počtem zemřelých a skupinou obyvatelstva, zpravidla celkovým počtem obyvatelstva. Popisuje, jak často dochází v určité populaci k úmrtí na určitou nemoc. Závisí tedy na řadě dalších faktorů, například nakažlivosti. Tak například smrtnost běžné chřipky v ČR nepřevyšuje 0,1 %, ale na následky chřipky zemře cca 1.500 až 2.000 obyvatel. Naproti smrtnost eboly dosahuje až 60 %, ale na ebolu v ČR nezemřel nikdo.

Na počátku epidemie covidu-19 v ČR se v médiích objevovaly silné, do jisté míry oprávněné obavy, že by po příkladu Itálie mohlo dojít až k desetitisícům úmrtí. Poněkud se přitom zapomenulo, že každý stát má své zcela specifické podmínky, například imunitní, zdravotní a dokonce i jiné složení obyvatelstva. Dosavadní neobvyklá smrtnost cca 14 % a nerovnoměrné územní rozložení svědčí o tom, že tomu tak je.

O vývoji smrtnosti a jejich souvislostech V ČR zatím příliš oficiálních informací není, a proto je dobré se na tuto problematiku podívat blíže.

Zatímco první případy onemocnění jsou hlášeny 3.3, je první případ úmrtí v souvislosti s nakažení covidem-19 hlášen 22.3. Ale již v průběhu čtrnácti dnů se ukázalo, že růst celkového počtu úmrtí má, s určitým posuvem, obdobný průběh jako růst celkového počtu nakažení. I když vzhledem k tomu, že počet úmrtí je podstatně menší než počet nakažení, bude tvar kumulační křivky více odpovídat rozdělení méně početních jevů.

Jak ukazuje následující obrázek, dochází od dvacátého pátého dne (14.4) k určitému zlomu v tendenci vývoje počtu úmrtí od parabolického k zatím přibližně lineárnímu vztahu.

cov1

Pro analýzu a zejména předpověď smrtnosti je nezbytné mít nejen zjištěná data o počtu úmrtí, ale mít i možnost jejich předpovědi.

Pokud jde o předpověď počtu nakažení, chrlily vládní orgány jednu prognózu za druhou. Ovšem pokud jde o předpověď počtu úmrtí, tak zachovávaly a zachovávají skromnou mlčenlivost.

Pokusil jsem se proto již od poloviny března postupně odhadovat vývoj počtu úmrtí v souvislosti s covidem-19, a to pro 25.3. na 6 (skutečnost 9), pro 30.3. na 29 (29), pro 5.4. na 75 (78), pro 10.4. na 122 (128) a pro 15.4. na 173 (167), pro 30.4. na 240 (235) a poslední pro 9.5. na 263 (k 6.5 je 262).

I když chyby odhadu nepřevyšují 5 %, což je s ohledem na složitost problému uspokojující, bylo nutno pro stanovení smrtnosti analýzu upřesnit.

Podle výsledků z dalšího obrázku lze současný vztah mezi celkovým počtem onemocnění na covid-19 a celkovým počtem úmrtí na jeho následky s vysokou pravděpodobností popsat rovnicí:

Celkový počet úmrtí = 0,0542 * celkový počet onemocnění – 177,6

cov2

Tento vztah sice potvrzuje, že covid-19 není žádnou zvláštní epidemií a že má své zákonitosti, obdobné, jako ostatní virové epidemie, ale předpovědní hodnota tohoto vztahu není zase tak veliká, protože jak pro celkový počet úmrtí, tak pro celkový počet onemocnění jsou k dispozici pouze časové řady.

Jako jedna z kontrolních možnost se ukázalo využití skutečnosti, že mezi prokázaným nakažením a prokázáním úmrtím uplyne určitá doba a že rozhodně všichni pacienti, u kterých se v určitý den nakažení covidem-19 prokáže, ve stejný den neumřou. Po řadě zkoušek byl, ve shodě s klinickými zkušenostmi, tento posuv (lag) v průměru odhadnut na cca 10 dnů. Tento přístup byl nyní potvrzen čerstvou studií zveřejněnou ve Focusu, podle které nastává u některých pacientů sedmý den po nakažení k radikálnímu zhoršení zdravotního stavu a následnému úmrtí.

Takže byl zkoumán poměr počet úmrtí v čase T / počet nakažení v době T-10.

Podle následujícího grafu se od devatenáctého dne (15.4.) tento poměr ustálil na hodnotě cca 3,6 %.

cov3

Potom platí „faustregel“:

Celkový počet úmrtí v čase T = 0,036 * Celkový počet nakažení v čase T-10

Platnost tohoto vztahu byla kontrolována regresní analýzou mezi vypočtenými hodnotami celkového počtu úmrtí a skutečně zjištěnými celkovými počty úmrtí.

cov4

Jak patrno, shoda je velmi dobrá.

Předcházející rovnici lze přepsat do tvaru:

Celkový počet úmrtí / celkový počet nakažení = 3,6 %

To však není nic jiného než smrtnost a na předchozím grafu je zřejmé, jak se v případě covidu-19 vyvíjela v ČR smrtnost. Znovu je však třeba zdůraznit, že počet úmrtí je správnější vztahovat počtu nakažení zjištěných k datu nakažení a ne k datu úmrtí.

Zjištěné výsledky:

1. Celkový počet nakažení v první vlně covidu-19 bude s vysokou pravděpodobností koncem května 8.900 +- 5%. Celkový počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 bude s vysokou pravděpodobností koncem května 320 +- 5%. Bude tedy přibližně stejný jako o jiných virových epidemií SARI (2017/18 261úmrtí)

2. Smrtnost bude s vysokou pravděpodobností 3,6 +- 5%. Bude tedy cca 30 až 40krát vyšší než u běžné chřipky.

3. Úmrtnost na covid-19 bude cca 0,0028 %. U běžné chřipky je úmrtnost cca 5 až 7krát vyšší.

Ale jsou tu velká ALE! Spolehlivost veškerých získaných výsledků je výrazně závislá na spolehlivosti použitých podkladů. A to převážně na spolehlivosti použitých odběrů a testů. Původní předpoklad, že budou testování ti, kteří mají příznaky nakažení, se zásadně změnil. V prvé řadě se ukázalo, že tzv. příznaky nejsou příliš průkazné. Testování se masově rozšířilo, takže testovány jsou nejen osoby s podezřením na nákazu, ale i ti, kteří již jednou testování byli, a dokonce i ti, kteří jenom potřebují potvrzení „pro jistotu“, že nejsou nakaženi. Testy jsou nejrůznějšího původu a nejrůznější účinnosti. Také počet i složení testovacích míst se neustále mění. A z testování se stal výhodný ekonomický artikl. Skutečnost, že v současnosti je z počtu testovaných na covid-19 pozitivních jen 0,5 až 1 %, svědčí o „efektivnosti“, metody.

Také výsledek bombastické studie promořenosti není příliš slavný. U 26.549 testovaných se našlo jen 107 pozitivních, to je 0,4 %, což je přibližně stejná hodnota jako u dosavadního způsobu testování. Přesto se neustále klade důraz na testování.

Dosud zcela nevysvětlenou otázkou je, proč se „dobré“ výsledky v ČR významně liší od výsledků v jiných, zejména blízkých státech. Určitou zásluhu na tom mohou mít některá, byť i tvrdá protiepidemická opatření, ale neví se která, nakolik a proč. O účelnosti a ekonomických důsledcích těchto opatření se teprve teď začíná vést rozsáhlá věcná diskuse. V každém případě však lze původně nastalou nebývalou ekonomickou krizi úspěšně svést na covid-19.

Takže všechny dosavadní údaje i analýzy je třeba brát se značnou rezervou.

Co je však nejdůležitější?

Česká republika zatím úspěšně překonala všechny virové epidemie – asijskou, hongkongskou, prasečí, ptačí. Ročně umírá z nejrůznějších příčin cca 113.000 obyvatel, tj. cca 310 denně. Ale obrovská pozornost jak vlády, tak bohužel i médií je věnována tomu, jestli se v určitý den nakazilo o několik desítek lidí více nebo méně než v den předchozí. A jestli umřelo o tři pacienty více nebo méně než předchozí den. Obrovská část mediálního prostoru zabírají všemožné informace s větší nebo menší souvislostí s nákazou. Je to sice pochopitelné, protože „se to žádá“ a zvyšuje to prodejnost i sledovanost médií, ale vše by mělo mít své rozumné meze.

Přes veškeré katastrofické „prognózy“ o zdravotních důsledcích epidemie, tato pomalu doznívá. Na covid-19 jsme nevymřeli. Ale nastal čas se reálně kriticky podívat na vážné důsledky nařízených více než sedmdesáti opatření vlády a MZČR. Úmrtí Dušana Vančury a řady dalších pro omezení lékařské péče jsou jen jednou z četných oblastí vyžadujících pozornost. O nárůstu kriminality a nových kriminálních činech, například v oblasti nákupu roušek, nemluvě.

Budeme si muset ještě dlouho lízat rány, ale nastal již čas začít žít normálně. Rozhodně však nezapomeňme na panikáře, kteří podle V + W tloukli na buben, kterým se třásla kolena, měli hlavu ve smutku, strach jim koukal z očí a nesli Jobovy zvěsti!



Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.