Nelegální experiment čínských výzkumníků otevřel lidstvu cestu k vylepšování dědičné informace. Jaké to může přinést následky? Fanoušci slavné sci-fi Gattaca, v níž parta „invalidů“ – geneticky nevylepšených lidí – bojuje o prosté právo žít, o tom vědí své.

Repertoár zásahů do dědičné informace, které by zajistily člověku nové žádoucí vlastnosti, je dnes velmi omezený. Do budoucna se však jejich paleta zcela jistě dramaticky rozšíří. Řada živočichů je ve srovnání s člověkem výrazně odolnější k nádorovému bujení. Zcela zvláštní pojistky proti rakovině skrývají ve svých genech třeba velryby nebo sloni. Další živočichové mají organismus evolucí uzpůsobený k tomu, aby vzdorovali projevům stáří. To platí třeba o obřích želvách z Galapág nebo afrických hlodavcích rypoších lysých. Pokušení inspirovat se těmito příklady z přírody bude těžké odolat. K vylepšení se nabízejí i funkce, kterými už dnes člověk nad zvířaty vyniká. Jednoduché posílení aktivity jediného genu NR2B zvýšilo výkony myší při zvířecích „IQ testech“ na pětinásobek obvyklé úrovně. Co by asi stejná zásah do DNA provedl s lidskou myslí?

Představme si, že bude možné upravit dědičnou informaci lidského embrya tak, aby se z něj narodil člověk s vysokým intelektem, železným zdravím a řadou dalších záviděníhodných předností. Byl by o takovou úpravu genomu zájem? Zcela jistě ano! Dokonce i v případě, že procedura bude nekřesťansky drahá.

Genetický kapitál

Člověk je v mnoha ohledech výjimečný živočich. K jeho zvláštnostem patří i to, že na rozdíl od zvířat nevyužívá lepší životní podmínky k plození většího počtu potomků. Naopak, rodiny s vyšším životním standardem mají většinou méně dětí a o to víc do nich investují. Dopřávají jim kvalitnější vzdělání, zakoupí jim lepší počítače a mobily, umožní jim věnovat se drahým koníčkům. Proč by v budoucnu k těmto investicím do potomků nepřibylo také genetické vylepšení?

Geneticky vylepšení lidé budou výkonnější, úspěšnější, a díky tomu také majetnější. Budou tak moci svým dětem dopřát další genetická vylepšení. Zdokonalení se budou v genomu hromadit a dědit z generace na generaci jako „genetický kapitál“. Náročná vylepšení si ale samozřejmě nebude moct dovolit každý a někteří lidé je zřejmě odmítnou i z ryze ideologických důvodů. To pak bude mít za následek rozdělení společnosti na geneticky vylepšenou elitu a „nečistý“ zbytek. Jaké budou asi jejich vzájemné vztahy? Jak budou nahlížet na „mesaliance“, kdy zplodí dítě rodiče pocházející z různých táborů. U takového dítěte dojde k „rozpouštění“ nahromaděného genetického kapitálu. Nebude se elita snažit něčemu takovému zabránit?

Součástí genového vylepšení se tak může stát i dědičná „pojistka“, která zabrání plození dětí mezi vylepšenými a nevylepšenými lidmi. To by ale znamenalo dokonání rozkolu společnosti i na biologické úrovni a faktické rozdělení lidstva na dva či dokonce několik samostatných druhů. Jak by asi na sebe jejich příslušníci nahlíželi? Nevnímali by vrcholně vylepšení lidé své nevylepšené souputníky podobně, jako my dnes nahlížíme na šimpanze?

Vize jako vystřižená z bezútěšného filmu Gattaca není tak úplně nereálná. Uskuteční se? Kdo ví. Jisti si můžeme být pouze tím, že lidstvo se od vlastního genetického vylepšování žádným strašením odradit nenechá. Jako se nedalo ani po Hirošimě a Nagasaki odradit od jaderných zbraní.

Autor, biolog, je profesorem České zemědělské univerzity

LN, 29.12.2018