Svalová ochablost - myopatie, svalová dystrofie či další poruchy vývoje i funkce svalstva, mají nezřídka fatální důsledky pro takto postiženého jedince. Víme, že se na jejich vzniku i průběhu podílejí jak faktory „vnitřní“ – zejména genetické, tak „vnější“, včetně celkového životního režimu i prostředí, v němž postižený jedinec vyrůstá. Vzájemné interakce těchto vlivů jsou dlouhodobě předmětem biologického i lékařského výzkumu. Významnou roli v něm i hrají vhodné živočišné pokusné modely. Často mutantní – nebo nověji i transgenní.

Vědecký časopis BMC Biotechnology (to BMC znamená „BioMedCentral“ a časopis se řadí k těm slušně uznávaným) přináší ve svém květnovém čísle mj. článek „The production of fluorescent transgenic trout to study in vitro myogenic cell differentiation“. Francouzský tým v něm sděluje: vytvořili jsme transgenní pstruhy duhové - duháky, jejichž kmenové buňky pro vznik budoucího svalstva nesou gen „GFP“. Tedy gen pro protein, původem z mořských medúz (Aequorea victoria, izolován 1962) zeleně fluoreskující v UV světle. A sledovali jsme, jak se diferencují budoucí svalové buňky. Odborníci vědí, že tato technologie „živého značení“ různých bílkovin – a tím i nejrůznějších buněčných struktur u mikroorganizmů, živočichů, rostlin – dosáhla zejména v minulých deseti letech obrovského uplatnění. A svým autorům přinesla také čerstvou Nobelovu cenu za chemii. Je unikátním nástrojem zejména biomedicínského výzkumu, s mimořádným teoretickým i praktickým dopadem..

Tedy abych byl přesný – tohle dobře vědí odborníci biologové, lékaři, chemici. Tuší to i poučovaná laická veřejnost. Kdo však zatím zůstává zcela „mimo“, jsou někteří odborníci filosofové, sociologové – pro něž je často „nehumanitní věda“ de facto vědou antihumánní.

Názorným příkladem takového přístupu jsou různá veřejná vystoupení Václava Bělohradského. Měl jsem již také potěšení se s ním ve veřejné diskusi osobně setkat – v předminulém roce, na tzv. Ekologických dnech v Olomouci. Jeho oblíbeným terčem jsou mj. geneticky modifikované organizmy – a samozřejmě i vědci prací s nimi stigmatizovaní, kupř. kolega Jaroslav Petr. Prostě „škodiči“ plýtvající veřejnými prostředky i na takové nesmysly, jako je „svítící prase“. Použitelné dle moudrých filosofů leda tak jako extravagantní hračka … Pokud nevěříte, najděte si na webu kupř. relevantní diskusi k semináři o otázkách vědy a politiky, který dne 4. září 2009 uspořádala ve spolupráci s časopisem Vesmír iniciativa „Atheneum pro 21. století“. Půvabné, mnohastránkové čtení o tom, jak je „akademická věda“ (opět – myšleno ta „nehumanitní“) sebestředná, arogantní, politicky krátkozraká, úplatná, nedemokratická – a produkující „za naše/vaše peníze“ leda svítící myši či prasátka na hraní.

On kolega Bělohradský v tomto postoji totiž zdaleka není sám, hlasitě mu přizvukují nejen další vašíci, ale i vendulky, neboť býti nekonformní a antiakademický je prostě IN. Nestojí o poznání, o pochopení názoru, proti němuž bojují. Stvořili/y si vlastní virtuální svět, řekl bych „západně nostalgicky levičácký“. A v něm úspěšně potírají pofiderní „zlo“.

Nepoučitelní jsou ovšem, jak vidno, i ti přírodovědci. Setrvávají ve své experimentální věži ze slonoviny. Nemohou jinak. Takovou svalovou distrofii totiž žádnými politickými traktáty ani demokratickými referendy laiků nevyléčíš …

Ale abych vás na tomto místě neklamal a ty případně takto postižené mezi vámi nesytil předčasně planou nadějí. Tvorba kosterního svalstva u ryb má výrazně jiný mechanizmus než u člověka. A také jiné regulační faktory – u „chladnokrevných živočichů“ jimi může být i teplota. Nicméně základní metodologie může být obecně použitelná. V tomto případě vědci nejprve provedli mikroinjekčně GFP transgenozi „vajíček“ – tedy jiker. V kultuře in vitro napěstovali embrya, vybrali ta GFP pozitivní - až do sexuální zralosti. Mlíčím GFP duháků oplodnili normální jikry, získali potomstvo a teprve během jeho vývoje izolovali potřebné „myosatelitní buňky“ s vysokou svítivostí. A dál poté „ve zkumavce“ sledovali jejich osud a vliv různých faktorů (včetně kultivační teploty) na formování svalových vláken, jejich spojování ve funkční svalovinu … A také různé poruchy tohoto procesu.

Proč právě ryby, proč zrovna pstruh? Výběr byl dán motivací odbornou i ekonomickou. Je účelné znát, jak nejlépe a nejrychleji pěstovat duháky na rybích farmách. Pokusy zřetelně dokládají, že teplota vody hraje významnou roli nejen v tom, kdy pstruh pohlavně dospěje, ale také jaký to bude svalovec. Ale nebojte či netěšte se – svítící rybí menu hned tak někde nepotkáte.

A odbornost biomedicínská? Autoři mají zkušenost i s jinými „myogenními modely“ (např. myšími liniemi) – ale pro izolaci výchozích kmenových buněk se prostě systém „duhák“ ukázal jako optimální.

Je pravda, že asi zapomněli celý projekt předem konzultovat s „vašíky“. Možná o nich nevědí (nevěřím, zejména ve Francii, s jejím populárním anti-GM hladovkářem Bové-em, nyní sedícím v evropském parlamentu, je jich bezpečně dost). Spíš vědí – ale neberou je vážně (pokud jim ovšem nerozbijí laboratorní akvária ve snaze osvobodit týrané duháky). No, třebas si do sladké Francie – konkrétně do Rennes – udělá služební cestu parta VB.

Je pak na vás, milí čtenáři, jestli se přidáte…..

Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora