V. Kusý 15.6.2010 15:04

Dovolím si oponovat.

Moje osobní zájmy jsou, na rozdíl od (ne)dosaženého vzdělání,silně humanitně zaměřeny, přesto však chovám hlubokou úctu k praktickým vědním oborům.Domnívám se, že postoje jsou odvislé od praktických životních zkušeností a hlavně kontaktu s reálným životem.Zahleděnost do sebe a nedostatek pochopení pro druhé, není jen výsadou intelektuálů, ale mezi nimi se projevuje nejčastěji a nejdramatičtěji.Pokud to vše ještě okořeníme absencí smyslu pro humor,je konečný výsledek tristní.Pokud musí vědec k získání relevantního výsledku projevit praktickou zručnost jinou nežli jen psaní na počítači, vyžaduje to praktičtější přístup a tím i věcnější postoje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 15.6.2010 10:41

2) Osobní touhy a přání

Teď osobně, z mého úhlu pohledu: každý člověk má nějakou osobní motivaci k činnosti. Ve většině případů je to nějaké uspokojování vlastních tužeb, vlastního libida. Ať už je to zvědavost, touha po sebeprosazení, po získání jména. Mohou to být různé formy posedlosti. Toto se nevyhýbá ani mentálně velice nadaným jedincům.

Proto často lidem v obou táborech jde o uspokojování výše uvedeného. Ať se jedná o filosofy, nebo o přírodovědce. Tudíž mi řeči o tom, že jsou filosofové proti lidstvu a škůdci, zatímco přírodovědci tvrdě pracují ve zjevný prospěch nás všech, připadají scestné. Důvod, proč lidé zkoumají a rozebírají přírodu, je čistě sobecký (nic ve zlém, takoví jsme všichni). Je to uspokojování vlastní zvědavosti, je to vlastní fascinace vesmírem. Produkty tohoto konání jsou někdy ku prospěchu, někdy ke škodě.

Na světový mír myslí jenom soutěžící o Miss.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 15.6.2010 10:31

1) obě strany mají k tématu co říct

Je to fráze, ale v každém sporu jsou dvě strany. Jsem nadaný, nebo taky třeba posedlý či postižený nutkáním prozkoumat obě, odfiltrovat invektivy (viz další příspěvky zde třeba), hledat motivaci lidí k jejich postoji a v neposlední řadě zdroje nepochopení druhé strany.

Na debatě etickofilosoficko-přírodovědné mě fascinuje právě to rozdělení do dvou táborů. Jako by už z principu mohl vyhrát jeden přístup. Přitom historie jak excesů církevních, brojících rádobyeticky proti každému přírodovědnému poznání, tak třeba nacistických, ignorujících jakékoliv etické aspekty, nám ukazuje, že každý extrém je zlo a že etika a výzkum by měly jít spíš ruku v ruce.

A je pak logické, že jsou lidé zastánci spíš toho či onoho pohledu. Z jejich interakce je šance, že vzejde spíš dobrý výsledek. To je ostatně myslím důvod, proč obhajujeme demokracii.

V každé debatě, abych zakončil frází, je vždycky přínosem, pokud se lidé poslouchají (diskuze). Dnes se však často pěstuje spíš umění monologu. Na všech frontách.

To je jeden aspekt věci...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 15.6.2010 7:26

Liberální intošové

Liberálnělevicoví intošové jsou zkáza naší civlizace. Paul Johnson je nazývá "Nepřátelé společnosti". Nikdy nic reálného neudělali, ale ovládli, pomocí masmédií, veřejné mínění. 

Nejhorší dopady jsou v oblasti společenské, kde přesvěčili lidi žijící na okraji spoečnosti , hlavně ze sociálních dávek, že ne oni, ale společnost je vina jejich situací. Pokud páchají trestnou činost, tak je opět vina společnost, nebo lékař, který jim nedal lék na jejich agresivitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 15.6.2010 7:23

Humanitních vzdělanců si příliš nevážím

Setkala jsem se s mnoha odborníky v oblasti přírodních věd - matematika, fyzika, chemie., biologie - kteří perfektně ovládali několik jazyků, vyznali se v historii nebo filosofii... Naproti tomu jsem nikdy nepotkala odborníka v oboru společnských věd, který by například z chemie znal něco nad rámec učiva základní školy. Znalosti přírodních věd se nepovažují za užitečné a k čemu jsou dobří světélkující pstruzi ani po přečtění článk většina humanitně vzdělaných lidí nepochopí.

Možná by bylo dobré panu prof. Bělohradskému prozradit, že i inzulín je produkován pomocí GMO...

• reagovat
• nahlásit příspěvek