28.9.2020 | Den české státnosti


LÉKAŘSTVÍ: S úctou za Connie Culpovou

6.8.2020

Dozvěděli jsme se, že zemřela Connie Culpová. Vstoupila do lékařské historie USA. Jako jejich první občan, u něhož byla úspěšně provedena částečná transplantace obličeje. To bylo v roce 2008 v Clevelandu.

Následujícího roku provedl druhou částečnou transplantaci v USA tým Bohdana Pomahače pracující o téměř devět set kilometrů východněji – v Bostonu.

Connie po takovém prvenství samozřejmě netoužila. Zaplatila za něj nepředstavitelně krutou cenu. Jak víme, manžel se ji pokusil zavraždit brokovnicí, načež chtěl spáchat sebevraždu. Ani jedno se nepovedlo – sám se nezranil nijak fatálně, ženě ale hrůzostrašným způsobem zdevastoval část obličeje. Znamenalo to pro ni tři desítky operací a především nepopsatelné utrpení a totální změnu života.

Lékaři udělali maximum, aby se předtím půvabná Američanka, matka dvou dětí, mohla vrátit ne snad do normálního života, ale takříkajíc „mezi lidi“. Její původní znetvoření bylo děsivé a profesionálové v Clevelandu odvedli obdivuhodnou práci, aby následky ďábelského činu jejího manžela zmírnili. Všechna čest. Connie ale musela prožít nepředstavitelná fyzická a psychická muka.

A zde se dostáváme k odvrácené straně tohoto případu. Zločinec, který ji chtěl zavraždit a „ustřelil jí půl obličeje“, její manžel, byl odsouzen k 7 (slovy sedmi) letům vězení. Stát Ohio, kde se to stalo, patří mezi ty, kde nebyl zrušen trest smrti. Kdyby Thomas Culp čin dokonal a ženu zavraždil, není vyloučeno, že by mohl být – byť spíše teoreticky - popraven. Takto jí způsobil peklo na zemi – a to ohodnotila americká justice sedmi roky vězení.

Nepochopitelné.

Musím přiznat, že v posledních letech prožívám velkou deziluzi, pokud jde o důvěru v justiční systém v ČR. Konkrétně: ne vždy rozumím výši trestu. Někdy mám dojem, že lidský život či zdraví má nižší hodnotu než tzv. statky, jmenovitě peníze. Jsem si vědom komplikovanosti tohoto tématu, které se stěží vejde do jednoho článku na blogu. Chci jen říci, že dosud jsem měl důvěru v justici ve Státech, jakkoli jsem zásadním odpůrcem tresti smrti – a čím víc vychází na povrch případů, kdy stát popravil, tedy vlastně zavraždil nevinné, tím víc jsem o si jist, že absolutní trest do naší doby nepatří.

Případ Connie Culpové, přesněji trest pro pachatele, touto důvěrou zase o něco otřásl.

Jsme tu vlastně svědky dvou extrémů. Na jedné straně za vraždu trest dle starozákonního principu „život za život“, na straně druhé za nebetyčné utrpení oběti pouhopouhých sedm let za mřížemi.

Žijeme ve světě, kterému rozumím méně a méně.

Nechci ale skončit a nevzpomenout právě na Connie. Nemocnice v Clevelandu, kde transplantaci prodělala, se na svém Twitteru k jejímu odchodu stručně, ale výstižně vyjádřila. Někdy není třeba mnoho slov.

Connie

V postu je vyjádřen zármutek nad odchodem Connie Culpové a ujištění, že první pacientka v USA s transplantací tváře byla pro všechny na klinice inspirací. Dr. Frank Papay, přednosta Institutu dermatologie a plastické chirurgie Clevelandské kliniky, k tomu přidal, že síla Connie je patrná z toho, že byla nejdéle žijící pacientkou po transplantaci obličeje. Byla velkou průkopnicí a její rozhodnutí podstoupit proceduru někdy vyvolávající strach je trvalým darem pro celé lidstvo.

Dr. Papay bezpochyby ví, o čem mluví. Zbývá sklonit se před velkou odvahou a statečností Connie Culpové s upřímně míněnými slovy: čest její památce.

Převzato z blogu autora s jeho svolením.



Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech
Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech

Do 30. 9. 2020 z každého zakoupeného produktu Lovela Baby půjdou 3 Kč na pomoc azylových domů Armády spásy.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.