22.1.2021 | Svátek má Slavomír


KORONAVIRUS: Situace je vážná

26.10.2020

Poslední dobou se v tisku často objevují články s tématem koronaviru. Bohužel, velká část těchto článků obsahuje zavádějící informace, které v současné situaci mohou přímo poškodit čtenáře, který jim uvěří, a proto mám potřebu se k tématu také vyjádřit.

Vcelku chápu, že někdo má potíže s komplexním pochopením všech aspektů epidemie, číselných řad, exponenciální (případně logistické) křivky, statistiky apod., a tak zkusím současnou situaci uvést do širšího kontextu. Autoři článků kritizujících protiepidemická opatření se obvykle staví do role lidí, kteří si uprostřed celostátní paniky uchovali chladnou hlavu a racionální myšlení, bagatelizují současnou epidemii a zdůrazňují, že tato zbytečná panika způsobí velké ekonomické škody. Bohužel, chladnou hlavu sice mají, ale to racionální myšlení by chtělo posílit. Současná krize samozřejmě bude mít dalekosáhlé ekonomické dopady a naše společnost zchudne, o tom už není pochyb, ale rád bych poukázal na to, že těmto dopadům jsme se mohli vyhnout pouze v případě, že by mírnější opatření byla přijata podstatně dříve, ideálně během srpna, nejpozději v září. Nemohli jsme se jim ale vyhnout tím, že bychom nepřijali žádná opatření nikdy.

Nejčastější způsob bagatelizace covid-19 spočívá v jeho označení za mírnou respirační infekci, o nic horší než chřipka. Chřipka určitě není onemocnění, které by se mělo podceňovat, a její epidemie umí být horší než současná epidemie covid-19, příkladem je tzv. španělská chřipka, která měla celosvětově na svědomí odhadem 50 – 100 milionů obětí. Španělská chřipka skončila v roce 1920 a od té doby jsme se naštěstí setkávali jen s obvyklou sezónní chřipkou, která kvůli množstvím mutací probíhá každý rok trochu jinak, ale síly té španělské zdaleka nedosahuje. WHO uvádí, že každoroční počet obětí chřipky se celosvětově pohybuje mezi 290 – 650 tisíci [1]. Dnes, 22. 10. 2020, má epidemie covidu-19 již 1,16 milionu obětí. Tedy skoro dvojnásobek nejhorších chřipek. Pro zajímavost, covid-19 letos celosvětově překonal počtem úmrtí nejen chřipku (zatím 400 tisíc), ale i malárii (zatím 802 tisíc) a z trendů lze vyčíst, že nejspíš překoná i HIV (zatím 1,37 milionu) a tuberkulózu (v roce 2019 celkem 1,4 miliónu). Naopak nepřekoná nádorová onemocnění (zatím 6,7 milionu tento rok) [2,3]. K tomu je nutné dodat, že epidemie covid-19 je pořád na vzestupu a ještě zdaleka nedosáhla vrcholu. Skutečně může někdo s racionálním uvažováním tvrdit, že covid-19 je bagatelní problém a neděje se nic mimořádného? Tvrdá data ukazují, že je to jedna z nejhorších pandemií za posledních sto let a konce nevidět.

Nakažlivost infekcí je možné porovnávat podle základního reprodukčního čísla R0 (udává počet lidí, které nakazí jeden přenašeč ve stoprocentně vnímavé populaci) a když srovnáme toto číslo pro obvyklou sezónní chřipku (R0 = 0,9 – 2,1) s covidem-19 (R0 = 4 – 6, konverguje k 4,5), je covid-19 mnohem nakažlivější [4,5]. Samozřejmě, v reálném světě se R0 velmi brzy mění (pak se značí R) v závislosti na mnoha okolnostech, včetně postupné imunizace, počasí, protiepidemických opatřeních, chování lidí, změn viru. Proto je dnes u nás R daleko nižší, kolem 1,36 a máme šanci ho snížit i pod 1. Bohužel, jakákoliv hodnota nad 1 znamená exponenciální růst, a proto ho pod 1 snížit musíme. Nepřímý důkaz, že obvyklá chřipka je méně nakažlivá než covid-19, je publikován v odkazu [6], který ukazuje, že na jižní polokouli proticovidová opatření zcela vymazala obvyklou chřipkovou vlnu. Sice tam není přímo prokázána kauzalita, teoreticky mohl být náhodně velmi mírný chřipkový rok, ale je to velmi pravděpodobné, ostatně, brzy budeme mít příležitost to ověřit i na polokouli severní.

Covid-19 způsobuje těžké komplikace u většího procenta nakažených lidí než chřipka a má několikanásobně větší smrtnost [7]. Vysoká čísla smrtnosti u některých zemí v odkazu [7] sice souvisí s kolapsem zdravotnictví a neotestováním velkého množství lidí s mírnějšími nebo žádnými příznaky, ale i tak dnes vědecká komunita obvykle počítá s číslem kolem 0,5 – 1 % (sezónní chřipka má obvykle pod 0,1 %, španělská měla kolem 2 %). Pokud si porovnáme počet prokazatelně nakažených z odkazu [2] s počtem úmrtí, u většiny zemí s robustním zdravotním systémem konverguje ke 2 %. Můžeme tak odhadovat, že našich 15 tisíc pozitivních záchytů denně se promítne do 300 úmrtí denně za několik týdnů. Už teď máme kvůli covid-19 na JIP řádově víc lidí než při kterékoliv chřipkové epidemii. Na jaře jsme mohli pozorovat, že epidemie covid-19 je schopná přivést ke kolapsu i zdravotnický systém velmi vyspělých zemí (severní Itálie, Belgie, Londýn, New York, Španělsko), pokud se neutlumí včas. Potom začali umírat i pacienti s jinými problémy, protože se o ně neměl kdo postarat. To se během posledních desetiletí žádné infekční nemoci nepovedlo a bohužel, kvůli vlastní nezodpovědnosti jsme rozběhli experiment, kvůli němuž to možná budeme mít příležitost pozorovat i u nás. Proč si racionálně uvažující člověk myslí, že se zrovna nám nemůže stát to, co Italům nebo Belgičanům na jaře? Proč někdo věří bez jakékoliv odborně podložené studie, že virus od jara změnil vlastnosti, nebo že se naše populace stala odolnější?

Covid-19 i chřipka jsou respirační onemocnění způsobené RNA viry, ale jejich chování na molekulární úrovni se zásadně liší. Například tím, že virus SARS-CoV-2 se do buněk cílové tkáně dostává přes jiný receptor (ACE-2) než virus chřipky, ACE-2 je v lidském těle velmi rozšířený (mnohem víc, než receptor, který využívá chřipka) a s tím souvisí i možné napadení dalších tkání a orgánů, například stěn vlásečnic, ledvin, ale i nervů. Proto existuje u covidu-19 řada dalších komplikací a poslední studie ukazují, že tyto komplikace se můžou u mnoha pacientů vyvinout v chronická onemocnění. Poměrně dost lidí, kteří si nákazou prošli, má poškozené plíce a je otázka, jak dlouho toto poškození bude trvat. Někdo trpí chronickou únavou. Je možné, že tito lidé se můžou nakonec stát velkou zátěží pro zdravotní systém do budoucna, zejména pokud epidemie projde velkou částí populace a zanechá množství chronicky nemocných. Dnes to můžeme jen odhadovat, potvrdit nebo vyvrátit to však může až delší pozorování.

Zjevnou nepravdou jsou vyjádření, že na covid-19 umírají pouze staří a nemocní lidé, kteří by stejně do pár týdnů umřeli. Kromě nehorázného cynismu se jedná o vyloženou lež, na covid-19 dnes umírá řada šedesátníků i mladších lidí, často s kompenzovaným chronickým onemocněním. Tito lidé si často jen jednou za kvartál dojdou na kontrolu a pro léky a bez covidu by mohli prožít i desítky let zcela plnohodnotného života.

Nefunkčnost nebo dokonce škodlivost roušek už byla mnohokrát vyvrácena a je s podivem, kolik lidí tuto dezinformaci dosud šíří. Studií na roušky je už celá řada a jejich užitečnost pro zabránění šíření virů v populaci je zjevná, viz přehledový článek a citace v něm [8].

Původně jsem chtěl probrat více hoaxů, jež se kolem šíří, ale článek by tím moc nabobtnal. Současnou situaci vidím jako ohromné selhání celé české společnosti, protože hodně lidí nadřadilo svůj komfort, často z nevědomosti, nad zdraví a život ostatních. Je otázkou, proč tolik lidí situaci bagatelizuje, možná je to tím, že upadá vzdělání v přírodních vědách a matematice. Ze situace úplně bez následků vyváznout nešlo, je to přírodní katastrofa, ale při včasném zásahu jsme mohli poměrně levně udržovat stabilní čísla nakažených (R kolem 1) tak, jak se to daří v mnoha asijských zemích, trochu se omezit a vyčkat na vakcínu a ve výsledku mít relativně mírné ekonomické i zdravotní škody. Upřednostnili jsme vlastní pohodlí, nechtěli jsme ekonomiku zasáhnout vůbec a výsledkem budou ohromné ekonomické škody a tisíce zbytečně ztracených životů. Zajímavé je, že to ještě nedochází ani mnoha ekonomům.

Závěrem bych chtěl apelovat na čtenáře - situace je vážná. Ani sebelepší zdravotní systém neutáhne exponenciální nárůst počtu pacientů s těžkým průběhem nemoci. Dodržujme všechna vládní opatření a pokud můžeme, aplikujme je na sebe přísněji, aby reprodukční číslo kleslo co nejdřív pod 1. Čím dřív se to stane, tím dřív se vrátíme do normální situace. Ignorace opatření není boj proti Babišovi, ale boj proti lidem.

Citace veřejně přístupných zdrojů:

1. https://www.who.int/mediacentre/news/statements/2017/flu/en/
2. https://www.worldometers.info/
3. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/tuberculosis
4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2715422/
5. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0239800
6. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32941415/
7. https://coronavirus.jhu.edu/data/mortality
8. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1477893920302301?via%3Dihub

Milan Urban


SOUTĚŽ: Celoroční prémiové členství u Fitshakeru a cvičební diář k tomu
SOUTĚŽ: Celoroční prémiové členství u Fitshakeru a cvičební diář k tomu

Zapojte se do soutěže o prémiové členství a cvičte tak po celý rok zcela zdarma. Výherci navíc dostanou jako bonusový dárek speciální cvičební diář...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.