Klíčem k úspěšnému uvedení myšlenky do praxe je kapitál. A ten měl za sebou Edison

Žárovku vynalezl černý muž, nikoli „bílý chlápek jménem Edison“, prohlásil nedávno prezidentský kandidát Joe Biden. „Proč proboha v hodinách historie neučíme historii,“ dodal hořce.

Pamětníkovi reálného socialismu tato slova připomenou dobu, kdy všechny významné vynálezy a objevy šly na konto sovětských či ruských vědců. Například vynálezcem žárovky byl podle této interpretace Alexander N. Lodygin. Nebyla to tak docela nepravda: Lodygin skutečně obdržel ruský patent na žárovku v roce 1872, zatímco Edison až v lednu 1880. Lodyginova žárovka byla poměrně vyspělá a za příznivých okolností by svému vynálezci přinesla světový věhlas a peníze. Jenomže v roce 1884 musel z politických důvodů opustit Rusko a začínat znova: ve Francii, poté v USA.

Tou dobou již společnost Edison & Swan Electric Light Company Limited plně rozjela komerční výrobu nejen žárovek, ale také všech dalších technických zařízení potřebných k provozu elektrického osvětlení. Edison totiž vskutku nevynalezl žárovku, ovšem vynalezl kompletní osvětlovací systém počínaje elektrárnou přes vedení, transformátory a pojistky až po standardní objímku, jejíž označení dodnes začíná písmenem „E“. Jinými slovy, kromě žárovky Edison – přesněji Edisonova vynálezecká továrna – vynalezl téměř vše ostatní.

Učebnicová zkratka

Zastavme se však u jména Swan figurujícího v názvu Edisonovy firmy. Joseph Swan byl britský vynálezce, který vynalezl prakticky totéž co Edison, a to v prakticky stejnou dobu. Edison nejprve Swana žaloval, ale když Brit soudu dokázal, že jeho žárovka byla plodem nezávislého vývoje, oba vynálezci se nakonec raději dohodli na fúzi.

Pokud jde o onoho „černého muže“: jeho jméno zní Lewis Latimer a pracoval pro Edisona jako výzkumný technik. Latimer se zasloužil o vynález vylepšeného uhlíkového vlákna, díky němuž byla žárovka komerčně životaschopná. Kromě toho byl autorem myšlenky kovových podpor žhaveného vlákna – tento konstrukční prvek se využívá dodnes.

Nicméně žárovku nevynalezl ani Edison, ani Swan, ani Latimer, ani Lodygin. Prvním, kdo rozžhavil vlákno pomocí elektrického proudu, byl britský fyzik Humphry Davy již v roce 1802. V roce 1835 skotský vynálezce James Bowman Lindsay dosáhl stabilního světla, při kterém se dalo číst. Mohli bychom dále uvést jména jako Marcellin Jobard, Warren de la Rue, Frederick de Moleyns a mnohá další: celkem se žárovkou před Edisonem a Swanem zabývalo 22 vynálezců. Mimochodem, spirálové wolframové vlákno používané dodnes vynalezl Maďar Sándor Just a Chorvat Franjo Hanaman kolem roku 1900. Jako první ji vyráběla maďarská firma Tungsram – tato značka existuje do dnešních dnů v majetku americké firmy General Electric.

Proč si ale komerční používání žárovky vyžádalo desítky let po objevení principu? A proč uspěl právě Edison? Protože měl za sebou velký kapitál, díky němuž byl schopen dotáhnout věc až do úspěšného konce. Všichni jeho předchůdci buď neměli kapitál, nebo postrádali „tah na branku“, případně měli jiné problémy (viz Lodygin). Učebnicová zkratka, která nepřeje složitým příběhům, vynálezcem žárovky jednou provždy určila Edisona.

Evropa, odkud pochází původní vynález žárovky, dodnes nepřišla na to, že klíčem k úspěšnému uvedení myšlenky do praxe je kapitál a kapitálový trh. Burzy jsou vnímány víceméně jako herny pro hazardéry. V roce 2000 přišla EU s tzv. Lisabonskou strategií, která měla udělat z Evropy „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Strategie skončila úplným fiaskem, protože nedokázala to podstatné: dostat západoevropské kapitálové trhy na úroveň amerických trhů NYSE nebo NASDAQ. Paradoxně se něco podobného podařilo komunisty ovládané Číně.

Manipulace

Vraťme se však k Bidenovu postesknutí ohledně výuky historie. Nikomu neprospěje, když se neúmyslná polopravda (Edison) nahradí politicky motivovanou úmyslnou polopravdou (Latimer). Ve svém důsledku podobné manipulace poškodí hlavně ty, kterým by měly pomoci.

Je tu ale ještě hlubší aspekt věci. Revize příběhu žárovky je možná maličkost. Ta však může vést k mnohem rozsáhlejším, politicky tendenčním revizím historických skutečností. Nakonec můžeme zpochybnit veškeré základy naší civilizace. Antika byla špatná, protože stála na otrokářství. Židé byli špatní, podívejte se jen do Starého zákona. Křesťanství bylo ještě horší, osvícenství znamenalo jen manifestaci bělošské nadřazenosti, průmyslová revoluce přinesla ekologickou katastrofu. Jsme zlí a nenapravitelní, pojďme raději spáchat kolektivní civilizační sebevraždu, abychom nepřekáželi nastolení míru, bratrství a sociální spravedlnosti na celém světě.

Budoucí generace historiků budou řešit otázku, proč kolem roku 2020 západní svět najednou propadl sebezničující hysterii.

LN, 17.9.2020

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.