Byl prvním soukromníkem v kosmu Richard Branson, nebo až Jeff Bezos? Toť otázka pro puntičkáře, kteří operují s hranicí 100 kilometrů, a tu jako první prokazatelně překročil až Bezos. Ale zásadnější, ba archetypálnější je tu něco jiného. V pilotovaných letech do vesmíru až dosud soupeřily jen mocnosti – Rusko, USA a Čína. Teď se do hry vložili bohatí soukromníci, nevázaní na vlády. Co nám to připomíná?

Třeba Julese Verna a vědeckofantastický román Ocelové město. I v něm soutěží dva bohatí soukromníci o uskutečnění svých vizí. Humanistický lékař dr. Sarrasin a talentovaný, leč tvrdý technik prof. Schultze. Sarrasin postaví Francouzské město coby ideál a vzor pro celý svět, metropoli sluníčkářů, řeklo by se dnes. Schultze kontruje Ocelovým městem, výkonností, technologiemi, zbraněmi. Je to příběh zápasu dobra a zla, vlastně pohádka.

Je těžké napasovat do těchto vernovských rolí Bezose a Bransona. Mají blíže k humanismu dr. Sarrasina, či k technologické brutalitě prof. Schultzeho? Těžká odpověď. Po pravdě mají k oběma stejně blízko či daleko. Soukromé pilotované lety do kosmu už nejsou pohádkou, proto postrádají i moment boje dobra a zla. Spisovatel Ray Bradbury to v Marťanské kronice předvídal už před sedmdesáti lety. Ostatně jako Američan si jiné než soukromé rakety ani moc představit nedokázal. I proto u něj zápas dobra se zlem nehraje ústřední roli.

LN, 21.7.2021