28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


Diskuse k článku

GLOSA: Podle Verna

Byl prvním soukromníkem v kosmu Richard Branson, nebo až Jeff Bezos? Toť otázka pro puntičkáře, kteří operují s hranicí 100 kilometrů, a tu jako první prokazatelně překročil až Bezos.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Bok 24.7.2021 20:07

No, tedy ... Prvnim soukronikem ve vesmiru byl jisty Tito, ktery letel na Iss v Sojuzu.. a po nem nekolik dalších. Tohle nebyl žadny kosmický let, jen takovy skok do velké výšky. Ale zážitek to byl jistě parádní, to ano.

K. Kužel 24.7.2021 16:44

V posputnikových dobách nastala euforie, kdy si mladí nadšenci představovali, že za pár let budou kosmické lety něčím úplně běžným. Po fázi vystřízlivění došlo veřejné mínění k tomu, že kosmické lety jsou záležitostí natolik komplikovanou a nákladnou, že si ji budou moci dovolit pouze celé státy, a to takové, že silné.

Nyní s překvapením nazíráme, že úspěšně podnikat v kosmu mohou i soukromí podnikatelé.

Jenže "nihil novi sub sole", jak říkají latiníci. Již v SEDMDESÁTÝCH letech vznikl projekt soukromé společnosti nbízející "kosmický transport". Společnost OTRAG německého podnikatele Lutze Kaysera vsadila na superjednoduchý design spojování jednoduchých laciných prvků do "škálovatelných" raket.

Německý zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/OTRAG

Společnost neskončila svoji činnost kvůli finančním či technickým problémům. Byla zaříznuta politicky. Sám kancléř Schmidt prohlásil, že "by tomu chlapovi nejraději zakroutil krkem". Důkladněji je to podáno zde:

https://krautreporter.de/1087-wie-bundeskanzler-helmut-schmidt-die-erste-deutsche-raketenfirma-stoppte

J. Jurax 24.7.2021 15:05

No, co si pamatuju, četl jsem ho naposled tak před půl stoletím, on Bradbury psal spíš takové filozofické, nikoliv technicistní scifi; ta složka sci tam vlastně chyběla. Odkojen ranými Strugackými či Lemovými Astronauty a K mrakům Magellanovým či Běhounkovou Akcí L jsem byl Bradburym vlastně zklamán; koncem šedesátých ovšem západní scifi u nás byla velmi vzácná, neboť velmi vzácně vydáváná. A později ještě víc.

Takže bych naopak řekl, že u něj právě zápas dobra se zlem hrál ústřední roli; k jeho popsání použil tu fi složku, sci složka tam absentovala.

V. Bok 24.7.2021 20:44

No jo, kdo byl první, sakra ... a co kdyby, že...

Tak zrovna včera jsem dokoukal Americký seriál F For.All.Mankind ... natočil ho Amazon a a natočil ho dobře ... kdyby ti Rusáci to na Měsíc stihli o chvilku dřív a soutěž o vesmír pokračovala intenzivně dál ... a volby občas vyhrál někdo jiný nebo jindy... No, plno známých jmen kosmonautů i politiků tam je hráno slušnými herci ... trochu emancipace a trochu problémů hosexuálů, ale podáno naprosto nevtíravou formou ... člověk si často říká ano, jo, to mohlo být ... a i Rusáci nejsou jen ďáblové, že ... prostě pochoutka. Vyskytuje se to také na Hellshare (komplet) nebo však víte :-)

P. Kubáč 24.7.2021 13:56

Román Ocelové město napsal André Laurie v roce 1879. Verne jej jen vydal pod svým jménem, ale hlavně román je odrazem společenského napětí, které vládlo po prohrané válce s Německem 1871 a sjednocení Německa smlouvou podepsanou na zámku ve Versailles.

Proto nelítostné město - fabrika, které ničí lidi a vyrábí jenom zbraně.

Srovnání s dnešními vesmírnými miliardáři a jejich ( na poměry třetího vzadu firmy SpaceX ) dosti ubohými projekty - silně kulhá.

P. Milan 25.7.2021 17:52

Mně by spíš zajímalo, z čeho mělo to Francouzské město žít ... :-P

P. Hatina 24.7.2021 4:19

Tedy, nerad bych se hádal, možná se pletu, ale Bradbury v Marťanské kronice nepsal, že ty rakety na Mars jsou soukromé. (Nebo si to aspoň nepamatuju, už to jsou desítky let co jsem to četl). Aspoň ne tedy ty první expedice při jeho dobývání. Protože už právě patřil k té generaci spisovatelů, která viděla jak se ty vesmírné lety připravuji, a že si to nikdo než velké státy dovolit nemůže.

Na rozdíl od Verna, který ještě snil o tom, že si ty rakety postaví nějaká privátní společnost. Jenomže u tahle jeho tvorba patří do jeho literálního období, kdy tehdy nastupující korporátní kapitalismus spíše tvrdě parodoval, než by ho chválil - a pak taky tak ty jeho romány končily.

Zatímco - Bradbury (zase o generaci dál) už ve svých vizích viděl ten zápas dobra a zla, někde jinde, sakra jinde, než jenom v těch pohádkách o hrdinných kosmonautech. A ty jeho vize o tom, jak ta technika tu naši společnost změní byly děsivější - prakticky už viděl totéž co Orwell.

J. Jurax 24.7.2021 15:09

No, řekl bych, že Bradbury se nezabýval děsivými změnami danými vývojem techniky, jako spíš děsivými změnami danými vývojem společnosti.