Americký fyzik Rainer Weiss, čerstvý laureát Nobelovy ceny, je znepokojený mírou nedůvěry vůči vědecké racionalitě. Znepokojení vyjádřil v rozhovoru pro agenturu Reuters a k němu se připojil i další nobelista Barry Barish. Oba se pozastavují nad tím, že značná část veřejnosti nepřijímá racionální úvahy podpořené důkazy. Barish pokládá za šílené, že důvěra v existenci klimatických změn závisí na příslušnosti k politické straně. Vychází z průzkumu dokládajícího, že v Americe je klimaskeptiků větší procento mezi přívrženci republikánů než demokratů.

Když něco řekne nobelista, je třeba zvýšit pozornost. Dá se předpokládat, že fyzik osvědčený ve zkoumání gravitačních vln ví, o čem mluví. Nicméně v dnešní době už ani nobelisté nemají takovou váhu, jako mívali. Reflektor politické korektnosti na ně vrhá ostré světlo a ukázalo se letos, že drtivá většina laureátů Nobelovy ceny jsou bílí muži! I to patří k vědecké metodě: nejdříve je třeba problém objevit, definovat a pak pracovat na řešení. Jaké bude? To ukáže budoucnost. Třeba nás čekají rasové a genderové kvóty. Bude též třeba dohlédnout, aby byly zastoupeny sexuální menšiny, aby vědecká autorita nezůstala v rukách nějakých heterosexuálních šovinistů.

Tak daleko ještě nejsme, zatím tedy nobelistům nasloucháme ao jejich názorech přemýšlíme. Na známky nedůvěry vůči vědecké racionalitě narazíme snadno, na některé dokonce nelze nenarazit: příklad za všechny je postoj k jaderné energetice. Poté, co v Japonsku vlna tsunami poškodila jadernou elektrárnu Fukušima I, rozhodli se Němci zlikvidovat jadernou energetiku. Ono není divu, taková vlna tsunami by mohla ve Schweinfurtu neboli Svinibrodu udělat paseku, takže je lépe jaderku zavřít, dřív než bude pozdě. Leč, nechme ironií, nobelisté se pozastavují nad vazbou klimadůvěry na politickou pozici. Oni se ale zřejmě zabývají víc fyzikou než veřejnými otázkami. Jinak by věděli, že kauza klima je politická křížem krážem.

Nejde totiž především o klima jako takové, ale o vliv technologií na klima. No a ten souvisí s vírou: o vazbě technologií na klima se jaksi hlasuje. Argument zní, že většina vědců vazbu klimatu na technologie vidí. Prvek hlasování ve vědě je novum zavedené až v době nejnovější. Navíc i výsledky toho hlasování jsou předmětem víry. Aby byl člověk správně politicky korektní, musí věřit, že ve vliv technologií na klima věří 97 procent vědců. Pokud tomu nevěříte, anebo to dokonce pokládáte za ptákovinu, pak jste zpátečník a pravděpodobně i trumpovec v Americe, u nás třebas klausovec.

Suma sumárum, to, co naše citované nobelisty znepokojuje, lze zdokladovat a svoji racionalitu to má. Politický podtext zde nepochybně je. Nobelisté projevili správný postoj a jistě budou pochváleni. A zatím jim bude prominuto, že jsou to oba bílí heteráči.

LN, 9.10.2017