29.4.2024 | Svátek má Robert


FEJETON: Cesta do mozku

6.4.2017

Riskuju vaše podezření, že mi dochází nit, ale k Elonu Muskovi se musím vrátit, třebaže jsem o něm psal před týdnem. Jsou ale chvíle v životě lidském, kdy nelze odolat, a v životě spisovatele sci-fi takový okamžik nastává, když se naskytne příležitost ke zvolání „tohle já říkám pořád“! Už ne raketová turistika, už ne doprava zařízením, jež se podobá potrubní poště. Musk zakládá firmu Neuralink a chce najít způsob, jak propojit mozek s počítačem. Mozek s počítačem ještě propojen není a kdo ví, zdali kdy bude, nicméně jde nesporně o krok ke kyborgizaci člověka.

Už Josef Nesvadba o sobě prohlašoval, že je kyborg, byť chemický: bral jedny prášky na srdce a druhé na dýchání. Začalo mu haprovat srdce, vzal si jeden prášek, po něm se mu špatně dýchalo, vzal si druhý, pumpa reagovala nevrle a pomohl ten první a tak to šlo kolem dokola. Jako jeho nástupce tvrdím, že jsem taky kyborg, ale už ne chemický – mám oba kyčelní klouby z poctivého titanu. Jenom ten mozek čeká na Muska, aby mi ho prodrátoval.

Před týdnem jsem byl na výstavě Evolution na Výstavišti v Holešovicích. Prezentují tam zdravou výživu, ale také hádání z karet, chození po skle a nejeden stánek předvádí všelijaké elektrické přístroje na psychiku, jak jinak to vyjádřit. Zaujal mě přístroj, kterým lze řídit počítač pomocí myšlenky. Hned jsem se tam hrnul, že bych si to rád vyzkoušel. Odpověď zněla, že to funguje skvěle, ale momentálně ne, protože ten pán, co to umí rozchodit, chodí někde jinde a že by za hodinu měl být zpátky. Tuším, že tenhle vynález se nebude Elonu Muskovi a jeho Neuralinku plést pod nohy.

Moc toho o Neuralinku nevíme, Musk se k němu má blíže vyjádřit tento týden, takže hrozí reálné nebezpečí, že i příští sloupek bude o Elonu Muskovi. Co zatím prozradil, je značně mlhavé – bude třeba nějakého fyzického vstupu do mozku a nebudou se prý sekat lebky, stačí využít krevního řečiště. Což je pro nás scifisty stará vesta, Richard Fleischer natočil svoji Fantastickou cestu podle povídky Isaaca Asimova v roce 1966 a tam se krevním řečištěm plavili v nanoponorce nanolidé. Tím se Neuralink určitě zabývat nebude. Nicméně už z Muskových náznaků je zřejmé, že vize transhumanismu už dostávají reálnější kontury. Brzy se dají očekávat debaty o dopadech takových novinek. Vpád do mysli člověka, to je jeden tvrdý etický oříšek. Druhý vidím jako etický a sociální. Co když naznačované výzkumy povedou k finálnímu dělení lidstva na tu část s přístupem a na část bez přístupu? Něco podobného se už řeší – jde o přístup k internetu a ostatně i sám Musk přirovnává internet k segmentu umělé inteligence, která násobí naše přirozené schopnosti. Spekulace ale odložme na později, až Neuralink něco předvede. Nedivil bych se, kdyby to bylo brzy.

Jednadvacáté století v těchto dnech naplno začíná.

LN, 3.4.2017