Je to krásné nahrání na smeč pro všechny AI alarmisty: fotka vytvořená obrazovým generátorem dostala cenu v prestižní celosvětové fotografické soutěži Sony World Photography Awards. Pán, který produkt do soutěže zadal, cenu odmítl a požádal, aby finanční prémii Sony poslal fotofestivalu v Oděse. Je z toho tahanice. Pro někoho zábavná, pro jiného šokující, hlavně pro toho, kdo ví, jak významná je soutěž SWPA a jak si dobré umístění cení její laureáti. Poprask zapadá do celkově vzrušené nálady, povzbuzené varovnou výzvou vybízející k moratoriu na vývoj umělé inteligence. Podepsali Elon Musk, Steve Wozniak, Yuval Noah Harari a přes dvacet tisíc dalších. Můj přítel a druh v mámivých končinách science fiction František „Mrož‟ Novotný mi připomněl, jak vlastně pojem umělá inteligence vznikl. Je přičítán Johnu McCarthymu, laureátu Turingovy ceny. V roce 1955 ho nabídl k používání na konferenci Dartmouthu. Měl vzniknout v diskusích s Johnem von Neumannem, dalším průkopníkem kybernetiky. Pojem komplexní teorie automatů jim připadala „málo sexy‟ a tak se zrodil název umělá inteligence.

Což o to, sexy je až moc. Sám McCarthy prý později litoval, že název je na světě. Jenže se na to hodí citát Terry Pratchetta, jak ho na Twitteru připomíná Dana Drábová: Čarodějky jsou všeobecně velmi opatrné na to, co říkají. Nikdy si nemůžete být dost jistí, co slova udělají, když se vám dostanou z doslechu. Svatá pravda! Však jsem si říkal, že to možná byla buď chyba nebo rovnou smůla, že si společnost Open AI dala umělou inteligenci do názvu. Kdyby ji v něm neměla a její produkt by se jmenoval nějak jako zpracování textu, petice by se nejspíš nepsaly a noviny by si produktu ani nevšimly. Jenže, jak známo, na světě jsou i neopatrné čarodějky. Stačí málo a démon je z flašky venku.

Pro mě to jsou generátory textu a generátory obrazu. Jejich budoucnost je předvídatelná i nepředvídatelná. Tuším, co přijde už brzy. Zatím totiž s jedním i druhým musíme komunikovat písemně. Než vznikla fotka – nefotka oceněná v soutěži SWPA, její autor – neautor musel vytvořit sáhodlouhý instrukční text,takzvaný promt. Vůbec to není nic jednoduchého, musí se to umět a už teď jsou lidé kteří to dovedou skvěle a taky už teď jsou pomůcky, jak podržet ty z nás, kdo v tom kulháme. Čekám přelom v podobě hlasové komunikace a dovedu si představit, že budu na počítač mluvit a on bude v reálném čase upravovat výsledek.

Hrozí nebezpečí, že se zvětší množství slovního a obrazového balastu?

O tom se nedá vůbec pochybovat. Ale na druhou stranu, textového a obrazového balastu je už dnes tolik, že se nová vlna třeba ani nepozná. Možná dokonce, že bude mít pozitivní důsledky: donutí nás k ostražitosti a posílí schopnost, jak odlišit zrno od plev. Pravím já, nevyléčitelné technooptimista.

Vyšlo v Lidových novinách 17.4.