ŽELEZNICE: Studénka – už to bude skoro rok
škoda byla vyčíslena přibližně na 150 milionů korun.
Stavební práce na mostě přes trať prováděla firma Bögl a Krýsl, která byla posléze (a podle mě dost unáhleně) označena za hlavního viníka neštěstí. Očekával, jsem, že událost bude důkladně prošetřena, došetřena, viník postaven před soud a že budou provedena opatření, aby se eliminovalo riziko opakování podobné události. Ovšem není tomu tak.
Celé mi to připadá, že vyšetřování (jak je tomu u nás ostatně zvykem) vede kamsi do ztracena. Co naplat, že vyšetřovací spis tloustne jako dobře živený čuník, ale kde jsou výsledky? Kdy byla veřejnost (a nejen ta, co vlak používá) naposledy informována o tom, jak celá kauza pokračuje? O ničem takovém nevím. A právě z tohoto důvodu mám oprávněnou obavu, že se celou věc někdo snaží zahrát do autu.
Není tomu tak dávno, co lokomotiva v Moravanech narazila do stojícího osobmího vlaku. Vzpomeňte, jaké handrkování kolem vyšetřování v jeho průběhu vypuklo. Jeden shazoval vinu na druhého. Dráha na ministerstvo, ministerstvo na výrobce zařízení, výrobce na dráhu a pomalu nebylo úniku z bludného kruhu. Do toho se přidalo údajné(?) ovlivňování vyšetřování, masáž ve sdělovacích prostředcích raději nepřipomínám. Nakonec se to uzavřelo podivným paskvilem (závěrečnou zprávou), který byl vypracován tak, aby ho laik nepochopil a (jeden) odborník sám se v tom nevyznal. Tentokrát média pro jistotu mlčí a kompetentní orgány rovněž. Zajímavé. Proto by mě moc zajímalo, co z těch kompetentních orgánů „vypadne“ v případě události ve Studénce.
Ani já si v tuhle chvíli netroufám odhadnout, jak celé vyšetřování dopadne. V zásadě se nabízí několik variant:
A) Najdou se různá pochybení jednotlivců z několika firem (ano, už to musí být z několika firem, protože na konkrétního „joudu“ se tento obrovský průšvih opravdu hodit nedá), na každého z nich se něco „najde“ a exemplárně je potrestají. Tito řadoví nebožáci budou mít kliku, pokud jich bude víc, protože případný trest se rozmělní za dílčí provinění na víc lidí, v rámci nedbalostního trestního činu postup dosti obvyklý. Záleží na tom, kdo z nich bude mít lepšího právníka.
B) Někdo si dá opravdu tu práci, věc důkladně prošetří a pošle před soud tentokrát všechny zodpovědné, padni komu padni. Od majitelů firem, zúčastněných na zakázce, úředníků z ministerstva dopravy, potažmo přímo ČD, krajského úřadu atp., odpovědných za zakázku (stavbu) až po stavbyvedoucího a s sebou to vezme i několik těch dělníků. Tuto variantu považuji za vysoce nepravděpodobnou, protože by se ukázalo, že selhal systém jako takový a to se přece nesmí stát, protože stát (systém) se nikdy nemýlí. Známe.
C) Najednou se (na něčí objednávku) objeví několik posudků (spíš jich budou desítky) různých soudních znalců, výzkumných ústavů a nezávislých odborníků, ze kterých vyplyne, jak pak se dočteme. že „došlo k tak nebývalé souhře náhod a okolností, že událost se stala nevyhnutelnou a nešlo jí za žádných okolností zabránit“. Vyšší moc zkrátka. Tuhle variantu můžete považovat za sci-fi, ale osobně bych ji nezatracoval.
D) Postaví před soud majitele oné firmy Bögl a Krýsl, stavbyvedoucího a pár dělníků (pokud ty Ukrajince ještě dohledají). Ve prospěch „řádného“ vyšetření nehody bude tato firma obětována. Vlk se nažere, koza zůstane celá a život jde dál (jak čí, že ano, když tam zůstalo tolik mrtvých a invalidních, přičemž raději nedomýšlím psychické trauma všech dalších). Každopádně by se tímto řešením rozsekl onen pověstný gordický uzel. Proč ne.
Do dalších variant se raději nepouštím. Není proč. Ještě stále patřím mezi lidi, kteří věří, že se událost dostane do stadia, kdy bude možno jednoznačně říct, že za to může ten a ten konkrétní člověk, firma, pověstný chybějící šroubeček a pokud je to možné, že za to bude potrestán - bude-li mít takový trest vůbec smysl.
Na závěr bych jen dodal, že mě jako občana štve, že celé to vyšetřování trvá tak dlouho. Ne nadarmo se totiž říká, že „čas vše zahojí“. To podle mě v celé kauze připadným viníkům jen nahrává.
