„Honzo, tak jsem byl u Anděla a tam v super-hyper inzerovali slevu na multifunkční podprsenky. Nevíš, co by to mohlo bejt?“ „Ani nevím, co bych si pod tím mohl představit. Multifunkční, říkáš? To by teda musel mít ještě další funkce, že jo? Ale jakou funkci by mohla mít... leda že by mohla sloužit jako kulich pro siamská dvojčata, ale těch zase není tolik, aby se takovou věc vyplatilo vyrábět. Pane vrchní, přineste nám ještě flašku, ještě jeden cabernet, prosím.“ A tak jsme seděli v hospodě a řešil tento důležitý problém. „A proč ses nezeptal, co to je?“ „Blbneš, je mi to trapný, ale multifunkční, co to může být?“

Na nic jsme nepřišli, a tak jsme si museli dát další láhev. A najednou se nám nápady začaly hrnout.

„Hele, já se pamatuji, jak se v sedmdesátých létech stala hitem síťovka jménem Bohoušek. Ta byla docela mrňavá a když se do ní něco dalo, tak se roztáhla. Nevím už, z čeho byla, ale roztáhla se na docela velkou tašku. Když si z ní vyndal nákup, tak se zase smrskla a dala se strčit do kapsy.“ „Ty bláho, a ty myslíš, že by se z toho mohla dělat ta podprda? Takže by se prodávala docela mrňavá a zvětšila by se podle toho, co by se do ní dalo. Velká prsa, velká podprda, a malá prsa by držela malá práskajda. No to je chytrý! Honoušku, ty seš geniální, fakt! One size fits all (jedna velikost pro všechny). Rozsah košíčků A-DDD! Neomezená multifunkčnost! Od Anežky po Zuzanu! Bolí vás kolena? Nepotřebujete gumovou punčochu, sundejte přítelkyni multifunkční podprsenku patent Čech-Ullrich a zafixujte si koleno! Nelétá váš model letadélka? Použijte ke katapultáži extrémně pružné ramínko Čechulovy podprsenky! Není nic krásnějšího, než šťastná očka vašich dětí! Objednáte-li jedno balení Čechulky ihned, dostanete jako dárek CD Evy a Vaška Bílá orchidej!“

Dali jsme si do toho panáka, abychom to trochu vycizelovali. „Když je to multifunkční, tak multifunkční. Jestliže to bude z materiálu, z jakého byl Bohoušek, tak se nabízí samo sebou, že by se dala použít také jako nákupní taška. Představ si tu nádheru, že stojí holka ve frontě u kasy v sámošce. Přijde na ni řada a paní se ptá: „Koupíte si tašku?“ „Moment, mám svou.“ Vyprsí se, sáhne rukou za záda, rozepne podprdu, vytáhne ji rukávem a začne si dávat do tašky nákup, dokonce si ho může rozdělit na dvě dávky. Brambory a zeleninu do jednoho košíčku a zbytek do druhého. Také lahké, nevieš?“ „No jo, to vypadá na slušnou revoluci, něco jako když vymysleli parní stroj! Průmyslová revoluce! Parní stroj, to byla první revoluce, a mám za to, že toto bude druhá. Bursík se rozpláče a s ním i Zubovová, až zjistí, jak jsme vyřešili plastový odpad. No, Zubovová, ta jí i užije, vona je celkem vyvinutá, alespoň na tom obraze, jak ji vymaloval ten její chudóžnik, jak je na kříži, tak tam byla celkem vyvinutá. Voni ty zelený holky vůbec sou vyvinutý, ta co dělala ministryni školství, ta by taky naši multifunkční práskajdu užila.“ „Ta nebyla zelená, ta byla od socanů, ta byla rudá, esli myslíš tu.“

„Já to vidím, jak zaplavíme trh našima multifunkčníma podprdama. Hele, a už mám i název, jsme Ullrich a Čech, co kdyby se jmenovala Čechulka? Oželíš to své dvojité l? Už vidím tu kampaň: „Čechulka do každé rodiny! S čechulkou za čistší přírodu! Už se nikde nebudou válet plastové tašky! No jo, co když půjde na nákup chlap?“ „Tak mu ji manželka zkrátka půjčí a je to.“

Tak jsme měli nápad hodný nobelovky v kapse. Tedy v hlavách. Další veselé kalíšky v nás mizely jak peníze z naší státní banky. Když jsem přišel domů, vzal jsem si Nobelovu cenu za literatůru, kterou jsem dostal od svého syna s tím, že mně ji posílá samotný Nobelův výbor a že ji omylem poslali jemu, neb má stejné jméno (peníze, bohužel nepřišly vůbec). Tu jsem dostal za letecké knížky. Ostatně, když mohla nobelovku dostat Mama Afrika za to, že v Africe vysadila stromy, a Obama úplně za nic a Arafat za to, že zamordoval jenom pár lidí, proč bychom jí nemohli dostat my? A tak by vedle mé ceny za literaturu byla ta samá plaketa - možná že za mír, nebo za epochální vynález.

Tak jsme se průběžně informovali o tom, jak ještě čechulku vylepšíme. Na jeden nákup plastová taška, která se v přírodě rozpadá dvě stě a možná i víc let, a vedle toho bezodpadová čechulka! Nevím, jakou životnost měl Bohoušek, doma jsem ho nikde už nenašel, ale asi se po nějaké době stal neroztahovatelným, ale to byla technologie šedesátých let, mezitím vývoj nových materiálů udělal ohromný skok dopředu. Určitě jsou dnes nové materiály, které vydrží o mnoho více cyklů. A také je nezanedbatelné, že když čechulka zůstane natrvalo roztažená, pořád se dá použít jako nákupní taška a u některých dam (je jich bohužel málo) může stále sloužit původnímu účelu.

Když jsem byl se svojí družkou v Londýně, vybídl jsem ji, aby si vybrala nějaké nové večerní šaty, aby mi nedělala při předávání Nobelovy ceny ostudu. Myslíte, že to ocenila? Ne! Naopak, objala mne jako chovance v ústavu a řekla mi, že nás s Ullrichem asi rozsadí: „To vás to ještě nepustilo? Už vás to drží dost dlouho!“ Ale jinak se jí nápad koupit si další nový hadřík docela zamlouval

Bohužel jsem měl nějaké zcela přízemní problémy, jako chodit do práce a uvést své automobily do pojízdného stavu a tak podobně. Tak musela čechulka ne vedlejší kolej. Po nějaké době jsme měli s Petrem opět zasedání, nyní již přípravného výboru pro přijetí Nobelovy ceny. Když jsme už měli malinko naváto pod kulichem, řekli jsme vrchnímu, ať nám náš stůl rezervuje, že se hned vrátíme, že se jdeme jenom na něco podívat. A odskočili jsme si do super-hyper. Už neměli multifunkční podprsenku ve slevě, my nicméně zamířili do oddělení dámského prádla. Tam se nás prodavačka zeptala, co bychom si přáli. „Máte multifunkční podprsenku?“ „Jakou velikost?“ „Proč velikost? Nás zajímá proč multifunkční, jestli je v ní zamontovaná kapesní, v tomto případě prsní svítilna, kapsa na peněženku nebo čip, aby se dáma nemohla zaběhnout, nebo tak.“ Prodavačka na nás koukala jak Slovák do hodin. „Cože? Jaká svítilna? Co to tady pletete?“ Protože se kolem nás šířil odér frankovky, asi jí bylo jasné, že jsme neseděli na sucho. „No tak povězte, proč multifunkční, na co se dá ještě použít?“ Prodavačka vyndala krabičku se žádaným tovarem a rozbalila ji před námi na pultě. Okolo procházející koupěchtivá veřejnost ženského pohlaví se začala kolem nás shlukovat. „Prosím vás, tato ramínka se dají zapnout kolem krku nebo se dají odepnout úplně, když máte šaty bez ramínek. „No, ty já si vůbec nemůžu dovolit!“ povídal Petr a pokračoval: „Počkejte, takže multifunkčnost spočívá pouze v tom, že si můžu různě zapnout ramínka? Ale pořád je to jenom podprda, ne? Tak jaká další funkce?“ Poděkovali jsme vyděšené prodavačce a zamířili zpět do lokálu k našemu inspiračnímu stolu. „Prej multifunkční, že se nestydí, takhle lhát! Jaký multifunkční, dyť je furt jenom podprda! A že se dají dát různě kšandy, to furt nemění její funkci!“ „Proti nějaký světový firmě jsme ohromní kreativci! Trochu fantazie nemají! Už, už jsem měl na jazyku, že jí řeknu, jak funguje čechulka, ale ta baba by to stejně nepochopila! Taky už tě svědila huba?“ „No jo, málem jsem se ukecl!“

Když jsme odhalili tajemství multifunkční podprsenky, ani jsme se nedivili, že byla ve slevě, když to žádné další funkce, kromě té své základní, nemělo. Ani jako kulich se nedala nosit, protože byla plná drátů a různých výztuh. Kdo by si takovou věc koupil? Jó, to naše čechulka, to by bylo jiný kafe! Ta by byla skutečně multifunkční. Škoda, že se zase věnujeme něčemu jinému!

*******
Poznámka redakce: Zítra, ve středu 17. února v 17.30 hodin, zahajuje autor výstavu svých fotografií z cest po cizině a pochopitelně i snímků letadel. Akce se koná v Domově Svatého Karla Boromejského, K Šancím 50, Praha 6 - Řepy.