Je počasí takového druhu, že se jezdí na výlety - a je zapotřebí nezapomenout si opalovací krém! Jinak budete riskovat úpal. Máte dojem, že jsem se zbláznil? Ale ne, jen nemáte představivost. Kamarád Radek musel služebně do Znojma a protože jel sám, nabídl mi, abych jel s ním. „Zastavíme se v Klobásovém ráji v Pavlovicích.“ Hm, to zní slibně, ostatně i kamarád Petr, znalec bulharských vín, mně o tomto krámu vyprávěl jen v superlativech. A tak jsme ve středu vyrazili směr Znojmo. Já plný představ o tom, jak si nacpu bříško silně škodlivými, ale dobrými uzeninami, které jsem viděl na internetu. Bláto, které nabízí super-hyper z Burešových alchymistických dílen, nemá s uzeninou nic společného.

Ve Znojmě jsem čekal na kamaráda v La Famillia Cafe. Neuvěřitelně pěkná kavárna! Dal jsem si kávu, sympatická dívka rychlá jako vítr s úsměvem přinesla kávu. Milé prostředí. Venku lilo jako z konve a tady bylo teplo. Koukal jsem ven a popíjel kávu. Když jsem platil, slečna se mě ptala, jak se mi u nich líbilo. „Prostředí je tady opravdu krásné, ale proboha proč tady řve ta strašná muzika? To má vypudit hosty? Za počasí nikdo nemůže, ale proč tady není ticho a klid? Kdybyste se přetrhli, tak hosty vyžene ten strašný šraml.“ Nechápu, proč musí v podnicích něco hrát. Speciálně v tak pěkné a přívětivé kavárně, kde si dá člověk kávu a chce si třeba něco přečíst v pohodlných křeslech. Tam ta muzika opravdu ruší.

„Jak se ti tady líbilo?“ Vylíčil jsem Radkovi opravdu pěknou kavárnu a také tu děsnou muziku. „Nechceš si tam dát oběd, oni i vaří.“ „Musíme si nechat místo do Klobásového ráje, ne?“ A tak jsme vyrazili směr Pavlice. Na Moravě je všechno jinak. I u pumpy naproti ráji. Nemají čísla na stojanech a naftový stojan je v dvojím barevném provedení. „Snad jsem natankoval naftu, proboha! Je to tam napsáno.“ Byla to nafta. Přes ulici byl náš cíl, kde si dáme úžasný oběd!

Jak jsem napsal, na Moravě je všechno jinak. „Dobrý den, co můžeme nabídnout?“ „Dali bychom si oběd, co máte dobrého?“ „Dršťkovou polévku a sekanou.“ „Prosím? Inzerujete na internetu klobásy, uzené, guláš a vy máte jenom sekanou? Můžete nám ohřát nějakou klobásu?“ „Je tam sekaná!“ Dali jsme si polévku, která byla dobrá, a sekanou, která nestála za nic. „Asi se na klobásy vykašleme, ne?“ Přitom si personál před námi dělal na pánvi maso, které vonělo po celém prázdném lokále. „Můžete nám také hodit maso na pánev, prosím?“ Personál se pustil do jídla na pultu a obrátil se k nám zády. Na můj dotaz neodpověděli.

Neuvěřitelné! Zeptal jsem se jedné paní za pultem, jestli tuší, proč jejich podnik v poledne zeje prázdnotou, když motel, stojící o kilometr dál praská, ve švech. „Netuším, ale my ještě nemáme sezónu.“ „Madam, to není o sezóně, to je o naprosto neprofesionálním přístupu k zákazníkům.“ „Jak to?“ „Myslíte si, že když v klobásovém ráji nejste ochotni ohřát klobásu a nabízíte nepříliš dobrou sekanou a personál si tady vesele peče maso a pak to před hosty suveréně konzumuje, že to je profesionální?“ Paní začala cosi povídat, že to jsou pravidelní hosté. Ne, byly to prodavačky, a s nimi ještě nějací další lidé. Jinak byl lokál prázdný a bylo mi jasné, proč to tak je. Majitel Jaromír Novák by si měl udělat ve svém podniku pořádek.

Vzpomněl jsem si, jak jsme s Jardou Vlčkem udili na zahradě. Poprvé to byla úžasná legrace. Jarda poctivě maso naložil a obracel ho. Když se pak rozhodl, že podle odborníků je maso už správně dlouho naložené, vybudoval v rohu zahrady udírnu. Samozřejmě jsme netušili, jak se taková věc dělá. První várku jsme uvařili, než nám Jardova teta řekla, že jsme pitomci, že se musí udit pomalu, velmi pomalu. A tak jsme uvařené maso snědli a začali jsme pomalu udit. Teta Lidka nám nosila pivo a seděla s námi na zahradě. A ráno, když svítalo, byla už hotová druhá várka a to už byla jiná písnička. Kam by se hrabal Klobásový ráj, kdyby tehdy byl! Bylo to nejlepší uzené, které jsem kdy jedl! Bohužel, Jarda už potom nikdy neudil. Škoda, když už to uměl! Ale na druhou stranu po dnešní zkušenosti vím, kam už určitě nikdy nepůjdu.

P.S. Poslal jsem svůj text majiteli Klobásového ráje, napsal jsem mu:

Vážený pane Nováku,
posílám Vám článek, který jsem napsal po dnešní zkušenosti ve Vašem podniku. Měl jsem zcela jiné představy a někdy mám dojem, že se někde zastavil čas. Je to škoda!
Mějte se hezky
Jan Čech

Dostal jsem tuto odpověď (text ponechán bez jakéhokoliv zásahu):

Milí pane ano slyšel sem že se tam někdo choval jako blbec a už vím kdo můžete se stydět ...Nevíte vůbec nic co se na té prodejně od 1.1 2018 vše stalo.... Náš perzonál je slušný narozdíl od některých zákazníků ....Protože nemá cenu vám vysvětlovat všechno, tak vám jen povím že to v jakém jste viděl včera je práce od 1.1.2018..Vy jste určitě ležel na prdeli ,,,,ale mi měli celou prodejnu prázdnou,,,malovali vyráběl se nový nabytek ,,další se vyrábí proto to není dodělané a teprve včera se začínalo s prodejem Takže vážený pane sáhněte si do svědomí a chovejte se hezky když nic nevíte...Taky pokud někam příjdu chovám se slušně nikdy nevím co je čeho příčina,.....Apokud se Vám u nás nelíbilo mrzí mě to ale z části si za to můžete sám...Co jste zažil než jste přijel k nám mě nezajímá,,je ale vidět že spokojený můžete být pouze doma.
přeji hezký
PS . Můžete se stýdět
Jaromír Novák