2.10.2022 | Svátek má Olívie, Oliver


VIZE: A co kdyby shořely Hradčany ­?

17.8.2022

Jak člověk dospívá, přicházím o mnohé mladické ideály. Svého času jsem blahopřál jednomu svému příbuznému k získání titulu prof. a říkal jsem, jak mne to těší. Dotyčný moudrý muž mi na to odvětil: „Uvědom si, že i mezi profesory jsou naprostí magoři.“ A pak dodal cosi o tom, že ani z hlediska charakteru a pravdomluvnosti nelze považovat lidi s titulem profesor „za skálu, na které lze postavit svůj hrad“.
Otevřel jsem se nedávno Lidové noviny a přečetl si tam článek pana prof. Hrušky: „Požár jako varování i naděje“. Přitom mi běžela v hlavě nedávná vzpomínka na senátora ze severu Čech, který při hodnocení obrovského požáru v Českém Švýcarsku prohlásil do kamery TV, že je jasné, že teď začnou všichni lhát a zapírat. A vymýšlet všelijaké pseudovědecké teorie o tom, co se vlastně stalo. Článek pana prof. Hrušky je přesně článkem tohoto typu. Pan profesor operuje, tak jak je zvykem, s tzv. prázdnými informacemi. Například o kolik se průměrně oteplilo mezi lety 1961 a 2021. A co třeba porovnání se středověkem, kdy se na území Čech houfně vysazovali vinice, a to i v Krušných horách, a na Moravě venkované pěstovali fíky a dodávali je do Prahy.
Dalším blábolem ctěného pana profesora je milionkrát opakované tvrzení, že se mimo tzv. přirozený areál výskytu nemůže dařit smrkům. Termín „přirozený areál“ je sama o sobě poněkud pochybná konstanta. Mimo jiné, jak zjistili vědečtí ekologové z Texasu, viz zde, že druhy vysazené mimo jejich přirozený areál nemusí nutně strádat. Tuto jednu z „manter“ zelených a novinářů, že se tam nemůže dařit smrkům popírá skutečnost, že na Šumavě i v Českém Švýcarsku, pod uschlými pahýly smrků v posledních letech vyrazily opět, co jiného než smrky. Autor se zřejmě domnívá že obyvatelstvo Čech je slepé a natvrdlé. Také při hodnocení kůrovcové kalamity poněkud zapomíná, že ta u nás vznikla hlavně na Šumavě. Dokonce proti vůli občanů a skutečných odborníků, za přispění ekologistů, kteří v otázce lesů neustále opakují naprosté pitomosti „dovezené“ sem ze Spojených států. Např. tvrzení, že lesníci nedokázali zabránit kůrovcové kalamitě v jiných regionech, například na Moravě, což prý dokládá to, že kůrovcová kalamita byla nevyhnutelná, je prostě lhaní. Lesníci tomu nemohli zabránit, protože ohnisko nákazy ekologističtí fanatici zakázali zlikvidovat. A lživě tvrdili, že brouk se nedostane dále od ohniska. Námitky odborníků, že je proudění vzduchu a také rozvoz neodkorněné kulatiny roznese po celé republice, šmahem označovali za „nevědecké“. Dalším důvodem, proč nebylo možno činně zasáhnout v hospodářských lesích bylo to, že u nás před mnoha lety vypukla tzv. Velká protikorupční revoluce. Jejímž výsledkem je, že nelze prakticky ihned při jakékoliv nákaze kůrovcem zasáhnout a je nutno čekat na složitá a dlouhá a nesmyslná výběrová řízení. A mezitím kůrovec kolonizuje další a další území.

To že pan prof. opisuje z rozšířených nesmyslů ekologistů ze Spojených států dokazuje jeho tvrzení, že tam vypalují podrosty a celé lesy, a tím „seberou broukovi potravu“, což prý je úžasně správné. Takže požár v Českém Švýcarsku byl vlastně užitečný!! Poněkud ovšem není jasné, proč u nás naši ekologisté, ministerstva a jiní vědátoři tvrdí, že když se v lese těží dřevo, musí veškerý čurbes zůstat na místě. A když les sežere kůrovec, musí tam zůstat nejen ten bordel z větví, opadané jehličí ale dokonce i mrtvé stromy nastojato. Tak buď jedno nebo druhé. Buď vypalovat anebo nechávat.

Ovšem porovnávat zkušenosti z obrovských lesů na severu a západě USA s českými lesy, které jsou staletí kultivovány lidmi, a navíc jejich rozloha je proti americkým poměrům miniaturní, nedává žádný smysl. Ovšem silně to připomíná dobu, kdy soudruh Chruščov přijel z USA a nařídil všude pěstovat kukuřici. Takže jsme sázeli kukuřici na pole, kde se původně pěstovaly brambory. Tak pokroková kukuřice neuzrála, tak se z ní udělala smrdutá siláž. Tou se pak krmily krávy. Takže i mléko v igelitových pytlících smrdělo po zapařené siláži. Vypadá to, jako by značná část našich intelektuálů, jako když jejich předchůdci lezli do zadku Sovětskému svazu, leze dnes do zadku USA a EU.
Pan profesor už úplně magoří, když vykládá, jak v USA jsou požáry přirozené a nutné, protože by se bez nich některé druhy sekvojí nerozmnožili. Možná si dotyčný nevšiml, že u nás žádné sekvoje nerostly a nerostou, leda někde v parku.
Pan profesor radí, abychom v rozjitřené situaci zachovali chladnou hlavu. A nehledali za každou cenu viníka. No to je právě to, co si většina občanů přeje. Ovšem nikoliv najít jednoho viníka a na něj všechno shodit, ale přestat dělat experimenty s přírodou i obyvateli na základě pomatených zelených ideologií. Ostatně to, jak jim v USA neustále stále hoří Kalifornie, ukazuje, že sami asi mají problém, že?
Pan profesor by nechal obnovu požářiště na přírodě. Zřejmě už léta nevylezl ze své pracovny. Jinak by věděl, jak vypadají bývalé pastviny a pole v nižších polohách Krušných hor, Šumavy a Novohradských hor, abych ukázal některé příklady, kde tzv. přírodní obnovení dopadlo hrůzně. Na těchto plochách je dnes po 50 letech, kdy se neobhospodařují, jen změť houštin, tenkých náletových stromů namačkaných na sebe a kolem nekonečné plochy kopřiv. Prý za 100 anebo za 1000 let tam bude krásný „přirozený les“. Otázka je, kdo dal právo těmto fanatikům dělat pokusy s přírodou i lidmi na 1000 let. To i bolševikům došlo po 20 a 30 letech, že odvádět sibiřské řeky do vnitrozemí a pěstovat obilí na celinách na základě „sovětské vědy“ byla blbost. Bolševické pokusy zničily obrovské prostory v bývalém Sovětském svazu, dokázaly, že vyschlo Aralské moře a miliony hektarů půdy se staly po zasolení neplodné.
Nakonec pan profesor chlácholí starosty obcí, aby se následků požáru neobávali. Že prý dnes starostové na Šumavě mají naopak profit z tisíců návštěvníků, kteří se chtějí dívat na mrtvé stromy. No, lidi se rádi dívají na katastrofy. Když je bouračka na dálnici, všichni kolem jedou pomalu, aby se podívali, jak ten masakr dopadl. Pak když hoří výškový dům, jako v Bohumíně, mají hasiči a policie největší problém v tom, jak odehnat davy čumilů, kteří pak píší zprávy a sdílejí katastrofické snímky, jak se dívali, jak hořící lidi skákali z posledního patra věžáku, na sociálních sítích.

Mám pro pana profesora návrh. Určitě by to mělo úžasný úspěch a přijely by statisíce turistů. Co tak zapálil Hradčany? Třeba tam jen zrušit protipožární ochranu a ono to chytne samo. To se budou lidi koukat! A ještě desítky let potom se budou jezdit dívat na zbořeninu chrámu svatého Víta. Myslím si, že má pravdu, když píše: „Lidé se jen hrnou. Divadlo přírody (požáru) zajímá. Je v tom velká příležitost, kterou je třeba nepromarnit.“

Kdepak tu nepromarníme! Už jsme vytvořili v Čechách největší požár od doby ledové, zanedbané lesy řízené podle nápadů eko fanatiků hoří u nás o překot, protože jsou plné ekologickými aktivisty „nařízeného“ paliva. Jsou to stejní vědečtí podvodníci, jako jejich předchůdci, kteří pomocí meliorací vysušili značnou část českých zemí. Dnes blábolí o klimatických změnách, budou až do konce lhát, kličkovat a vykládat nesmysly, dokud je někdo z jejich míst nevyžene. Party aktivistů a socialistických akademiků, kteří zde 30 let propagovali kukuřici a meliorace, nakonec vyhnal Listopad. Kdo vyžene tuto partu od koryt a zakáže jim destruktivní činnost, nevím. Doufám, že to naše lesy přežijí. Pokud ovšem někdo nezapálí i Hradčany, aby se na požár v Českém Švýcarsku zapomnělo.

Václav Vlk st.