27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


ÚVAHA: Bibloidi coby škůdci lidské civilizace

17.6.2021

Můj vztah k bibloidům se postupně vyvíjel. Od neutrálního postoje a dokonce i jistého obdivu k některým z jeho frakcí se nakonec přesunul k poznání o jejich všeobecné škodlivosti a vyslovené nedůvěře. Bibloidi v podstatě stojí za každým hlavním neštěstím, jež trápí lidskou civilizaci, a jejich neustálé mlácení se po hlavách trvající po dlouhá staletí až tisíciletí je opravdu frustrující. I ateisté na tomto poli odvedli záslužnou práci a je třeba spravedlivě přiznat, že vedle hrůz způsobených marxismem-leninismem je co se týče počtu nevinných obětí Hitler s jeho národním socialismem pouhý amatér.

Yggdrasil

Bibloidi pocházejí z biblického rodu Abrahámova a jeho dvou synů Izáka a Ismaela. Z prvního se stal mýtický taťka židovského národa a vzešli z něj mojžíšovci a ježíšisté, druhý je zase taťka národa arabského a poté, co archanděl Gabriel na pokyn biblického Boha obrazně nafoukal jednomu z jeho potomků do mysli svatý Korán, vznikla početná a neustále se rozrůstající frakce mohamedánská. Všichni bibloidi vycházejí z Bible svaté, kterou uznávají jako základ své víry, uctívají společného Boha a liší se pouze proroky a jejich Božím sdělením, jakousi cestou k propagaci slávy Boží, kterou každému z nich biblický Bůh patrně ve své touze po rozmanitosti vnukl způsoby odlišnými.

Je zvláštní, že se všechny tři frakce bibloidů velkou silou urputně naplavily do Evropy, podařilo se jim vymýtit původní evropská božstva a tradiční evropské náboženské systémy, které označili za pohanské, no a dodnes mezi sebou bojují o hegemonii v evropském prostoru. Nedokážu pochopit, proč Evropané té orientální myšlenkové náplavě z Blízkého východu podlehli a proč se dali cestou revolučního myšlenkového progresivismu a opustili své doposud konzervativní postoje. Stála jim vůbec ta touha po novotách za to? Podle mne nestála. Asi to máme tak nějak ve své povaze a musíme za to obrazně řečeno dodnes platit.

I v matičce národů EU dobrotivé se bibloidi dokázali vecpat do hlavního dění a nejen politickou scénu zásadně ovlivňují jejich vzájemné třenice a vleklé neshody představované zápasem o dominantní pozici a ideologickou hegemonii. Při té příležitosti musím podotknout, že mne udivuje, jak i v dnešní době, kdy jde na internetu jednoduchým způsobem získat relevantní informace skoro o všem, mně stále ještě někdo s vážnou tváří dokáže tvrdit, že Alláh nemá s biblickým Bohem nic společného. Speciálně pro tuto sortu nevzdělanců bych chtěl zdůraznit, že arabské slovo Alláh je ekvivalentem českého výrazu Bůh, anglického pojmu God nebo francouzského slova Dieu a podobně, no a že se tedy jedná pouze o lingvisticko sémantický rozdíl výrazu, jenž v různých jazycích jiným slovem pojmenovává stejný fenomén.

Další skupina prázdných argumentů se vyznačuje tím, že si to všechno Arabové prý vymysleli a není to pravda. Jako by víra v Boha a všechny náboženské systémy nebyly jen legendy a mýty, něco, co je rozumem neuchopitelné a tudíž nepoznatelné, jako by víra byla vědou exaktní jako třeba matematika a fyzika, nebo co.

Celý život mne doprovází silný vztah k rostlinám a zejména ke stromům, které samozřejmě považuji za živé bytosti. Tak, jak všechno do sebe zvolna zapadá a nic není náhodou, stejně i základní pilířem severské mytologie, kterou jsem se nedávno začal zabývat, je Yggdrasil, neboli světový strom prorůstající vesmírem a všemi světovými říšemi. Stejnou symboliku používá i mytologie slovanská. K Yggdrasilu byl podle prastarých legend během osmi dní připoután jednooký severský Bůh Odin a zobrazení tohoto výjevu můžeme najít i na přilbici svatého Václava, otce národa českého, stejně jako dalšího Odinova souputníka, tedy jednoho ze dvou havranů, kteří každé ráno oblétnou svět a při snídani Odinovi nakrákají všechny poslední zprávy a novinky z domova i ze světa. Byli vlastně předchůdci internetu, dalo by se říct.

přilbice sv. Václava
přilbice sv. Václava - ozdoba

přilbice sv. Václava

Yggdrasilu věnuji delší hudební opus, pohanskou osvětu jsem se totiž rozhodl šířit i touto cestou. Zatím mám hotovou první část, je to takový taneční rockový kousek a můžete si ho poslechnout kliknutím na odkaz, text je v několika evropských jazycích, jako občan matičky národů EU dobrotivé míním pokračovat v tomto stylu:

Yggdrasil and Odin’s Crows (house preludium)

Závěrem musím podotknout, že ten jejich společný biblický Bůh má asi velmi vyvinutý smysl pro humor a dělá si z lidstva opravdu hustou legraci, protože seslat národu izraelskému muže z jeho lůna a vytvořit z něho proroka Ježíše, aby národ izraelský za cosi potrestal a naštval, může jen velký humorista. A to ani nemluvím o následující fázi Božího úradku, tedy o seslání poselství svatého Koránu prostřednictvím archanděla Gabriela dalšímu ze synů národa izraelského, čímž asi chtěl pro změnu zase nějakým způsobem vyškolit jak mojžíšovce, tak ježíšisty. Další z možných vysvětlení onoho neštěstí, které bibloidi neustále vytvářejí, je to, že se patrně jedná o následek nějakého globálního karmického cyklu, jenž na lidstvo neúprosně dopadá a vede ho k tomu, aby se z něj poučilo a dospělo do vznosnějšího vývojového stádia. Zatím se to neděje, lidstvo je, zdá se, pořád nepoučitelné, apokryfní Boží sdělení nevidí a neposlouchá.

Pevně věřím tomu, že tak jako Odinův havran na přilbě svatého Václava nad světem každý den poletující a sám Odin na stejné přilbě k Yggdrasilu připoután, se i pohanství a tradiční evropští keltsko-slovansko-vikingští bohové (nikoliv ta orientální náplava z Blízkého východu, tedy mojžíšisté, ježíšovci a mohamedáni), jednou do Evropy v plné síle vrátí. Tak tomu doufám bude a já nepatrný se s pomocí pohanských bohů všemi možnými způsoby přičiním, aby se tak stalo. Tak pravil Umwurf.

Skol!

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem