Kdo se o víkendu díval na web, viděl, že na ostrově Rhodos hoří lesy a jsou odváženi turisté. Chystáte se vyjet do Řecka? Raději si připravte i plán B. Kdo zabrousil na ČTK, zjistil, že Český hydrometeorologický ústav zpřísnil výstrahu před požáry u nás. Myslíte si, že za tím může být i alibismus? Možná ano, ale smát se tomu nikdo nebude.

Dnes je tomu rok, kdy v Národním parku České Švýcarsko vypukl největší lesní požár v naší zaznamenané historii. A platí-li výstraha hydrometeorologů zejména pro sever a západ Čech.

Vsaďte se, že po loňské zkušenosti ji nikdo nebude zlehčovat. Ta vzpomínka je ještě příliš živá.

Nejde jen o vzpomínku na události před rokem. I když samy o sobě stály za to – šest tisíc hasičů bojovalo po 20 dnů s požárem na ploše přes 1000 hektarů. Teď je důležitější, že poznatky o požáru se stále doplňují a upřesňují. Jak už to bývá, rázné a černobílé výroky se vynořily už v době, kdy les teprve začínal hořet. Například různé postřehy o zavinění.

Byl hlavním viníkem žhář? Od počátku převažoval názor, že ano, a to žhář nedbalostní. Do jisté míry proti prioritě hledání viníka stála pozice, že – ať už škrtl sirkou či neuhasil svůj ohníček kdokoliv – hlavním viníkem je změna klimatu a neblahé jevy, které přináší, zejména velmi výrazné sucho.

A v neposlední řadě tu byla názorová barikáda mezi obcemi (starosty) a národním parkem (ochranáři). Byl by požár takový, kdyby nezuřil v oblasti s bezzásahovým režimem, kde se neodklízí stromy odumřelé po kůrovci? Nebo je na vině spíše průmyslově pěstovaný les, který už kdysi převálcoval původní smíšené porosty?

Z ročního odstupu je v lecčems jasněji. Ale kdo si myslel, že získá jednoznačné odpovědi ve stylu „ano–ne“, které jednoznačně ukážou na viníky, ten se nedočká. Je to spíše mozaika postřehů. Nicméně tyto postřehy nestaví do role viníka ochranu přírody.