24.1.2020 | Svátek má Milena


SPOLEČNOST: Vodo, řekni, kdo je tu nejsjetější

11.12.2019

O rovnováze mezi zájmy společnosti a Orwellem

Každá civilizace, každý stát chce mít k dispozici skutečný obraz o svých občanech. Ve středověku mocné zajímalo, co lidé dělají v kostele či v posteli. Zda neporušují pravidla správné víry nebo desatera. Dnes je zajímá spíše to, co lidé dělají a mají v kuchyni, v topeništi, v autě, jakými laskominami se odreagovávají či jak hlubokou uhlíkovou stopu vytvářejí. A vyspělá civilizace k tomu má stále účinnější technologie.

Jako u lecčeho jiného, i tady jde o dvousečný meč. Na jednu stranu je užitečné i důležité vědět, jak, kde i kdo konkrétně znečišťuje prostředí pálením škodlivin, odstraněním filtrů pevných částic z aut či netříděným odpadem (ačkoliv ví, že třeba jisté chemikálie do něj nepatří). Nebo zda kašle na tepelnou izolaci budov napojených na dálkové topení. Takové informace jsou společensky prospěšné. Vždyť stačí dva tři komíny se čpícím kouřem, aby zamořily celou ves. Na druhou stranu kontroly zavánějí Orwellem a společností totálního (totalitního) dohledu. Má se uzákonit povinnost zpřístupnit veškeré soukromí – od topenišť přes popelnice až po kuchyně, koupelny a záchody – kontrolorům?

Jinými slovy se tu nastoluje dost zásadní otázka po rovnováze mezi sebezáchovným pudem společnosti a ochranou soukromí i svobod jednotlivce. Jenže některé metody se z takto černobílého vidění vymykají. Patří k nim analýza odpadů ve větším měřítku. Tedy třeba to, co už nějaký čas provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský. Vychází z toho, že odpady – v tomto případě použitá voda, která coby paušální, jakkoliv silně naředěný vzorek naší moči odtéká do kanalizace a posléze do řek – vypovídají o společnosti více, než si běžně připouštíme. A docela se mu to daří.

Díky analýze odpadu jsou vodohospodáři schopni zjistit nejen velmi hrubé trendy (nárůst té či oné látky včetně drog v naší spotřebě; srovnání s obdobnými hodnotami v jiných zemích), ale i okamžité události nárazového charakteru. Třeba: Jaké vlivy mají předvánoční firemní večírky? Inu takové, že 15. prosince 2018 byl v pražských odpadních vodách zaznamenán rekordní výskyt metabolitu kokainu. Tak lze zjistit i trendy ve spotřebě marihuany, pervitinu či extáze. Jenže kdo by chtěl strašit Orwellem, měl by si přiznat, že z těchto analýz sice lze zjistit konkrétní městskou čtvrť, ale nikoliv konkrétní dům, byt, natož člověka.

Ano, odpady vypovídají o stavu a chování společnosti hodně. Své o tom vědí archeologové, které obsah dávných smetišť či odpadních jam poučuje o životě ve starověku či středověku. Známý je i argument, že kdyby v Česku nějaký příští archeolog porovnával obsah dvou popelnic, jedné z 80. a druhé z 90. let dvacátého století, mohl by dospět k závěru, že se tu vyměnila populace. Natolik se změnilo chování – přestalo například posváteční vyhazování celých bochníků chleba.

Nicméně jak se technologie stále zdokonalují, leckomu už možná v hlavě klíčí otázka: Jsou-li teď vodohospodáři schopni analyzovat spotřebu drog nebo alkoholu za celá města či jejich čtvrti, nemíříme jako společnost dále? Nemíříme k poměrům, kdy se stát podle rozboru odpadů zaměří na jednotlivé domy, byty, domácnosti, ba na konkrétní lidi? Pozor, rovnováhu je třeba hlídat.

LN, 9.12.2019



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.