Biskupství koupilo obchodní centrum

Je to příklad zodpovědného hospodáře. Brněnská diecéze investuje, aby v budoucnu, až stát přestane církvím vyplácet státní příspěvek na provoz, měla z čeho hradit svoji činnost. A tou jsou i charitní projekty pro potřebné.

Nákupní galerie Velký Špalíček v centru Brna nyní patří římskokatolickému brněnskému biskupství. Podle deníku E15 činila kupní cena asi 750 milionů korun, oficiálně však zveřejněna nebyla. S novým majitelem se její činnost nebude měnit.

Je třeba zdůraznit, že majitelem církevního vlastnictví není římskokatolická církev, ta nikdy nic nevlastnila. Majiteli nemovitostí jsou její jednotlivé subjekty - diecéze, farnosti, řády, kongregace atd.

Chápu, že někomu se zdá divné, proč církevní instituce kupuje takový majetek. K čemu jí to bude? Mnozí z lidí jsou bohužel stále pod vlivem antikatolické propagandy komunistického režimu, glorifikace husitství a jednoho z jeho artikulů, „aby skončilo světské panování kněžstva“. Jinými slovy řečeno, aby církev nevlastnila majetky kromě těch, které slouží bohoslužbám. To je však v současnosti nereálné. Ano, církev, respektive její představitelé by neměli pohoršovat svým okázalým životem, to je fakt. Jenomže každé společenství z něčeho musí žít a mít svůj zdroj příjmů.

Církve tady nejsou jen pro sebe a pro věřící, ale nabízejí své služby celé společnosti. Například Diecézní charita Brno provozuje denní stacionář Effeta, ve kterém dává prostor lidem s mentálním postižením a autismem. Ti tady mohou rozvíjet své dovednosti a znalosti. A kdo se zajímá o autismus, ví, že péče o lidi s touto nemocí je velmi náročná. Brněnská charita je také zřizovatelem domácího hospice sv. Lucie, jehož klienti jsou nevyléčitelně nemocní pacienti a jejich rodiny. Jeho pracovníci pomáhají lidem zůstat až do posledních okamžiků bez bolesti, v domácím prostředí a v přítomnosti rodiny a blízkých. Pro pacienty i jejich blízké je personál nepřetržitě k dispozici, pomoc jim poskytuje tým složený z lékařů, zdravotních sester, sociální pracovnice, psychologa a duchovního. V rámci brněnského biskupství nabízí diecézní charita desítky sociálních služeb, od domovů pro seniory, přes terénní služby, nízkoprahová centra, linky důvěry, azylové domy a další.

Brněnská diecéze je také zřizovatelem gymnázií, středních, základních a mateřských škol. Z nich Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická v Brně patří mezi desítku nejlepších gymnázií v České republice.

Tyto činnosti jsou velmi nákladné a církve v budoucnu přijdou o peníze od státu v rámci majetkového vypořádání se státem. V roce 2020 bylo podle statistiky Ministerstva kultury ČR vyplaceno ze státního rozpočtu římskokatolické církvi 713 599 500 Kč jako příspěvek na provoz (platy duchovních apod.). Tato částka se každoročně snižuje o pět procent a v roce 2029 ji stát přestane vyplácet.

Na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů z roku 2012 začal stát církevním vlastníkům, především tedy římskokatolickým, vracet pole, lesy, rybníky a nemovitosti, které jim ukradli komunisté po únorovém puči v roce 1948.

Stát však z nejrůznějších příčin vrátil církvím jen něco málo přes polovinu jejich nárokovaného majetku. Zbytek není možné předat z rozličných důvodů, zastavěné pozemky, zbořené objekty, převod ze státního do jiného vlastnictví atd. Za tento majetek pak Česká republika vyplácí a bude vyplácet náhrady do roku 2042. Jedná se o sumu 59 miliard korun navyšovanou o inflaci a ta by z tohoto důvodu mohla narůst až na 96 miliard korun. V minulém roce činila finanční náhrada za nevydaný majetek 1 748 931 276 Kč. Zdůrazňuji, že se jedná o odškodnění za majetek, který byl církvím socialistickým režimem uloupen. Z těchto údajů je jasné, že církevní subjekty jsou nuceny si zabezpečit zdroje pro svoji činnost v budoucnu, kdy přestanou pobírat státní peníze, a proto musí rozumně investovat.

Katolická církev v ČR je podle informací České biskupské konference velkým zaměstnavatelem a dává přímo i nepřímo práci více než 19 tisícům lidí. Biskupství římskokatolické církve zaměstnávala před dvěma lety napřímo 3 500 lidí. V regionech pak zajišťuje zakázky pro více než 3 000 dodavatelů, jimž obživu zabezpečují lesy církevních vlastníků. Přes 8 600 pracovníků zaměstnávají charity a 4 000 osob církevní školství. V církevních nemocnicích pracuje téměř 600 zdravotníků. Na území ČR působí přes 1 700 duchovních, přes tisíc řeholnic a asi šest stovek řeholníků. Průměrná hrubá mzda kněží činila v roce 2019 20 800 Kč.