SPOLEČNOST: Rovní a rovnější
Právě tohle mne napadlo ve čtvrtek večer nad zprávou serveru Lidovky.cz, kde jsem se dočetl o dalším odhaleném plagiátu šéfa ÚSTRku s. Pernese. Mám na něj svůj názor, a proto mne zpráva nepřekvapila. Od absolventa VUMLu, který byl již jednou při plagiátorství přistižen, se to dalo čekat. Možná by se měly přezkoumat i další jeho práce, tak jako na plzeňských právech, ale to je jiná věc. Mě se mnohem více dotkl odstaveček, kde se píše: „Jedna z členek rady ÚSTR Petruška Šustrová se podle Týdne.cz případem plagiátorství, na nějž Janáčková upozornila, zabývat nehodlá. ´Neviděla jsem to a sama se o to zajímat nebudu. Jsou i horší přečiny než plagiátorství. A myslím, že Jiří Pernes má pracovat jako ředitel, ne jako odborný pracovník,´ řekla serveru.“
Petruška Šustrová patří mezi lidi, kterých si velice vážím. Pro její osobní postoj, pro její statečnost, pro její skromnost, pro její humor. Přesto musím napsat, a je mi to moc líto, že její vyjádření je hloupé a škodlivé. Zkusme si rozebrat, proč si to myslím.
Tedy za prvé – jsou prý horší přečiny než plagiátorství. To určitě jsou. Existují činy jako kolaborace, denunciace, zrada, násilí, loupež apod. Plagiátorství je pouze podvod. Podvod, tedy něco, co je v našich končinách běžné a běžně tolerované. Nakonec u s. Pernese to není první podvod, toho se dopustil i tehdy, když zamlčel své vzdělání na Večerní universitě marxismu-leninismu. Jsem přesvědčen, a dal bych za to ruku do ohně, že paní Šustrová by se takovýchto podvodů nikdy nedopustila, i kdyby jí hrozilo vězení.
Za druhé – s. Pernes má prý pracovat jako ředitel, nikoli jako odborný pracovník. Možná, že je to pravda. Požadavky na ředitele mohou být opravdu jiné než požadavky na jeho podřízené. Bývá běžné, že ředitel strojírenského podniku není inženýr-strojař, ale je třeba ekonomem a strojními inženýry jsou jeho podřízení. Dokonce ani na ministerstvu nemusí být ministr odborníkem na daný resort, ale je politikem-členem vlády, a tak je možné, že v dalším období vede jiné ministerstvo, třeba diametrálně odlišné. Ptám se ale, je funkce ředitele ÚSTR takovéhoto charakteru? Je to funkce politická, nebo byl požadavek na odbornost ředitele v zadání výběrového řízení? Pokud byl, pak ředitele jednoznačně jeho plagiátorství diskvalifikuje; pokud se po řediteli nepožadovala odborná kvalifikace, proč tedy bylo presentováno veřejnosti, že s. Pernes je odborníkem, který povede ústav odborně lépe než jeho předchůdce? Proč nám tedy neřekli, že odbornost není důležitá, že pro ředitele je důležitější jeho politický postoj a že jeho publikační činnost je jen nadstavbou, a proto nevadí, že k ní přišel podvodem?
Mám známého, který si ve věku po padesátce doplňuje na Technické universitě Liberec vzdělání a studuje v bakalářském studiu obor „sociální pracovník“. V posledním semestru se zjistilo, že v seminární práci má nějaké údajně opsané pasáže. Kausu řešila kárná komise a dotyčný musí nejenom práci přepracovat, ale bylo mu pozastaveno studium a nebyl připuštěn ke státním zkouškám. Snad prý po opakování ročníku. A to může být ještě rád, že nebyl, jako exemplární případ, ze školy vyloučen. Je to nepříjemné, ale pokud je nález o plagiátorství pravdivý, tak je to správné. A to nejen vzhledem k hladině rozvířené kauzou Plzeň, ale obecně. Prostě podvádět se nemá, ani ve škole, ani nikde jinde. Podvod má být odhalen, neututlán a viník potrestán. A pak je i správné, pokud dostane šanci své chování změnit, opravit, a poučen pro příště pak může pokračovat dále.
A právě nyní se dostávám k tomu, co na vyjádření Petrušky Šustrové považuji za škodlivé. Škodlivé je to, že se lidé rozdělují na ty, kteří musí plnit povinnosti, nesmějí lhát a podvádět, a na ty, kterým se to toleruje. Pokud jsou ti první přistiženi, jsou pak potrestáni, ti druzí, ti občané “lepší kategorie“, těm se nic nesmí stát. Nesmějí být za své lži a podvody potrestáni, nesmějí být dehonestováni tím, že by se to o nich říkalo. Je potřeba netrestat a ututlat.
Všichni jsme si už zvykli na to, že tak to v našich končinách chodí – nikdy se nedotáhne a nedořeší kauzy lidí, jako jsou třeba Čunek, Jančík nebo třeba Kakaový bob Kraus. Nikdy se nevysvětlí různé kufříky, miliony v pytlících, nikomu nebude prokázáno úplatkářství a nikdo nebude potrestán za OpenCard. A nikdy se nedořeší ani případ Pernesova opisování. Je to tak. Jak pravil Jára Cimrman: „Můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je to jediné, co s tím můžeme dělat.“ Nepomohou ani volby, protože toto naše specifikum jde napříč stranami i napříč politikou. To, že takový stav podporují třeba Šlouf s Dalíkem, mne nepřekvapuje, ale že k jeho udržení přispívá i taková čistá, morální a statečná osobnost, jakou vždy byla Petruška Šustrová, to je pro mě smutné. Přesto se opět těším na její další články, s nimiž se, jak doufám, budu moci opět ztotožnit a ocenit i její postřeh, moudrost a humor. Jako jedna vlaštovka nedělá jaro, tak ani jedna hloupost nemůže přebít spoustu moudrosti, nadhledu a pevného občanského postoje.
Autor je starokatolický kněz