Začíná rok 2007 od… Od čeho vlastně, co stojí na začátku námi a převážnou částí světa používaného letopočtu? Většina kalendářů začíná nějakou významnou událostí. Řekové počítali od první olympiády, Římané od založení svého města, muslimové od Mohamedova útěku z Mekky do Medíny a Židé rovnou od začátku světa. Křesťané od narození Ježíše Krista. Toto datum však bylo vypočteno mnohem později a s největší pravděpodobností je chybné. Pokud Ježíš vůbec existoval (i to je sporné, kromě křesťanské tradice neexistují jiné nezávislé soudobé prameny), musel se narodit dříve. Jednoduchým důkazem je skutečnost, že judský král Herodes Veliký, Ježíšův pronásledovatel, zemřel v roce 4. před n.l., Ježíšovo narození proto muselo tomuto datu předcházet. V podezření je zejména rok 7 před n.l., kdy došlo v souhvězdí Ryb k trojnásobné konjunkci Jupitera se Saturnem, pokládané mnoha astronomy za tzv. betlémskou hvězdu.

Skutečností však zůstává, že se mnoho staletí datovalo od narození Krista, teprve s postupující sekularizací se uvádí od našeho letopočtu (n.l.). Posunout začátek letopočtu k datu reálného Kristova narození a tím předělat veškerá historická data je prakticky nepřijatelné, přesto si náš kalendář zaslouží, aby začínal významnou historickou událostí. Stalo se tedy kolem roku 1 něco takového?

Náš kalendář je v podstatě křesťanský nebo jím alespoň po mnoho staletí byl (i když jeho detailnější úprava pochází od Julia Caesara: rozdělení na 12 měsíců, určení počátku roku na 1. ledna ad., s pozdější úpravou papeže Řehoře XIII.), událost by tedy měla souviset s křesťanstvím, nejlépe s jeho založením. Kdo vlastně křesťanství založil?

Jistě, na počátku byl Ježíš Kristus, který však křesťanskou církev nezaložil (vzato administrativně) a jeho 12 apoštolů. Na propagaci a šíření křesťanství má nepochybně největší zásluhu svatý Pavel. Narozen v Tarsu v Kiliki dostal židovské jméno Saul, rodina (z rodu Benjaminova) však mohla užívat žádoucí titul římských občanů, jeho osobní jméno bylo Paullus. Původně pronásledovatel křesťanů byl při cestě do Damašku (asi roku 36) osloven Ježíšovým zjevením. Od té doby prohlašoval, že byl očitým svědkem Vzkříšení a odvozoval od toho svou autoritu jako apoštol. Znal se s prvním papežem Petrem, Ježíšovým učedníkem a apoštolem. Neúnavně cestoval v prostoru Středozemního moře, zakládal křesťanské obce a lze ho pokládat za vlastního zakladatele křesťanství. Ale kdy se narodil?

Údaje o datu Pavlova narození mírně kolísají (na rozdíl od jeho úmrtí, které je určeno na 29.6.67, kdy byl na Ostijské cestě u Říma sťat). Například John Pollock v knize Svatý Pavel – Apoštol pohanů (nakl. Návrat domů, Praha 2003) na str. 9 uvádí: „Pavel se narodil ve městě mezi horami a mořem pravděpodobně léta Páně 1…“.

Lze tedy učinit závěr, že začátkem našeho letopočtu se narodil zakladatel křesťanství, takže označování jako letopočet křesťanský je plně oprávněné a může být důvodně zachováno. Jen údaj „od narození Krista“ je vhodnější neužívat.

(Poznámka autora: Pokud by se někdo nechtěl držet křesťanské tradice a hledal jinou vhodnou událost, lze připomenout, že někdy v této době napsal Ovidius Umění milovati – poprvé vydáno v roce 2. Třeba i takový začátek historie někoho osloví.)